Vyhledávání

„Žijeme v scestné představě, že lídři se dají vyprodukovat kurzy a školeními. Nesmysl. Lídra dělá lídrem jeho životní zkušenost a životní postoje. Tedy nic z toho, co by se dalo koupit nebo okecat. Možná jsem tichý blázen, ale já ty budíky, co tikají, slyším.“

„Typickou starostí pak je obava:

moje smrt zarmoutí mé blízké
mé plány nebudou dokončeny a upadnou v zapomnění
zkrachuje to, co jsem tak těžko budoval
nesplním své závazky ve smyslu péče o jiné lidi či o zvířata
nenapravím to, co ještě chci napravit“

„Smysl pro povinnost může být plný krásnějších prvků než smyslná láska, poněvadž je založen na morální vyspělosti. Víme, že povinnost snese odpor i nepřízeň, kdežto láska se při eventuálním odporu často velice rychle mění v nenávist.“

„Dělníci v továrnách dostali možnost odsuzovat inženýry a posílat je na smrt. Takže podle nich měl stalinismus třicátých let jistý, řekněme demokratický aspekt. V tom smyslu, že dával neelitám možnost útočit na elity, dělníkům na své inženýry.“

„Důležité je, aby lidé, kteří přijdou do kostela, mohli prožít dobrou liturgii. Liturgie má totiž formační sílu. Utváří člověka. Dobrá liturgie může někdy udělat daleko více než dobré rozhovory. V liturgii jsou totiž angažované různé smysly..“

„Obávám se, že Evropa jde pořád na západ, až skončí v Severní Koreji. Preference menšin před většinou je dneska tak silná, že většina je dneska utlačovanou skupinou lidí, které menšina nutí nesmysly o pohlavích, manželstvích, apod.“

„O pocitu mladí ve 21 letech jak to cítím že starších.
Mládí bez praktických zkušeností a pouze znalostí nestačí ani omylem. Čím víc maturantů bez praktických dovedností pro život. Tím víc neschopných lidí co jenom do všeho žvání a hovno dělají a žijou z představě. V tom se v zásadě liší stará a nová generace stará něco umí a zatímco mladí májí sice znalosti ale málo zažitych praktických zkuseností pro život. A život je založeny na představách a i jen informacích. Ne na praxi dřině a zkušenostech i pozntcích s života. Takže jaka je analýza tuposti myšlení v generační odlišnosti přístupu k životu?“

„Mladá autorka bezpochyby volí temné stránky života. Portrétuje svět lidí odpudivých, ošklivých a zlých, kteří budí stejné množství odporu jako soucitu. Předností tohoto románu je, že se maximálně přibližuje svým hrdinům a odhaluje v nich skryté démony, ani na moment však neztrácí svou důvěryhodnost, ačkoli hrdinové mají groteskní rysy a návyky. Silnými stránkami spisovatelky jsou také smysl pro humor a cit pro jazyk, básnický a zároveň adekvátní pro zvolenou optiku. (o Małgorzatě Rejmerové a její knize Toximie“

„Postoj k negativnímu posunu událostí.
Každý okamžik našeho života je složen z částí a dost často platí, že většina složek je negativních. "Ono negativní je celý náš život, kdyby to s námi evoluce myslela vážně, dá nám do vínku okamžik smrti a tím by chod celého našeho života, každý den byl jak znovuzrození " zodpovědnost.“

„Ke všemu, co máme v našem domově, nás pojí pomyslné pouto a někde v našem podvědomí víme, že to tam máme. Proto přeplněný domov vytváří přeplněnou mysl a tím i přeplněný život. I když si uvědomujeme, že chceme do svého života vpustit to nové, nemáme pro to místo. Pokud uděláme místo ve hmotě, tedy v našem domově, uděláme ho tím i ve své hlavě a v našem životě…“

„V čase svého života snaž se žít – žít tak, aby se do této radostné doby vyměřené jak tobě, tak ostatním, kterých se ty sám svým životem dotýkáš, nevloudil děs ani smrt. Hledej dobro všude kolem sebe, a když nalezneš, vylákej ho z úkrytu a dovol, ať se hrdě zaskví v plné kráse. Vdechni duši a tělu alespoň nějaký smysl, neboť tak lze vzdorovat smrti. Odkrývej ve všem jen to zářivé a nezkažené. Posiluj odvahu v každém srdci – třeba ji jen hanebnost našeho krutého světa zavalila bolestí a samotou. Nevšímej si věcí příliš nápadných, jelikož nejsou hodny bystrého oka a laskavého srdce. Nad nikoho se nepovyšuj, před nikým se neponižuj. Pamatuj, že každý člověk je obdobou tebe samotného. Neber na sebe cizí vinu, nepyšni se cizí nevinou. Chovej v opovržení zlobu a hrubost, ale ne hrubého či zlého člověka. V tom by ses měl vyznat. Nestyď se za něhu a vlídnost, nastane-li však v čase tvého života chvíle, kdy je třeba zabít, učiň tak bez slitování. V čase svého života snaž se žít – žít tak, abys v onom čase zázraků nepřisypával na horu bídy a zármutku tohoto světa další valounky, žít tak, aby ses mohl usmívat nad nekonečnou blažeností a tajemstvím života.“

„V přítomném okamžiku
Když riskuješ pak teprve víš že žiješ okamžikem.
Když se vzdáváš jistot pro hlubší poznání.
Když neřešíš co bude v budoucnu protože nevěříš v budoucnost ale v přítomný okamžik. Když už od malička si naplánoval budoucnost a co všechno uděláš. Když si věříš v budoucnost a žil v přítomnosti. Když nemáš zaplněněnej diář plánováním toho co učiníš v budoucnu. Když se zbudíš a všechno co tě napadne to nák zařídíš aby se to stalo. Když padáš ani nevíš kam a proč a co tam bude za nástrahy. Když život bereš jako dobrodružnou cestu a všechny problémy jako vízvy a skoušky od osudu. Když koukáš na východy slunce na západy slunce a hvězdy a posloucháš cvrčky a pozoruješ světlušky a kolem v okolí lítají netopýři. Když slyšíš když koukáš když máš čas zastavit se a na nic nemyslet vnímat tu scenérií života okolo. Když si umíš vychutnat život se vším co nabízí a být vděčný za to že žiješ. A né ho brát jako samozřejmost. Ale dát životu náplň poslání hodnotu smysl a raroveň ho sebou obohatit. Tím charakterem tím osobním kouzlem lidskostí a svojí autentičností a spůsobem a přístupem ke všemu a myšlenkám. Takovím tím příjmutí svého já.Že chápeš že nejsi kopie ostatních a že máš svůj způsob života. A pohled na něj a vlastní svůj názor a vlastní myšlenky. Svobodnej jako letící motýl 🦋.“

„Občas člověk prožívá úsek života, který není zrovna jednoduchý. Kruté období přejde, život jde dál, bolest se zmírní a zdá se, že vše bude v pořádku. Ale události minulých dob se někdy vracejí.“

„Bůh tkví v životě a život tkví v Bohu. Podaří-li se nám proniknout do posvátné harmonie naší každodennosti, půjdeme vždy správnou cestou, protože naše denní úkoly jsou rovněž našimi úkoly božskými.“

„Život hodný člověka požaduje i ohled ke zvířatům. Požaduje je jako takové respektovat a nechat je žít pokud možno jejich vlastní život. Duševně výše stojící zvířata je nutné právě chránit, jakoby to byly osoby.“

„V každém okamžiku svého života si můžeme vybrat mezi rolí oběti, nebo vítěze. Náš život nikomu jinému než nám nepatří. Nikdo jiný není schopný nás zachránit, milovat a udělat šťastnými. Jediný kdo je toho schopen, jsme my sami.“

„Budeme-li pít ze Spasitelova pramene každý den, pak se každým dnem budeme hlouběji ponořovat do věčného života. A až zazní Pánovo volání, budeme připraveni zbavit se břemen tohoto života lehce a s radostí.“

„V životě každého člověka nastávají vždy dvě fáze: fáze štěstí a fáze smutku. Stává se, ze tyto dvě fáze se v průběhu života, průběžně střídají. Tedy když je fáze štěstí, střídá ji fáze smutku a naopak…“

„Čím víc možností jak žít a jak přistupovat k životu a ruzným myšlenkám. Tím víc paradoxů v tom jak ten život vlastně vnímat a jak k němu přistupovat. Je tolik možností jak žít a každá možnost. Ukazuje to jak tady na tom světě být. A chtít tady být.“