Vyhledávání

„Tisíce lidí, kteří se pokládají za milovníky zvířat, zasedají několikrát denně ke stolu, aby si vychutnali maso tvorů, kterým byla nejprve odepřena možnost radovat se ze života a kteří posléze podstoupili děsivé utrpení a hrůzy na jatkách.“

„Srdce je natolik velké a důležité než abychom zapomněli, že jeho pulsování je nejmoudřejší poselství života beze slov a přesto říká: žijte, jste v pohybu a raduju se proto. Jste naživu. Bez srdce a jeho moudrého rytmu by jste nemohli existovat!“

„… nezměrné…
tajemné štěstí…
Rychle, rychle, křídla!…
Překonat prostor!…
Chci vidět, chci obdivovat!…
Chci lásku, nadšení, ohnivá objetí!…
Chci velký život!…
Jsem však jen těžkým tělem připoutaným k zemi…“

„Každý den běhám. Zajdu do fitka, než jdu do hospody. Znamená to, že jím co chci a kdy chci. Jinak stojí život za kočku, když polovinu času strávíš tím, že si upíráš to, co máš rád.“

„Komerční zakázka je řemeslná práce. Volná tvorba ale pro mě má sugestivitu, je prorostlá s mým životem, s mými myšlenkami. (…) Líbí se mi, když se ve fotografii proplétají určité děje, jichž je focení součástí. Fotka je pak dále žijící moment.“

„Lépe jest dobře zemříti, nežli zle živu býti. Pro trest smrti nemá se hřešiti… Kdo smrti se bojí, ztrácí radosti života. Nade vším vítězí pravda. Vítězí, kdo jest usmrcován.“

„Moje hra se jmenuje přežít. Ne dožít. Právě když se člověk dostává až na nejzazší mez, má obrovský hlad po životě. Kolikrát už jsem byl na dně, kolikrát myslel,že nemám východisko. Vzdát se by bylo to nejjednodušší. Bránil jsem se!“

„Možná to zní paradoxně, ale kdyby mě kdysi matka netýrala, nebyl bych dnes tím, čím jsem. Temné dětství mě naučilo vážit si života. Měl jsem tolik štěstí, že jsem zvrátil tragédii v triumf. To je můj příběh.“

„Rodiče po celý život přehlížejí bezstarostnost svých dětí. Děti přehlížejí panovačnost svých rodičů. Milenci přivírají oči nad oboustrannými nedostatky a slabostmi. Činíme tak proto, že své protějšky milujeme a víme, že ani my nejsme dokonalí.“

„Všichni lidé usilují nejen snížit vynikajícího člověka na úroveň svého vlastního chápání, ale dokonce se pokoušejí srazit ho k sobě pod nohy do onoho lepkavého bláta, které sami nadělali a pak ho pojmenovali všedním životem.“

„Přestože je talentovaná houslistka a bojovnice znalá umění dosáhnout všeho, co chce, nikdy nepřestane být dítětem, stejně jako jím nepřestanu být já a všichni ti, kdo si doopravdy přejí to nejlepší, co může život nabídnout. To dokáže jen dítě.“

„Váš si lidi co ty chcou pomoc nebo tě mají rády ty lidi ví že ty trpíš a co cítíš ale nikdo neví jak doopravdy máš zkurvený život a nikdy nesuď lidi podle vzhledu když nevíš co si prožívají“

„Nominace na Oscara změnila můj život. Určitě je pro mě nyní snazší točit filmy, protože mě lidé přiřazují. Na druhou stranu laťka je nastavena tak vysoko, že je těžké začít příští původní film, protože očekávání jsou velká.“

„Problém se slovy spočívá v tom, že stahují myšlenky k zemi, přibíjejí je na kříž přesných významů. Ale život není o přesných významech, spíše o jejich odstínech, o náznacích, verzích a rozporech, o propojení lásky a nenávisti, vypočítavosti a touhy.“

„Nesmíme také zapomenout, že masochistické ponížení není opakem sadismu, ale součástí symbiotického systému, v němž úplné ovládání a úplné pokoření jsou projevy téže hluboce uložené neschopnosti prožívat plně svůj život.“

„Víte, to je náš život. Kdysi snad existovala čistá pravda, ale Bůh ji hodil na zem a rozbila se na mnoho kusů a každý z nás, kdo žije na této zemi, v sobě malý kousek té pravdy nosí.“

„Každá bytost, kdokoliv vstoupí do tvého života, i když nechápeš co přinášejí, stejně řekni děkuji. Když tě nakopou, nemusíš říkat děkuji hned, ale někde hluboko v sobě řekni díky. Jen tohle, uvidíš co se stane.“

„„Po osm dlouhých životů jsem nenašla nikoho, kvůli komu bych na planetě zůstala nebo ho chtěla následovat jinam. Nikdy jsem nenašla partnera. Proč teď? Proč ty? Nejsi stejného druhu. Copak ty můžeš být moje láska?““

„Volání po pravdivosti v umění se vůbec objevuje vždycky, když je v krizi dramatická forma, když divadlo se v rozpacích zastavuje samo nad sebou, když pocituje, že život jde mimo, že skutečnost mu uniká mezi prsty.“