hana77

„Víte, existuje názor, že pokud se nenaštvete a pokud nenaučíte lidi, aby se naštvali, nic neudělají. Ale podívejte se na to takto: je tady někdo, kdo nemá co jíst, a to je pohroma. A teď jste se ještě vy naštvali. Už máme dvě pohromy. Nemohli bychom řešit tu první pohromu, aniž bychom k ní přidávali další? … Lidé, kteří nás učili, lidé, kteří nás vychovávali, měli obavy, že bez naštvání bychom nic neudělali. Ale nikdy si neuvědomili, že když se člověk naštve, má méně energie a horší vnímavost. Už nevidí věci ve správném světle. Jedná přehnaně.“

„Naše doba žije velký rozpor mezi tím, co vyjadřuje navenek, a tím, jak se cítí uvnitř.“

„To nejtěžší - ale to nejdůležitější - je milovat život, milovat ho, i když trpíme, protože život je všechno. Život je Bůh a milovat život znamená milovat Boha.“

„To, co je komplikované, nikdy nepřináší pocit štěstí.“

„Rozkoš není příčinou štěstí, ale spíše jeho důsledkem.“

„Co určí náš úspěch, není: "Co si chceš užít? Ta správná otázka zní: "Jakou bolest jsi schopen vydržet"?“

„Žehnám váhavým a nechápavým, zmatkařům a antihrdinům života, kteří jsou příliš nejistí na to, aby řekli správné slovo ve správnou chvíli, a pak si to dlouze vyčítají. Kteří jsou měsíce a roky hluboce zamilováni, jen se to nikdy neodváží ani naznačit, natož pak říct, neboť se domnívají, že stejně nemají šanci. Kteří byli vychováni zároveň do lásky a citlivosti a zároveň do velkého strachu z hříchu a z porušení různých náboženských pravidel.
Nechci říct, že je to tak všechno správně a že bychom na sobě všichni neměli pracovat, ale v tuto chvíli nic nežádám, žehnám a přijímám věci a povahy tak, jak jsou.“

„… a já se kolikrát kloním k tomu, že šťastní lidé jsou vlastně v skrytu moudří, i když se zdají hloupí. Co je hloupější a činí člověka nešťastnějším než chytrost!“

„Slyší, jak za okny žijí lidé a svět, a ví, že je z něho vyřazen, avšak nezabije se, neboť zbytek víry mu říká, že musí toto utrpení, toto zlé trápení vychutnat ve svém srdci až do konce a že toto utrpení je to, nač musí zemřít.“

„Je možné říci, že odvaha být je odvahou přijmout sebe samého jako přijatého navzdory své nepřijatelnosti. Není nutné připomínat teologů, že toto je pravý význam pavlovsko-luterské nauky o „ospravedlnění skrze víru“ (nauky, která ve svém původním znění, přestala být srozumitelná i pro studenty teologie). Je však potřeba teologům i duchovním připomenout, že v boji s úzkostí před vinou, jak jej vede psychoterapie, si myšlenka přijetí získala tolik pozornosti a nabyla takového významu, jakému se v reformaci těšily výrazy „odpuštění hříchů“ nebo „ospravedlnění skrze víru“. Přijmout přijetí navzdory své nepřijatelnosti tvoří základ odvahy důvěry.“

„Máme-li dobrou hlavu, vybavenou vědomostmi, znamená to, že postrádáme schopnost zalichotit marnivosti ostatních, a toho by se rozumný člověk měl vždycky vyvarovat.“

„Dobro a zlo jsou jen pouhé chiméry. V životě existuje jen jedno, a to je osud člověka. Ať už jste na tom jakkoli, máte vedle sebe člověka, který vám bude pomáhat až do konce.“

„U jednoho jsou to jeho nedostatky, které filosofují, u druhého jeho bohatství a síla.“

„Láska je ochota trpět.“

„Co tě nezabije, to tě aspoň oslabí.“

„Láska necítí žádné břemeno, nemyslí na své potíže, nepokouší se o to, co je nad její síly, nevymlouvá se na nemožnost, protože si myslí, že všechno je pro ni povoleno a všechno je možné.“

„Nejsem prorok. Moje práce je dělat okna tam, kde kdysi byly zdi.“

„Byli jsme na Měsíci, zmapovali jsme hlubiny oceánu i srdce atomu, ale máme strach podívat se do svého nitra, protože cítíme, že tam se všechny protiklady splynou.“

„Musíte brát vážně představu, že porozumění vesmíru je vaší odpovědností, protože jediné porozumění vesmíru, které vám bude užitečné, je vaše vlastní porozumění.“