„Je možné říci, že odvaha být je odvahou přijmout sebe samého jako přijatého navzdory své nepřijatelnosti. Není nutné připomínat teologů, že toto je pravý význam pavlovsko-luterské nauky o „ospravedlnění skrze víru“ (nauky, která ve svém původním znění, přestala být srozumitelná i pro studenty teologie). Je však potřeba teologům i duchovním připomenout, že v boji s úzkostí před vinou, jak jej vede psychoterapie, si myšlenka přijetí získala tolik pozornosti a nabyla takového významu, jakému se v reformaci těšily výrazy „odpuštění hříchů“ nebo „ospravedlnění skrze víru“. Přijmout přijetí navzdory své nepřijatelnosti tvoří základ odvahy důvěry.“

Zdroj: Odvaha být, str. 6