„Žehnám váhavým a nechápavým, zmatkařům a antihrdinům života, kteří jsou příliš nejistí na to, aby řekli správné slovo ve správnou chvíli, a pak si to dlouze vyčítají. Kteří jsou měsíce a roky hluboce zamilováni, jen se to nikdy neodváží ani naznačit, natož pak říct, neboť se domnívají, že stejně nemají šanci. Kteří byli vychováni zároveň do lásky a citlivosti a zároveň do velkého strachu z hříchu a z porušení různých náboženských pravidel.
Nechci říct, že je to tak všechno správně a že bychom na sobě všichni neměli pracovat, ale v tuto chvíli nic nežádám, žehnám a přijímám věci a povahy tak, jak jsou.“

Zdroj: Neumělcům života