hana77

„Dělám prezidentku klubu nasraných. Přijmu k posouzení tvoji přihlášku.“

„Klidně snášet sám sebe a neukvapovat se, žít tak, jak je třeba, a neobíhat se jako pes.“

„Žijete-li nebezpečně, žijete dobře.“

„Žít bezpečně je nebezpečné.“

„Život je něco, co by si měl každý zkusit aspoň jednou.“

„Předměty existují a když jim člověk věnuje více pozornosti než lidem, je to přesně proto, že existují víc než lidé. "Mrtvé" předměty "žijí" neustále. Žijící lidé jsou často už mrtví.“

„Účelem života není najít štěstí, ale hledat ho.“

„Každý trpí v posledku tím, že ztratil to, co živoucí náboženství svým věřícím ve všech dobách dávalo, a nikdo není skutečně uzdraven, kdo znovu nedosáhl svého náboženského postoje, což s konfesí nebo příslušností k církvi přirozeně nemá nic společného.“

„… snaž se být radši s těmi, kdo pocity vyvolávají, než s těmi, kdo jim podléhají…“

„Utrpení vše očistí.“

„Vyžadujeme, nebo alespoň očekáváme od druhých nekonečně více dokonalosti než od sebe samých!“

„Když nemůžeš, tak přiber!“

„Snad mým největším zklamáním z většiny světových náboženství je to, že se jim proti vší pravděpodobnosti podařilo, že se většina lidí Boha bojí.“

„Moc by se měla svěřovat jedině těm, kdo o ni nestojí.“

„Chyby jsou něčím, co zasluhuje soucit, a má být mnohem spíš vyléčeno než nenáviděno, popíráno či dokonale odstraněno.“

„Když ztratíte rozum, dosáhnete nejvyššího dokonalého vědění.“

„Otec není někdo, o koho se můžeš opírat, ale někdo, kdo tě z toho tvého sklonu pořád se někoho držet vysvobozuje.“

„Zlo oplácejte dobrem, ale nedělejte si z lásky záminku, proč se vyhýbat boji se zlem.“

„Přijmi to…
Přijmi své pocity, které cítíš zrovna teď.
Přijmi je, ať jsou jakékoliv, neutíkej před nimi, nemusíš.
Dovol jim, aby zůstaly.
Dovol si cítit vše, co v danou chvíli cítíš, je to výrazem lásky k sobě.
Vlny oceán nezasáhnou a jeho podstata se nemění.
Nestav se proti tomu, co je, je nesmyslné hádat se se skutečností.
Jen blázni nechtějí vidět to, co JE.
Přijmi i to, že něco přijmout nemůžeš nebo nechceš.
Prostě přijmi i své nepřijímání, tím můžeš začít.
Pokud si plný odporu k něčemu, také to přijmi, chce to odvahu, ale stojí to za to.
Možná poprvé v životě nebudeš před ničím utíkat, kličkovat nebo couvat.
Jakmile s tím začneš, svět se ti otevře, budeš z místa klidu – ze své podstaty pozorovat ten nekonečný mumraj myšlenek, emocí, vztahů a situací.
Nejdřív to přijmi a pak udělej to, co cítíš.
Nejdřív to přijmi, třeba neuděláš nic, jen se pousměješ nad tím nekonečným seriálem trápení a očekávání, které vycházejí z nepřijímání sebe a toho, co JE.
Zkus jeden den jen přijímat to, jak se cítíš, možná v tom budeš chtít pokračovat další den a další den a….
Najednou zjistíš, že jsi ze svých pocitů neumřel, že tě nezničily.
Tak se síla, kterou zdánlivě mají, přenese na jiné místo, hádej na které?“