Barbora Káňová

„Nejpříjemnější nemoc je skleróza. To se pořád dovídáte nové a nové věci.“

„Jaké štěstí být milován. A ještě větší štěstí milovat.“

„Přátelství znásobuje štěstí a zeslabuje bolest, když se rozdělíme o jedno i druhé.“

„Nemoc je stav, kdy nám nechutná ani to, co nám lékař přímo zakázal.“

„Chválit a povzbuzovat dítě je stokrát účinnější než hrozit a trestat.“

„Milovat je snadné. To nesnadné na lásce je jen to, aby nás na oplátku někdo miloval.“

„Dvě věci naplňují mou mysl vždy novým rostoucím podivem a úctou; hvězdná obloha nade mnou a mravní zákon ve mně.“

„Soucit je tvá bolest v mém srdci.“

„Bez ohledu na to, co se stane, neztrácej naději, neboť jakmile je ztracena naděje, je ztraceno vše.“

„Láska umírá na nedostatek péče stejně jako květina, strom nebo keř.“

„Není nic snadnějšího než psát paměti ve věku, kdy už si člověk skoro nic nepamatuje.“

„Nikdy nerezignuj na to, co chceš opravdu dělat. Člověk s velkými sny je mocnější než ten se všemi fakty.“

„Melodie je úsměv hudby.“

„Zřeknu se raději života, logiky, světa, všeho, jen ne lásky.“

„Láska je jako droga. Nejdřív se dostaví pocit euforie, kterému se zcela oddáš. Ale uplyne den, a chceš ještě víc. Zatím jsi tomu nepropadl úplně, ale ten pocit se ti líbil a myslíš si, že ho dkokážeš ovládat. Dvě minuty myslíš na milovanou osobu a další tři hodiny na něco jiného. Ale postupně si na toho druhého zvykáš, až jsi na něm úplně závislý. Pak tři hodiny myslíš na něj a dvě minuty na něco jiného. Když s tebou není, prožíváš stejné pocity jako lidé závislí na drogách, když je nemají. V takových chvílích bys pro lásku udělal cokoliv, stejně jako narkoman, který krade a ponižuje se, jen aby dostal svoji dávku.“

„Osamělý člověk je jen stínem člověka, a kdo není milován, je pořád mezi všemi sám.“

„Láska z milosti je vlastně jen ranou osudu ze soucitu.“

„Dostaneš-li dobrou ženu, budeš výjimkou, dostaneš-li zlou, staneš se filosofem.“

„Vysoké podpatky vynalezla žena, kterou muži stále líbali na čelo.“