František Fabián

„Co bylo těžké snášet, na to se příjemně vzpomíná.“

„Smutné je, že hlupáci jsou tak sebejistí, zatímco moudří lidé jsou vždy plní pochybností.“

„Příliš mnoho líčidel a příliš málo oblečení je u ženy vždy příznak zoufalství.“

„Pokud je možné cestovat časem, kde jsou turisté z budoucnosti?“

„Život je jako jízda na kole. Abyste udrželi balanc, musíte se neustále pohybovat dopředu.“

„Je jenom jedna cesta za štěstím a to přestat se trápit nad tím, co je mimo naši moc.“

„Občasná samota je pro normálního člověka potřebnější než jídlo a pití.“

„Čím temnější noc, tím jasnější hvězdy.“

„Utrpení — to je život. Bez utrpení jaké by bylo v něm potěšení?“

„I když sedíme na nejvyšším trůně světa, sedíme na něm jen vlastním zadkem.“

„Když člověk neví, do kterého přístavu směřuje, žádný vítr není ten pravý.“
errant consilia nostra, quia non habent quo derigantur; ignoranti quem portum petat nullus suus ventus est.

„Chudým není muž, který má něčeho nedostatek, ale muž který, který touží po něčem víc.“
Non qui parum habet, sed qui plus cupit, pauper est.

„Život je vlastně celkem jednoduchý a zkomplikuje se jen tím, že sami na komplikovanosti trváme.“

„Mladí muži chtějí být věrní a nejsou, staří chtějí být nevěrní a nemohou.“

„Skutečnou otázkou není, zda existuje život po smrti. Skutečnou otázkou je, zda žijete před smrtí.“

„Pokud žiješ v souladu s přírodou, nikdy nebudeš chudý, pokud žiješ podle mínění lidí, nikdy nebudeš bohatý.“

„Nemluv, pokud tvá slova nejsou lepší než ticho.“

„Svět se mění vaším příkladem, ne vaším názorem.“

„Lidem, kteří prožívali francouzskou revoluci nebo tatarské nájezdy, připadal život stejně těžkej jako nám, když s nasazením všech sil sháníme česnek nebo cihly. Velikost je přece relativní.“