mila3

„Lidé říkají, že nechtějí chodit do církve. Chtějí tím však říct, že nechtějí být součástí nějaké instituce. Byli by rádi součástí rodiny.“

„Jednou z nejkrásnějších vlastností pravého přátelství je chápat a být chápán.“

„Myslím, že literatura by se měla zabývat tématy, která jsou pro lidskou bytost zcela absolutní, jako je bolest, víra, tajemství nebo odvaha. Jde o jakési podzemní proudy, kterými je člověk ovlivňován, jsou pro něj nevyhnutelné. Právě ty by měla literatura zpracovávat, zbytek je pouze zábava.“

„Čím větší je vaše schopnost milovat, tím větší je vaše schopnost cítit bolest.“

„Člověk si uvědomuje svou slabost a nechce se jí bránit, nýbrž poddat. Je opilý svou slabostí, chce být ještě slabší, chce upadnout uprostřed náměstí, přede všemi, chce být dole a ještě níž než dole.“

„Daleko na slunci leží moje největší touhy. Možná se k nim nedostanu, ale mohu vzhlédnout a vidět jejich krásu, věřit v ně a pokusit se jít tam, kam vedou.“

„Možná právě tohle je projev stáří. Člověk už stačil zvednout rozdané karty a prohlédnout si je. Jenže nové nedostane, a tak nezbývá než hrát co možná nejlépe s těmi, co máte. A snít o těch, které jste mohli dostat.“

„Lidé věří v Boha, protože nevěří sami v sebe. Potřebují něco jiného, na čem mohou být závislí nebo čemu mohou klást za vinu, že jsou v prdeli. - Moře klidu“

„Kdo ovládá média, ovládá mysl.“

„Jed pomluvy otravuje tři lidi: toho, kdo ji říká, toho, kdo ji poslouchá, a toho, koho se týká.“

„Pomluva je falešná mince, kterou dáváme do oběhu, aby přinesla zisk.“

„Deprese znamená pocit bezmoci a velký hněv nad touto bezmocí.“

„Čistý projev lásky aneb být či nebýt
… co se stane s lidmi, že o tohle během dospívání přijdou, proč zabíjí v sobě tu čistotu… proč svět je jedno velké jeviště… kde nikdo neví pro danou roli co jest vlastně tou realitou/ jestli ta hra či ta beznaděj v reálné mysli… teď přišlo mi významu k otázce být či nebýt: chceš-li být/ tedy žít ve společenství, nezbývá než nebýt/ tedy opomenout co jsem… a nebo nebýt/ tedy opustit své společenství a po té být/ tedy sám sebou, což v prostoru který nabízí nám matička Země pod záplavou přemnoženého lidstva vede k tomu, že nebýt nabírá jiných rozměrů., kdy jest člověk, který je hloubavěji myslí obdařen, nachází cestu v nebýt definitivně. A tak hledat cestu jak BÝT, tedy býti definitivně, může vésti k šílenství a člověk musí kontra této realitě vésti boj čistým sobectvím, což popírá vše dobré, a tak otázka o bytí se stává kruhem ze kterého není cesty ven a tak nevědomí je tedy spásou, a proto svět je tímto zaplaven… proto myslitelé končí v depresích, alkoholem, drogami či na provaze vázaného do korun stromů, které mají sílu tě nést neb jejich řád jim umožňuje kvést, dýchat, pít i odpočívat a v případě, kdy jeden prvek zmizí- zaniknou uschnout, rozpadnou se, dají život druhým… nebo zmizí v poušť……“

„Utlačování a utiskování jsou základními příčinami deprese. Když je zmírníte, člověk může znovu pozvednout hlavu, bude se mu dařit dobře a stane se v životě šťastným.“

„Zelený Lístečku, dlouho jsi v radosti, pod stromem přebýval. Varuj se před mořem! Jednou jen zaslechneš křik racků na mělčině, víckrát už srdce tvé ve hvozdě nespočine.“

„Lež se nastoluje jako světový řád.“

„Pravá svoboda neexistuje bez vzájemného porozumění.“

„Poezie je to, co se stane, když nic jiného nemůže.“

„Pukl bych smíchy při pohledu na člověka, který soudí jiného, kdyby ve mně nevzbuzoval lítost.“