„Ne, nechci nic… Jen se mi stýská po tvém hlase / ozvěna tvého jména tichem rozlehla se… / až do smrti jsem čekal na tvůj telefonát / a čekám pořád… Víc už ale nelze skonat“ — J. H. Krchovský, kniha Nad jedním světem
„Živý a krutý sen vzbudil mne nad ránem: / jen jsme se míjeli… Sen o mém bolu / - tys byla vlaštovkou, já starým havranem / nad jedním světem, a nikdy ne spolu“ — J. H. Krchovský, kniha Nad jedním světem
„Zas Dušičky… A všude svíčky, květy věnce / žalostný svátek postmortální existence / kdy každý pláče, vesměs na nesprávném hrobě… / to já svůj hrob a sebe v něm mám stále v sobě“ — J. H. Krchovský, kniha Nad jedním světem
„Přežil jsem tvoji zář, přežiju temnotu / přežil jsem přísliby, přežiju hrozby / mám ještě hrdost svou! Vlastně už jenom tu / protože důvod k ní s tebou jsem pozbyl“ — J. H. Krchovský, kniha Nad jedním světem
„Chci ti říct, nežli mě přemůže dřímota / že jsem tě miloval! Do konce života… / poslední polibek, poslední doteky / Nikdys tu nebyla a klíč hoď do řeky“ — J. H. Krchovský, kniha Nad jedním světem
„Nerad bych sahal pánubohu do svědomí / beztak je nemá, to by nebyl ani bohem / jenže můj život je mi nějak povědomý! / bylo mi někdy hůř? Ne… Ale bude, mnohem“ — J. H. Krchovský, kniha Nad jedním světem
„Kde asi dneska jsi… S někým, či sama? / já jsem už navždy sám. (Nepřišla známá…) / co asi děláš teď?… Pánbůh tě potěš / mě taky ostatně, děláš-li totéž“ — J. H. Krchovský, kniha Nad jedním světem
„Darovat znamená něčeho vzdát se / potěšit příjemce a tím i dárce / nicméně všechno je otázka vkusu… / Tak zavři oči a otevři pusu“ — J. H. Krchovský, kniha Nad jedním světem
„Čas všechno vyléčí, tak jaké copak… / krása se promění v přesný svůj opak / srdce se zastaví a mozek vypne… / z hlediska věčnosti docela vtipné“ — J. H. Krchovský, kniha Nad jedním světem
„Mlčela, lehce rumělá / (podle mě česky uměla)…/ udělal jsem jí z kundy prejt / …blaženě vzdychla:,, It was great!““ — J. H. Krchovský, kniha Nad jedním světem
„Oči jak magnety, napětí šílené / - co se jí hlavičkou (nebo čím) honí?… / ještě je čas říct: Spi! – Od této chvíle ne / … k ránu se zbláznila. Já taky. – Do ní“ — J. H. Krchovský, kniha Nad jedním světem
„Neví, co říká! Začla štkát a hned pak smát se / - má to být pocta pro mě, nebo reklamace? / (nějaký pátek mám už po záruční lhůtě…) / a co tím vůbec myslela, tím:,, Miluju tě“?“ — J. H. Krchovský, kniha Nad jedním světem
