mila3

„Je-li dítě osamělé ve svém vnitřním světě, jsou následky dlouhodobé a bolestné, protože se dítě s bolestí identifikuje a svůj životní příběh si buduje na jejím základě.“

„Mám přátele v montérkách, jejichž přátelství bych nevyměnil ani za přízeň králů světa.“

„Byla by moc velká škoda prožít život ve světě bláznů a nepokusit se být jedním z nich.“

„Ty skutečně beznadějné oběti duševní nemoci najdete mezi těmi, kdo se jeví jako nejnormálnější. Mnozí z nich jsou normální proto, že se natolik dobře přizpůsobili našemu způsobu existence a jejich lidský hlas byl tak záhy po vstupu na svět umlčen, že už ani nebojují, netrpí ani nemají symptomy neurotika. Jsou normální nikoli v tom, co lze považovat za absolutní význam toho slova; jsou normální pouze ve vztahu k těžce nenormální společnosti. Jejich dokonalé přizpůsobení se této nenormální společnosti je měřítkem jejich duševní choroby. Milióny abnormálně normálních lidí, žijících bezstarostně ve společnosti, které by – pokud by to byly plně lidské bytosti – nikdy neměli být přizpůsobeni.“

„Na světě existují ideologie. Ty správné poznáme tak, že i když je nebudeme nikomu vnucovat, nebo předhazovat za jakožto jediné správné, či bez žádných chyb, lidé si je zvolí a budou se jimi řídit.“

„Zjistil jsem, co svět potřebuje. Potom jsem šel a vynalezl to.“

„Svět stál a stojí na práci, ne na náladě, svět udržuje se jen prací, a to prací drobnou, prací stálou.“

„Žádná epidemie, návykové poblouznění nebo náboženská hysterie se nerozšířila rychleji a nezískala tolik konvertitů v tak krátké době jako televize. Nejbližší analogickou drogou srovnatelnou s návykovostí televize a se změnou hodnot v životě jejího silného konzumenta je zřejmě heroin. Stejně jako televize i heroin zplošťuje obraz světa, s heroinem nejsou věci horké ani studené, feťák se dívá na svět a je si jistý, že ať je to cokoliv, je to stejně jedno… Televize, podobně jako drogy nebo alkohol, dovoluje účastníkovi vypnout vnímání opravdového světa a vstoupit do příjemného a pasivního mentálního stavu. Televizní program vytlačuje starosti a problémy reality stejně účinně, jako tomu je v případě tripu, vyvolaného alkoholem nebo drogami. Návyk na televizi smývá ponětí o čase. Ostatní zážitky se stávají matné, zvláštním způsobem nereálné, zatímco televize je jaksi opravdovější.“

„Je smutné pozorovat, že svět není schopen žít v míru, zvláště nyní, když se připravujeme na vánoce. Svědčí o tom i skutečnost, že mnohé země svátky Kristova narození prostě vymazaly. Je pár dní volna, lidé si přejí pěkné svátky. Pěkné svátky bez Ježíše ale žádné svátky nejsou. Nevidíme-li původ vánoc v Kristově narození, přivádí nás to jen k lhostejnosti. Jsme schopni vánoce slavit jídlem a pitím, jinak by to nebyla pořádná oslava. Kde ale zůstal Kristus, jediný orientační bod ve světě, propadajícím se do materialismu a hledajícím zlato namísto Boha? Posledním hlasem morálky jsou papežovy výzvy. Jsou důležité, protože tlučou na dveře našeho svědomí a nutí nás uvažovat lidsky, a nikoliv materialisticky.“

„Kořeny naší civilizace jsou od osvícenství a od řádění jakobínů a jejich leninských dědiců podťaty, víra ve vlastní tradici smrtelně oslabena. Nesmíme oslavovat nesporné výsledky euroamerické civilizace, vědy a kultury, která nemá ve světě obdobu. Nezbývá než zápas se všemi utopistickými -ismy. Poslední vize Evropy (šíření tzv. univerzálních lidských práv) pohasla na bojištích Afganistánu, Iráku a Libyi, zato v západní Evropě se kdysi umírněný etický humanismus, jakkoli mylný, zvrhl v divokou ideologii jednotného lidstva bez hranic. Skrývá se za ní nenávist a naprosté odmítnutí vlastní údajně rasistické civilizace, utopická představa, že smíšené obyvatelstvo všech kultur i tradic se nějak obrousí rovností před zákonem a vytvoří laskavé a mírumilovné společenství bez předsudků. Západoevropská levice zešílela a uhranutá pravice není schopna razantní odpovědi. Masová imigrace pomalu vytváří rozvrácenou společnost nesourodých loajalit.“

„Žena nelpí na lásce muže, tím méně na jeho věrnosti, ale zato na jeho laskavosti.“

„František Hrubín, když se na člověka podíval, tak ho skutečně viděl. To není obvyklé. Byl bezelstný až k bezbrannosti, laskavý k lidem.“

„Každé vyznání lásky má v sobě rys vznešenosti. Zahrnuje v sobě úctu. Každé polaskání, ať tělesné, či slovem, je posvátné.“

„Nikdy nemůžeme milovat ty, jímž se nemůžeme smát. V naprosté dokonalosti je cosi nadlidského, co tíží mysl a srdce.“

„Je lepší cítit každý druh emocí než necítit.“

„Nejsilnější lidé jsou ti, kterým se hroutí celý život a i přesto ho žijí dál s úsměvem na tváři.“

„Pojedu tedy na Tahiti a zemřu tam. Moje umění, které milujete, je jenom semeno a doufám, že je na Tahiti v primitivní, divoké půdě vypěstuji. Slávu ať mají jiní, já potřebuji klid. Francouzský Gauguin je mrtev, už o něm neuslyšíte. V Evropě mě bezpochyby čeká se svým hadím ocasem smrt, ale na Tahiti ji vidím jako kořeny, z kterých opět vykvetou všechny květiny.“

„Neznám nic strašnějšího, než ubohé lidi, kteří se učili příliš mnoho. Místo zdravého silného úsudku, který by se byl snad vyvinul, kdyby se neučili ničemu, se jejich myšlenky úzkostlivě plíží stále po týchž cestách za jakýmisi slovy, větami a formulacemi. To, co mají, je pavučina myšlenek, příliš slabá, aby se na ni dalo spoléhat, ale dost komplikovaná, aby popletla.“

„Nevracej se ke starým napajedlům jenom pro vodu, čekají tam na tebe přátelé a sny.“