Klarush98 oblíbené citáty (strana 21) | Citáty slavných osobností

„Až situace dospěje do stádia, kdy klon (vytvořený k obrazu nižšího boha) dokáže běžně vytvářet klony, pak bude v rámci hologramu ohraničeného ionosférou, jejíž hranice frekvenčně odpovídá frekvencím mozku, možné „člověka“ automaticky řídit jako robota. Takže prostřednictvím internetové kontroly bude možné z nejnižší, základní úrovně plně ovládat a programovat mysl a dělat z lidí „šťastné roboty“. Když děti téměř nepřetržitě sedí u počítače, nemají příliš prostoru pro předtavivost, která by umožnila opravdu uvidět, že jsou tím trénováni k totálnímu zotročení, které je na dosah ruky. Dnes se stal „inkvizičním dobyvatelem“ každý, takže počet „obětí vytvářejících oběti“ může narůstat geometrickou řadou na mnoha úrovních a v mnoha směrech. Je to právě tento typ energie, co udržuje systém anti-tvoření. Je to past uvnitř pasti. Je to past, v níž uvízla mysl, a jak bude rozklad mysli pokračovat, uvízne v ní i duše, jejíž napadení se bude projevovat neschopností správně rozlišovat a provést svobodnou volbu BÝT. Každodenní rozprašování smrtících chemiálií (obsahujících sušenou lidskou krev) kolem Země souvisí s narušením vnitřního spojení krve mezi tenkým střevem (kde se potrava mění v krev) a mozkem. Podle proroctví Hopiů existuje pravděpodobnost, že naše myšlenky bude možné načítat z obrazovky. Tato metoda se už zavádí do praxe, ale nemůže plně uspět, dokud tady zbude alespoň jediný skutečný člověk, který si Pamatuje Jediného a disponuje Pamětí z potravy obsahující absolutní paměť. A tou je celé obilné zrno.“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce

„V každém okamžiku našeho života bychom měli být tak vděční, jak jen je to vůbec možné.“

Seneca (-4–65 př. n. l.) římský filozof

„Smrt je tak asi ten největší odpočinek, co člověk může mít.“

Graham Greene (1904–1991) anglický spisovatel, dramatik a literární kritik

„Milujeme život ne proto, že jsme zvyklí žít, ale proto, že jsme zvyklí milovat.“

Friedrich Nietzsche (1844–1900) německý filozof, spisovatel

„Snažil jsem se žít svůj život tak, aby v hodině mé smrti raději cítil jsem radost než strach.“

Witold Pilecki (1901–1948)

„Na život už je pozdě a na smrt ještě brzy.“

Jaromír Nohavica (1953) český folkový písničkář, textař, libretista, zpěvák, skladatel a kytarista

z písně Mikimauz http://www.nohavica.cz/cz/tvorba/texty/mikymauz.htm

„To, co většinu lidí děsí na smrti nejvíc, není ztráta budoucnost, ale ztráta minulosti.“

Milan Kundera (1929–2023) český básník, dramatik a romanopisec

„Sebevrah se nebojí smrti. Bojí se života.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Ani trochu se nebojím zemřít.“

Charles Darwin (1809–1882) britský přírodovědec

„Šťasten, kdo zemře dříve, než sám začne volat smrt, aby si ho vzala.“

Francis Bacon (1561–1626) anglický filozof, státník, vědec, právník a autor

„Být šťastný po celý život? To by žádný smrtelník nesnesl. Bylo by to peklo na zemi.“

George Bernard Shaw (1856–1950) irský dramatik

„Smrt se může stát oslavou, musíme se jen naučit přivítat ji uvolněněji.“

Osho (1931–1990) indický mystik

„Žádná smrt nemůže být zlá, když předchází život dobrý.“

Václav Matěj Kramerius (1753–1808) český spisovatel a nakladatel

„Jak dlouho si můžeš dovolit odkládat to, kým opravdu chceš být? Tvé vznešené já už nemůže déle čekat. Uveď své zásady do reality - teď.“

Epiktétos (50–138) starověký filozof

„Padne-li růže,vše bude ztraceno.“

PetrII.

„Růže jsou červené fialky fialové, tymilujěš mě a á srdce tvé“

Martina Šarkozyová

„Drazí přátelé, nepohrdejte nikým. Pohrdáním si pomáhají povýšenci, pozéři, ohyzdové a hlupáci, je to maska, za kterou se skrývá nicotnost, často i darebáctví, zbavuje člověka ducha, soudnosti, dobrotivosti.“

Alphonse Daudet (1840–1897) francouzský romanopisec

„Některým lidem nemůžete strhnout masku – poškodili byste jim obličej.“

Pavel Kosorin (1964) český humorista

„Někdy nosíme masku, jindy můžeme být sami sebou, a někdy je maska pravdě blíž než obličej.“

Philippa Gregory (1954) anglická spisovatelka

„Svět se neustále mění a nejvíc z něho se mění člověk.“

Lao-c' (-604) čínský filozof