Abdülhamid II. byl turecký sultán. Rozporuplná osoba tureckých dějin. Podporoval rozvoj školství a infrastruktury a považoval se za hlavu všech muslimů . Jeho hlavním politickým spojencem bylo Německo.
I když zpočátku usiloval o demokratické reformy říše , tak po porážce ve válce s Ruskem v roce 1878 je všechny sám zrušil. Krvavě potlačil povstání v Arménii a řecké nepokoje na Krétě, což v roce 1897 vedlo k řecko-turecké válce.
Po vítězství mladoturků byl v roce 1908 přinucen obnovit ústavu. V roce 1909 byl sesazen a poslán do vyhnanství do Soluně.
Wikipedia
před nástupem na trůn
Zdroj: [Gombár, Eduard, 1999, Moderní dějiny islámských zemí, Karolinum, 1., 237, 80-7184-599-X]
