Charles Bukowski: Populární citáty (strana 2)

„Sex je veliká věc jenom když žádný nemáš.“

„Najděte, co milujete a nechte se tím zabít.“

„Nudní zatracení lidé. Po celé Zemi. Propagují více nudných zatracených lidí. Jaká hororová show. Zem se jimi hemží.“

„Někteří lidé mají rádi to, co děláte, někteří nenávidí to, co děláte, ale většině lidí je to prostě jedno.“

„Člověka může dohnat k šílenství cokoli, protože společnost je vybudována na falešných základech.“

„Člověk je obětí společnosti, která odmítá pochopit jeho duši.“

„Lidé si příliš často stěžují na to, že nic se svým životem neudělali a pak čekají na někoho, kdo jim řekne, že to tak není.“

„Nejlepší člověk je ten, který mě obdaří svou nepřítomností.“

„Láska? To je něco jako… znáte tu ranní mlhu, když se probudíte než vyjde slunce? Trvá jen chvilku a pak se vypaří. Láska je prostě mlha, která se vypaří s prvním zábleskem reality.“

„Nemocnice jsou místa, kde se vás pokouší zabít bez udání důvodu. Chladná a odměřená krutost Americké Nemocnice není způsobována lékaři, kteří jsou přepracovaní anebo jsou na smrt zvyklí a znudění. Její příčinou jsou lékaři, KTEŘÍ DOSTÁVAJÍ MAXIMÁLNÍ PLAT ZA MINIMÁLNÍ PRÁCI a kteří sklízejí obdiv od nevzdělanců, jako kdyby to byli zdraví přinášející medicinmani - a přitom většinou nerozeznají vlastní chlupy na prdeli od zbytků celerové nati.“

„Většinu času jsem špatný. Ale když jsem dobrý, pak jsem zatraceně dobrý.“

„Rozdíl mezi demokracií a diktaturou je v tom, že v demokracii nejdřív volíte a pak posloucháte rozkazy, zatímco v diktatuře neztrácíte s volbama čas.“

„Nevsadíš-li, nevyhraješ.“

„Láska je druh předsudku. Máš ráda to, co potřebuješ, z čeho máš dobrej pocit, co je vhodný. Jak můžeš říct, že miluješ jednoho člověka, když jsou na světě tisíce lidí, který bys milovala víc, kdybys je někdy potkala? Jenomže je nikdy nepotkáš. Jasně. Proto děláme to, co je v našich silách…“

„Když láska stane se příkazem, Nenávist může se stát potěšením.“

„Znechucuje mě, že muži a ženy musejí žít své životy takovým způsobem. Je to bolestivé pro ně a je to bolestivé i pro mě. Nevidím však z toho východisko. Jediné, co tudíž mohu dělat, je o té bolesti psát…. každopádně čas, kdy jsem byl nepostradatelnej, vypršel. Lidský plémě mě odjakživa znechucovalo. V podstatě mi na lidech přijde nechutná ta jejich rodinně-vztahová choroba, která zahrnuje manželství, přesuny moci a hmotný podpory a která jako bolák, jako lepra postupně zachvacuje: vašeho souseda, čtvrť, obvod, vaše město, okres, stát, národ… a všichni zúčastněný si v tomhle úle navzájem lezou do prdelí ve snaze ten stupidní zvířeckej děs přežít.“

„Někdy mám pocit, že všichni žijeme v nějakým filmu. Víme, co říkat, kam jít, jak se chovat, akorát tu není žádná kamera. Ale nikdy se z toho filmu nedostaneme. A je to mizernej film.“

„Krása není nic, krása nezůstane. Nevíš, jaké máš štěstí, že jsi ošklivá, protože když tě mají lidé rádi, víš, že je to kvůli něčemu jinému.“

„Nikdy jsem nepotkal člověka, kterým byl bych raději, než sám sebou. A i když je to klam, jedná se o štěstí.“