Charles Bukowski: Populární citáty (strana 2)

„Neprosíme o štěstí, jen o trochu méně bolesti.“

„Člověk je obětí společnosti, která odmítá pochopit jeho duši.“

„Pamatuješ si, kdo jsi byl, než ti svět řekl, kdo bys měl být?“

„Vyrovnaný jedinec je šílený.“

„Tím chci říct, že když vám všechno připadá nesmyslné, pak to nemůže být úplně nesmyslné, protože si uvědomujete, že to je nesmyslné, a vaše vědomí nesmyslnosti tomu téměř dává smysl. Chápete, jak to myslím? Optimistický pesimismus…Škvár“

„Nic není nudnější než pravda.“

„Samota mi nikdy nepřišla správná. Někdy byla dobrá, ale nikdy ne správná.“

„Nejlepší člověk je ten, který mě obdaří svou nepřítomností.“

„Najděte, co milujete a nechte se tím zabít.“

„Většinu času jsem špatný. Ale když jsem dobrý, pak jsem zatraceně dobrý.“

„Nauč se vyhrávat, prohrát umí každý blbec.“

„Láska? To je něco jako… znáte tu ranní mlhu, když se probudíte než vyjde slunce? Trvá jen chvilku a pak se vypaří. Láska je prostě mlha, která se vypaří s prvním zábleskem reality.“

„Když se stane něco špatného, pijete, abyste na to zapomněli; když se přihodí něco dobrého, pijete, abyste to oslavili; a když se nestane nic, pijete, aby se něco stalo.“

„Znechucuje mě, že muži a ženy musejí žít své životy takovým způsobem. Je to bolestivé pro ně a je to bolestivé i pro mě. Nevidím však z toho východisko. Jediné, co tudíž mohu dělat, je o té bolesti psát…. každopádně čas, kdy jsem byl nepostradatelnej, vypršel. Lidský plémě mě odjakživa znechucovalo. V podstatě mi na lidech přijde nechutná ta jejich rodinně-vztahová choroba, která zahrnuje manželství, přesuny moci a hmotný podpory a která jako bolák, jako lepra postupně zachvacuje: vašeho souseda, čtvrť, obvod, vaše město, okres, stát, národ… a všichni zúčastněný si v tomhle úle navzájem lezou do prdelí ve snaze ten stupidní zvířeckej děs přežít.“

„Nemyslím tím, že jsi hezký, alespoň ne tak, jak si lidé myslí, že by měl hezký člověk vypadat. Tvůj obličej vypadá hezky. Ale tvoje oči jsou nádherné. Jsou divoké, bláznivé, jako nějaké zvíře, které vykukuje z hořícího lesa.“

„Člověk musí párkrát umřít, než se naučí doopravdy žít.“

„Někdy jste tak sami, až to dává smysl.“

„Svět patří těm, co se neposerou.“

„Někdy se prostě musíš vychcat do umyvadla…“