Francis Scott Fitzgerald: Populární citáty (strana 2)

„Vidíš, že se obvykle ocitám mezi cizími lidmi, protože jsem se sem a tam snažil zapomenout na smutné věci, které se mi přihodily.“

„Byl to jeden z těch vzácných úsměvů s kvalitou věčného ujištění, s kterým se v životě můžete setkat čtyři nebo pětkrát.“

„A mám rád velké večírky. Jsou tak intimní. Na malých oslavách není soukromí.“

„Jsem naštvaný a napůl zamilovaný do ní a navíc se nesmírně omlouvám, že jsem se odvrátil.“

„Možná jsem si užil společnost ženy nebo dvou… Nebo tří, ale to mě nikdy nezastavilo v tom, abych tě miloval.“

„„Co budeme dělat odpoledne?“ zvolala Daisy,
„a zítra a příštích třicet let?““

„Všichni se musíme snažit být dobří.“

„Nechci opakovat svou nevinu. Chci mít potěšení z toho, že ji znovu ztratím.“

„Život začíná vždycky znova, když na podzim uvadne.“

„Nezajímá mě pravda. Chci nějaké štěstí.“

„Neměly ani tkaničky do bot, na kterých se mohli oběsit.“

„Vlastně jsem nebyl zamilovaný, ale cítil jsem jakousi něžnou zvědavost.“

„Skvělé knihy se píšou samy, jen špatné knihy se musí psát.“

„Kdybych věděl dost slov, mohl bych napsat nejdelší milostný dopis na světě a nikdy se neunavit“

„To je součástí krásy veškeré literatury. Zjistíte, že vaše touhy jsou univerzální touhy, že nejste osamělí a izolovaní od nikoho. Zapadáte.“

„Chování zůstává nedotčeno i nějaký čas po tom, když se zhroutí morálka.“

„Začal jsem počítat výdaje své doby dříve, než na ně byly vystaveny účty.“

„Jsou pouze pronásledovaní a pronásledující, uhonění a příliš unavení.“

„Za nedotknutelnost se platí neúplností. To nejlepší, co ti mohu přát, mé dítě, je trocha neštěstí.“