Friedrich Schiller: Populární citáty (strana 3)

„Člověk je tím, za co ho pokládájí.“

„Drahý je mi přítel. Ale i nepřítel mi může posloužit. Ukazuje-li mi přítel, co mohu, učí mne nepřítel, co je mou povinností.“

„Život znamená snít.“

„Vůle člověka - to je jeho štěstí.“

„Nic na světě není bezvýznamného.“

„Když něco nenávidím, ochuzuji se o něco. Když miluji, jsem bohatší o to, co miluji.“

„Doufající duše nepodlehne ani tomu, co nám říká vnitřní hlas.“

„Člověk si hraje jen tam, kde je v plném významu slova člověkem, a jen tam je člověk celým člověkem, kde si hraje.“

„O něco se brát, starat, doufat musí člověk na zítřejší ráno.“

„Pro někoho je věda vznešenou bohyní, pro jiného krávou, ze které dojí mléko.“

„Dobročinná je síla ohně, když jej člověk zkrotí a hlídá.“

„Těžko lze rozeznat hlas pravdy v ryku rozvášněných stran.“

„Člověk je tím, zač jej mají.“

„Mládí je ihned hotovo se slovem, jež je nebezpečné jako ostří nože.“

„Láska je schodiště, po němž se blížíme k Boží podobě.“

„Ptáte se, dobří přátelé, komu se věřit má. Vězte - životu - ten učí líp než řečník, než kniha líp.“

„Život je nakonec potrestán smrtí.“

„Chceš-li sám sebe znát, pohlédni jen, jak ostatní si vedou, jestli jim rozumět chceš, nahlédni do svého srdce.“

„Ten, kdo chce v světě něco mít, musí se hnout a plahočit.“