Georg Christoph Lichtenberg: Člověk (strana 2)

„Astronomie je asi věda, ve které bylo nejméně věcí objeveno náhodně, v níž se lidský rozum zjevuje v celé své velikosti a kde člověk může nejlépe poznat, jak je malý.“

„Ničím nestárne člověk rychleji než neustálou myšlenkou na to, že stárne.“

„Člověk má vždycky na půl vyhráno, když z příbuzných věcí jednu jedinou zná dokonale.“

„Člověk je mistrovským dílem stvoření už i tím, že se při všem determinismu domnívá, že jedná jako svobodná bytost.“

„Člověk je schopen vytvořit největší díla i poté, když už jsou jeho duševní síly na ústupu, tak jako je větší horko v červenci a ve dvě hodiny odpoledne, kdy slunce už slábne a klesá, než v červnu a ve dvanáct hodin.“

„Člověk se stává sofistou a nadmíru vtipným, když jeho základní znalosti už nestačí.“

„Ten člověk si dal práci, aby odhalil mé chyby: protože služba, kterou mi tím prokázal, není právě nejpříjemnější, mohu jaksi uplatňovat nárok na náhradu škody. Nepožaduju žádné větší zadostiučinění, než aby teď sám vytiskl něco ze svých vlastních prací.“

„V šedesáti člověk nebývá impulzivní vynálezce, ale stále může být velmi dobrý, řádný a vynalézavý myslitel. V tomto věku lidé vzácně plodí děti, ale jsou o to způsobilejší vychovávat ty už zplozené a výchova je také svého druhu plození.“

„Dokáže-li člověk dobře opakovat, co řekli jiní, obyčejně sám mnoho přemýšlel, pokud ovšem není jeho hlava pouhým krokoměrem. A takové jsou mnohé hlavy, které budí pozornost svou pamětí.“

„Velcí lidé také chybují; někteří tak často, až je člověk skoro v pokušení, pokládat je za malé.“

„Člověk je vrchol stvoření přinejmenším proto, že přes všechnu váhu deterministických argumentů věří, že má svobodnou vůli.“

„Nic více nepřispívá k duševnímu klidu, než když člověk nemá vůbec žádný názor.“

„Že je člověk vrchol stvoření lze vyvodit i z toho, že mu žádný jiný tvor tento nárok nikdy neupíral.“

„Člověk je vždycky stranický, a je to tak dobře. I nestrannost je stranická.“