Jan Werich: Populární citáty (strana 3)

„Manželé se v autobuse poznají podle toho, že na sebe nemluví.“

„Člověk, který umí nasytit duši, není zlý člověk.“

„Přátelství je součást lidského štěstí.“

„Ženské nemají smysl pro nesmysl.“

„Člověk se nají, napije, pak se dívá na televizi, což je možná nebezpečné, vezme si pyžamo, usne a ráno se neprobudí.
Deset tisíc bych za takovou smrt dal, a že jsem hodně lakomej!“

„Smích chytré lidi léčí a jen blbce uráží.“

„Malí se vždycky bojí velkých, ale stojí za úvahu, že velice velcí se skoro vždycky bojí nepatrných.“

„Humor je boj s lidskou blbostí. V tomto boji nemůžeme nikdy vyhrát. Ale nikdy v něm nesmíme ustat.“

„Proti blbosti i bohové bojují marně.“

„Za pravdu se vždycky platí kopancem, to je mezinárodně uznávaná valuta.“

„Stáří je blbec, ale je to poslední možnost jak přežít.“

„Život vždycky stál, stojí a bude stát za to, aby ho člověk dožil. Ono se s ním popravdě ani nic víc dělat nedá.“

„Lidé mají dar vzájemně si udělat radost, jenom mít dost času.“

„Nadšení je nakažlivá věc a člověku je těžko mlčet, když kolem všechno jásá.“

„S věkem jedny věci ustupujou do pozadí a jiné vystupujou do popředí. Jádro je v tom synchronu, ten je těžkej. Někdy vyžaduje, aby jeden brzdil, když ten druhý nemůže přidat.“

„Jakmile se ze stáří začne dělat zásluha je to špatné. Protože každej blbec – starej – byl taky jednou mladej blbec.“

„Jsi-li blbej, nepij, projeví se to.“

„Objednal si pivo, přinesla mu jej krásná dívka. Objednal si druhý pivo, přinesla mu jej krásnější dívka. Objednal si třetí pivo, přinesla mu jej nejkrásnější dívka. A čtvrté mu už nedala.“

„Klauni nejsou, ale šašků je…“