Jan Werich: Populární citáty (strana 6)

„Člověk, který cestuje s touhou dozvědět se, směřuje přes všechny dálky hlavně k sobě samému.“

„Přirozeností člověka je hledání radosti.“

„Nadbytek neznamená bohatství.“

„Malí se vždycky bojí velkých, ale stojí za úvahu, že velice velcí se skoro vždycky bojí nepatrných.“

„Člověk se nají, napije, pak se dívá na televizi, což je možná nebezpečné, vezme si pyžamo, usne a ráno se neprobudí.
Deset tisíc bych za takovou smrt dal, a že jsem hodně lakomej!“

„Hloupost se fackováním nedá vyléčit.“

„Vědy je zapotřebí. Ale kdyby Newton ležel někde jinde a nepadla mu na nos ta hruška, nebo co to bylo, a neupozornila ho na to, že je taky přitažlivost zemská, tak by ta přitažlivost byla dál. On by ji neobjevil. Objevil by ji někdo jinej. Za minutu dvacet, nebo za sto let. Ale kdyby Shakespeare nenapsal Hamleta, tak nikdy nebyl! Kdyby velký umělci neudělali svoje dílo, tak jsme byli o to chudší! Protože umění je komunikace.“

„Člověk musí mít vždycky cíl, ale nemusí se vždycky trefit.“

„Nejkrásnější hudba je lidský smích.“

„Humor je boj s lidskou blbostí. V tomto boji nemůžeme nikdy vyhrát. Ale nikdy v něm nesmíme ustat.“

„Já, když mluvím německy, tak si nerozumím.“

„Čeština je krásná řeč. Ona má obrovskou plejádu slov pro obyčejný věci. Třeba kulaťoučké jablíčko. To neřeknete jinou řečí. Angličan musí říct “a litte round apple“, malé kulaté jablko…. Tomu přece chybí barva i vůně.“

„Neříkej, že nemůžeš, když nechceš! Přijdou dnové, kdy to bude daleko složitější a horší: budeš chtít a nebudeš moci. A to důležité nezapomeň,že chlap nesmí být blbej ve třech případech: za volantem, u stolu a v posteli. Všude jinde se to snese…“

„Hloupost je největší zlo.“

„Čas má plné kapsy překvapení.“

„Umění je jako slunce, které se taky nikomu nevtírá. Když zatáhne záclony a zavřete okenice, tak vám slunce do bytu neleze, jenomže je to vaše chyba, pane, že chcete žít potmě.“

„Ono je lepší mluvit s chytrým člověkem o něčem hloupém než s hlupákem o něčem chytrém.“

„Člověk přišel na svět proto, aby tady byl, pracoval a žil. Jen moudrý se snaží náš svět postrčit dál, posunout výš. A jen vůl mu v tom brání.“

„Nenávidím pohřby. Až na ten svůj, na kterej nebudu muset jít.“