José Raúl Capablanca y Graupera , přezdívaný Capa, byl kubánský šachista, mistr světa v šachu v letech 1921–1927. Byl proslulý „strojově přesnou“ hrou, která mu přinesla označení Šachový automat. V dobách své největší slávy prakticky nikdy neprohrával. Šachoví komentátoři jej často označovali přídomkem Neporazitelný: za celou svoji kariéru sehrál 583 partií ve významných turnajích a zápasech, z nichž prohrál 35, většinu ovšem buďto na počátku nebo na konci své kariéry. Od roku 1914 do střetnutí s Aljechinem prohrál jen 6 partií.
Často byl také nazýván Šachovým Mozartem, neboť jeho hra nezřídka působila dojmem dokonalých šachových kompozic. Michail Botvinnik o Capablankovi napsal: „Dosáhl překvapující harmonie v propočtu variant, pozičních jemností a obdivuhodné spolupráce figur. V jeho partiích vlastně nebyly vidět jednotlivé tahy, byly to kompozice nádherného prolínání plánu hry, krásných obětních kombinací a jemných pozičních manévrů.“ Pokud šlo o koncovku, která má tradičně pověst disciplíny, jež odhalí skutečného velmistra, tak v ní neměl soupeře.
V roce 1921 získal Capablanca titul mistra světa v šachu, když využil finančních problémů Emanuela Laskera a vnutil mu zápas za nerovných podmínek . V roce 1927 Capablanca titul ztratil v zápase s Alexandrem Aljechinem, když podcenil svého soupeře i přípravu na zápas.
Last lectures (1966), p. 19
In Pablo Morphy by V. F. Coria and L. Palau.
