Josef Čapek: Populární citáty (strana 3)

„Člověk se od přirozenosti skládá z potřeby milovat a nenávidět, zbožňovat stejně jako opovrhovat, žádat si nebo odmítat. Tyto potřeby se však obyčejně ve svých projevech neopírají dost věcně o skutečný stav věcí.“

„Lidé, kteří spatřují veškerý smysl života jedině v tom, mít se v životě dobře, nedělají nijak dobře životu.“

„Umění, jen si to přiznejme, je v moderním světě hodně nedbalou věcí. Ale právě tak vysoce vzácnou, hodnou vysoké náruživosti.“

„Úspěch se shání u platícího publika.“

„Už existuje tolik názorů, jaký má být člověk, že nejlépe každý udělá, když zůstane takovým, jaký je.“

„Umění je již v radosti z práce a v dokonalosti práce.“

„Skutečně velké osobnosti se ve všem projevují přirozeně.“

„Autorita neznamená pro tupé davy žádnou zjevnou nebo pochybnou mravní hodnotu, je mu jen něčím jako svatý obrázek na stěně nebo strašák v poli.“

„Nesvoboda není kázní, je ponížením.“

„Plachý člověk neměl by se živiti žurnalistikou ani uměním; člověk přiživující se na veřejnosti musí být ješitný, aby se cítil sebe jistým a šťastným. Nesmí o sobě pochybovat, musí být naplněn svým významem a důležitostí; znám takové, kteří sami sebe obdivují.“

„Přesvědčení, které o sobě mládež má - že by všechno na světě zařídila a vyřídila lépe, než to neprobudilé lidstvo provádělo před ní, nebývá snad jen ješitně sebepřecenivé, nýbrž také - a ještě více - krásné a povzbudivé.“

„Člověk, který se domnívá, že se na světě udrží jen penězi, má vlastně o sobě pranízké vědomí.“

„Poznávat smrt bez lásky, toť holý děs. Poznávat život s láskou, toť množství blaha a množství děsu. Poznávat život bez lásky je lidské hovadství.“

„Člověk je v podstatě bytost s těmi ostatními nespokojená.“

„Smrt není uváděčem do života nového; je likvidátorem tohoto. Neuvede mé já do života nového: Zruší je.“

„Člověk v sobě hyne nejprve na svou povrchnost, pak teprve, až v druhé řadě, umírá nemocemi nebo válkami.“

„Člověk, který si nic o sobě nemyslí, je teprve skutečný člověk.“

„Co tedy chceš, ty bludná duše? – Malovati a psáti. – Ale k čemu, proč? – Jako se křiví větve stromu. – Ale strom není za to placen, a ty chceš, musíš mít, nějaký plat a pensi! – Nechci; ale i tak jsem spíše strom než veřejný činitel. – A proč jsi tedy nespokojený? – Že nemohu býti dosti stromem.“

„Hloupost je srozumitelnější než rozum; proto v politice snadněji dochází zájmu a platnosti.“