Karel Čapek: Populární citáty (strana 5)

„Lidé nikdy nepovažují za tajemné, co jim slouží a prospívá, nýbrž jenom to, co jim škodí nebo je ohrožuje.“

„Kdyby soudcové všechno, ale naprosto všechno věděli, nemohli by také soudit; jen by všemu rozuměli, až by je z toho srdce bolelo.“

„Člověk se prý stal člověkem, když začal mluvit; ale jakmile začal mluvit, udělal druhého dne vtip: našel s úžasem, že se slovy možno si hrát. (…) Dávný člověk žasl nad kejklířstvím slov, jimiž je možno obracet vše naruby; toho překvapení se ovšem nezbavil ani nenasytil dodneška.“

„Trpím životem? Jak bych netrpěl. Miluji život? Jak bych ho nemiloval. Je v tom tedy rozpor? Ne, je v tom život sám.“

„Člověk by měl o všem vědět něco a o něčem všechno.“

„Nepřítel se pokoušel zákeřně střílet na naše letadla, pokojně shazující bomby na jeho města.“

„Neumíš-li být silná jako dub, buď silná jako jalovec nebo houževnatá mateřídouška. Ta, co bez reptání přijímá žár a sucho, zimu, plodnost i zranění.“

„Upřímnost: Já nikoho nepomlouvám, jen říkám, co si myslím.“

„Humor je vždycky trochu obrana proti osudu, víc psiny se rodí z nespokojenosti než z blahého a spokojeného ducha.“

„Mladé dovede být každé tele, ale zestárnout, holenku, to je kumšt.“

„Jak člověk jednou začne,… - totiž začít nemusí, ale dodělat musí!“

„Vede-li inženýr dráhu, nevede ji přes vrchol hory, nýbrž oklikou po jejím úpatí. Tato oklika není kompromis mezi přímostí tratě a výškou hory, je to prostě velmi přesné počítání se skutečnými fakty. V politice se však nepracuje inženýrsky: udělá se projekt a čeká se, s jakými překážkami se setká, a teprve potom se handluje o nějakou tu okliku. Řeší-li se všechno kompromisem, znamená to, že nejsou předem váženy okolnosti, s nimiž bude nutno dále prakticky počítat: tomu se ovšem říká fušerská práce.“

„Čas je největší síla života.“

„Jsou lidé, kteří nemají vůbec žádného koníčka,
ale takové osoby jsou zvláštní hříčkou přírody - tak jako leváci, svatí, vegetariáni a jiné výjimečné zjevy.
Normální člověk se však obyčejně vyživuje jistým víceméně tichým šílenstvím, kterému se říká koníček.“

„Nastala na světě neomezená hojnost všeho, čeho je lidem třeba. Všeho je však lidem třeba, jenom ne neomezené hojnosti.“

„Jistě, je třeba začít sebou samým - ale je také třeba u sebe neskončit.“

„Umění je více nepokoj než jistota: vždycky je v něm veliká složka touhy.“

„Vírou se žije, skepsí účtuje.“

„Bez jistého umění nevymyslíte nikdy nic nového. Musíme být básníky, chceme-li udržet svět v chodu.“