Lev Nikolajevič Tolstoj: Populární citáty (strana 5)

„Pravá láska je nekonečná a když je takovou láskou, není urážka, kterou by neodpustila.“

„Síla myšlenky je neviditelná jako semeno, z kterého vyroste obrovský strom. Je však příčinou viditelných změn v životě člověka.“

„Nač je lidem rozum, když je na ně možno působit násilím?“

„Peníze jsou totéž, co otroctví, mají stejný účel a následky.“

„Lidé se často pyšní čistým svědomím jen proto, že mají krátkou paměť.“

„Čím výše stojí člověk na společenském žebříčku, tím větší je počet lidí, s nimiž je spojen, tím větší má moc nad ostatními lidmi, tím zřejmější je předurčenost a nevyhnutelnost každého jeho jednání.“

„Odsuzovat druhé je vždycky nesprávné, protože nikdo nemůže nikdy vědět, co se odehrálo a odehrává v duši jiného člověka.“

„Masožravost je pozůstatek nejprimitivnějšího barbarství“

„Radost z konání dobra je jediným opravdovým štěstím.“

„Odsuzuješ-li činy jiných lidí, mysli na své!“

„Každý chce napravit lidstvo, ale nikoho nenapadne, že by měl začít u sebe.“

„Upravovat život jiným lidem ti připadá lehké, vždyť když ho upravíš špatně, nebude zle tobě, ale jim.“

„Nenávidím pravdu, která o sobě tvrdí že je neomylná.“

„Lidé se učí mluvit, ale ze všeho nejdůležitější je vědět, kdy a jak mlčet.“

„Snad proto, že se těším z toho, co mám, neželím toho, co nemám.“

„Hovoř jen o tom, co je ti jasné.“

„Vždy jsem tě milovala, a pokud někdo miluje někoho, miluje celou osobu, takovou, jaká je, a ne takovou, jakou by si přál, aby byla.“

„Nechybuje, kdo nic nedělá, i když právě to je jeho základní chyba.“

„Říkat, že můžeme milovat jednu osobu celý život, je stejné, jako říkat, že jedna svíčka vydrží hořet, dokud žijeme.“