Lev Semjonovič Vygotskij, rusky Лев Семёнович Вы́готский, rodným jménem Lev Simchovič Vygodskij, rusky Лев Симхович Выгодский byl sovětský psycholog židovské národnosti narozený na území dnešního Běloruska. Byl nejuznávanějším sovětským psychologem v západním světě, zakladatelem tzv. kulturně-historické psychologie . Byl 83. nejcitovanějším psychologem ve 20. století.Zpočátku se zajímal především o umění a byl ovlivněn ruským formalismem. I v jeho pozdějších psychologických pracích je vliv formalismu znát, především důrazem na roli znaků, jazyka a kultury při formování vědomí a myšlení, a to především ve vrcholné studii Myšlení a řeč . Jeho přístup byl v sovětském kontextu zvláštní tím, že nevolal po marxistické psychologii založené přímo na Marxových koncepcích, ale spíše po psychologii, která by měla "marxistického ducha", což mu otevřelo možnost nechat se ovlivnit širokým polem osobností a rozvinout osobitou teorii. Známé je jeho rozlišení vyšších a nižších psychických funkcí . Jeho vlivným konceptem je též tzv. zóna nejbližšího vývoje, který odvodil ze studia dětského kognitivního vývoje. Zvláštní pozornost věnoval též psychologii hry. Vytvořil i skupinu svých následovníků, tzv. Vygotského kroužek, k jeho nejdůležitějším žákům patřili Alexandr Romanovič Lurija či Alexej Leonťjev. Řada jeho prací zůstala nepublikována. Zemřel v 37 letech na tuberkulózu. Wikipedia
“Through others, we become ourselves.”
Vygotskij, L. S. (1987). The genesis of higher mental functions. In R. Reiber (Ed.), The history of the development of higher mental functions (Vol. 4, pp. 97-120). New York: Plennum.
Vygotsky, L. S. (1930) Mind in Society: The Development of Higher Psychological Processes Cambridge, Mass.: Harvard University Press p.102
Vygotsky, in his dissertation thesis Psychology of Art [original in Russian]