Miroslav Horníček: Populární citáty (strana 4)

„Moudrost nepřichází vždy s věkem. Někdy věk přichází sám.“

„Člověk vzlétá, aby předstihl zvuk, ale nedovede se zastavit, aby postřehl ticho.“

„Kolena mohou slábnout - a slábnou - ala sranda musí bejt!“

„Říká se, že přátelé jsou naši příbuzní, které si sami vybíráme. Ostatní, ti skuteční příbuzní, jsou nám naděleni osudem a rodem. Někdy je to pěkné nadělení.“

„Tolerance se získává tak jako humor, teprve zráním a věkem.“

„Člověk se má učit rozlišovat mezi tím, co poslouchati má a co slyšeti nemusí.“

„Humor je jedním z největších pokladů na světě.“

„Žena je nejen věčnou, ale prvotní inspirací nejen v umění, ale ve všem konání.“

„Dítě se neptá proto, že by nevědělo a vědět chtělo, dítě se ptá přesto, že ví, ale proto, že chce uvést do běhu mechanismus řeči.“

„Mlčet je možno z nedostatku myšlenek i z jejich zralosti; mlčí ten kdo ví.“

„I ženatý může být šťastný. Jen se to nesmí dovědět manželka.“

„Být pánem svého vozu je dobré, ale lepší je být pánem sebe sama.“

„Psaní vzpomínek je je korespondence s neznámými adresáty.“

„Ženy, které se na mne půl hodiny dívají, si potom více váží toho svého.“

„Všechno je myšlenka, co člověka napadne, co ho zaujme, co ho trápí, co pochopí, i to co pochopit nemůže.“

„Anekdota je pro mne klidně vyprávěný příběh, který zasahuje pointou. Bodem. Posledními slovy. Stavbou, která k tomuto vrcholu poklidně míří.“

„Život začíná, když chcípne pes a děti vypadnou z domu.“

„Kde lidské bolesti a dokonce lidská utrpení jsou doma, vládne humor.“

„Umění tu není proto, aby sladilo chvíle našeho volna a dávalo své tvůrčí potvrzení našim pocitům, našemu vkusu. Umění je tu proto, aby narušovalo zvyky, návyky a zlozvyky našich smyslů. A jejich lenost.“