Paulo Coelho: Citáty o lidech (strana 2)

„Všechen ten chaos v našem světě pramení z přemíry pořádku - společnost má stále víc pravidel a zákonů na obcházení těch pravidel - a nových pravidel na obcházení těch zákonů … a lidé se pak bojí vybočit z toho neviditelného řádu, který řídí život všech.“

„Když někdo není takový, jakého ho ostatní chtějí mít, ostatní se zlobí. Zdá se, že každý má jasnou představu o tom, jak by měli žít ostatní lidé, ale nemá žádnou představu o svém vlastním životě.“

„Hledáte-li jiné a nové obzory, všímejte si lidí kolem sebe, ale nikdy se nesnažte jednat přesně podle nich, protože cesty života jsou velice rozdílné a pestré.“

„Lidé jsou schopni kdykoli ve svém životě vykonat to, o čem sní.“

„Lidé jsou mistry svého vlastního osudu. Vždy se mohou dopustit týchž omylů. Vždy mohou utéci od toho, co si přejí a co před ně život šlechetně staví.“

„Budoucnost nám tluče na dveře a všem idejím – s výjimkou těch předsudečných – bude dána příležitost, aby se projevily, a lidé je zhodnotí. Vše zbytečné zmizí.“

„Už na úsvitu dějin lidé tušili přítomnost nějaké vyšší síly, důvodu života a smrti, aniž si to dokázali vysvětlit, odkud přichází.“

„Lidé nevědí, co to je štěstí.“

„Když jsem ještě používal Myspace, smazali mi píseň ‚Fly Me to the Moon‘ (od Franka Sinatry) z mého profilu. A kdo ji smazal? Odpověď je jednoduchá – chamtivost a nevědomost. Chamtivost, která nechápe, že svět se změnil. Nevědomost, co se domnívá, že lidé si nekoupí CD, pokud bude hudba k dispozici zdarma.“

„Stejně jako přetváříš život svůj, přetvářej také život lidí kolem sebe
Znám dost lidí, kteří se snaží pomáhat druhý.“