Romain Rolland: Populární citáty (strana 2)

„Samota je vznešená, ale smrtonosná pro umělce.“

„Tělo je to nejmenší, co může žena dát muži.“

„Není radno vnucovat lidem štěstí proti jejich vůli. Mnohem lepší je být šťastným po jejich způsobu s nimi, a potom po svém sám se sebou. Jedno štěstí není nikdy tolik jako dvě.“

„Cenou člověka je jeho sen.“

„Samota je vznešená, avšak smrtonosná pro umělce, který už by neměl dost síly se z ní vytrhnout. Je nutno žít životem své doby, i když je hlučný a nečistý. Je nutno neustále dávat a přijímat, dávat, dávat a zase přijímat.“

„Dobrodiním lásky není jen to, že nám dává víru v druhého, ale také to, že nám vrací víru v sebe.“

„Na druhého nepůsobíme slovy, ale jednáním.“

„Vidět svět takový jaký je a potom jej milovat - to je největší umění.“

„Nikdy není láska silnější, než když cítí, že se pouští do něčeho, co jí přinese utrpení.“

„Krutost ke zvířatům a lhostejnost k jejich utrpení je nejhorší hřích člověka. To je základ lidské zkaženosti. Nikdy jsem nedokázal myslet na tato miliony trpěná a snášená muka, aniž by mě to nestísňovalo. Když je člověk původcem tolikého utrpení, jaké má právo si stěžovat, když se sám souží?“

„Miloval a právě proto jej viděl všude ve všech podobách. Neboť každý úsměv, každé světlo, každý život je láska. A chtít ji vidět v přesné podobě, to by znamenalo oklešťovat ji. Přece však po této době toužíme, abychom svou lásku mohli sevřít v náručí a zmocnit se jí.“

„V každém jinochovi od šestnácti do osmnácti let je kus hamletovské duše. Nechtějte na něm, aby chápal válku! (To je dobré pro vás, lidé rozvážní!) Má dost co dělat, aby pochopil život a odpustil mu.“

„V přátelství nejsou ani dlužníci, ani dárci.“

„Buďte uctivý před úsvitem. Nemyslete na to, co bude o rok nebo o deset let. Myslete na dnešní den.“

„Vešla mu do srdce dveřmi jeho očí, vešla tam celičká a dveře se za ní zavřely.“

„Na světě není nic krásnějšího nad čestného člověka.“

„Smělý požadavek muže! Chce ženu. Ale když se mu upřímně vzdá, je blízek toho považovat její příliš šlechetný čin téměř za zpronevěru.“

„Musíte mít důvěru k ženě kterou milujete. Nesmíte, když se s ní oženíte, urážet ji domněnkou, že nebyla vaší cti stejně dbalá jako vy sám. Myslíte, že žena by se snížila k pochybnému chování pokořujícím vás? Vše, co by bylo pokořením pro vás bylo by pokořením i pro ni. A čím se bude cítit svobodnější, tím víc se bude cítit povinna bdít nad svou částí vás, kterou jí svěříte.“

„Žít se musí. Jakmile člověk začne myslet, přestává žít.“