Valeriu Butulescu: Populární citáty (strana 17)

„Stromy si povídají s větrem. Pokouším se to překládat do rumunštiny.“

„Příživníci se uchytí i v ráně stromu.“

„Chci růst, i když blesk vždycky uhodí do nejvyšších stromů.“

„Jsme si příliš podobni, abychom se mohli dohodnout.“

„Mapa říše připomínala list. Po každé válce utržený z jiného stromu.“

„Strach ochromuje. Útěk předpokládá notný kus odvahy.“

„I nevědomost by se měla utřídit podle abecedy. Něco jako encyklopedie ignorantství..“

„Ze spárů ďábla jsem lehce vyvázl. Jak se však vymanit z objetí andělů?“

„Vítr fouká od východu, tráva se sklání k západu.“

„Ne vždy, když učiníte dobrý skutek, si uchováte čisté ruce.“

„Byl tak skromný, že se dával chválit druhými.“

„Byl tak malý, že jsem před ním musel klečet.“

„Nepohrdejme plevou. Ochraňovala zlaté obilí.“

„Až bude mít hloupost křídla, zatmí se obloha.“

„Hrdinství zajíce, který polekán kočkou porazí psa.“

„Manželky jsou dvojího druhu: nudné a těch druhých.“

„Hlupák, který začne pochybovat o své dokonalosti, se stává sympatický.“

„Existuje hrůzná barvoslepost, kdy vám černá připadá jako růžová.“

„Niagara. Jak velkolepý může být někdy pád.“