Woody Allen: Populární citáty (strana 3)

„Vztahy - čiré šílenství, ale přesto do nich jdeme, protože potřebujeme koření.“

„Já a se mnou celé lidstvo stojíme dnes na křižovatce. Jedna cesta vede k zoufalsví a naprosté beznaději. Druhá k úplnému vyhynutí. Už nemám ani sílu doufat, že budeme dost moudří a vybereme si správně.“

„Až budu starší, budu ten mužně plešatící typ. Ledaže bych byl jedním z těch uslintaných dědků, co běhaj s nákupní taškou po kavárnách a vykřikují o socialismu.“

„Viděli jste krávu nebo prase? Jsou oškliví. Prokazujeme jim velikou službu tím, že je sníme. Ušetříme je té agonie po ránu, když se podívají na svůj obraz do koryta.“

„Bůh je buď krutý, nebo neschopný.“

„Chceš-li Boha rozesmát, sděl mu své plány.“

„Vyhodili mě ze školy, protože jsem podváděl při zkoušce z metafyziky. Nahlížel jsem do duše svýho souseda.“

„Většinou se moc nebavím. A ve zbylém čase se nebavím vůbec.“

„Jak mohu najít smysl v tomto konečném světě, když vezmu v úvahu šířku svého pasu a velikost košile.“

„Pokud můj film udělá ještě aspoň jednoho dalšího člověka nešťastným, pak jsem splnil svůj úkol.“

„Je to shoda stvořená v nebi... retardovaným andělem.“

„Moje žena byla především nezralá. Když jsem třeba byl ve vaně a ona přišla domů, potápěla mi lodičky.“

„Je sex neslušný? Pouze tehdy, pokud se provádí správně.“

„Život je plný osamělosti a utrpení – a uteče příliš rychle.“

„Nikdy bych nejed ústřice. Jím jen to, co je mrtvý – ani nemocný, ani zraněný – mrtvý.“

„Hrozně rád jsem Annie zase viděl. Uvědomil jsem si, jak byla skvělá a jaká s ní byla legrace. A napadl mě u toho starý vtip. Přijde chlapík k psychiatrovi a říká: "Doktore, můj bratr je blázen! Myslí si, že je slepice." A doktor na to: "Tak proč ho nepřivedete?" A chlapík povídá: "Rád bych, ale potřebuju ty vejce." Tak to mi připomíná vztahy. Jsou úplně nesmyslné, šílené a absurdní, ale stejně do toho vždycky jdeme, protože většina z nás jednoduše potřebuje ty vajíčka…“

„V Timesech psali, že sexappeal končí 4 roky po svatbě. V Timesech to musí vědět.“

„Čas je vynález přírody jak zabránit tomu, aby se všechno událo naráz.“

„Můj přítel, filosof Jaques Monod, mluvil často o nahodilém charakteru vesmíru. Věřil, že všechno v životě se děje náhodou, snad jen s výjimkou jeho snídaně, kterou mu podle jeho názoru téměř určitě připravovala hospodyně…“