„Kdyby mé emoce měly barvu, měly by barvu tvých očí - očí podlitých krví.“
Citát vznikl z představy pohledu do zrcadla po dušení – z okamžiku, kdy tělo nese stopy bolesti, i když si je vědomí nepřeje vidět. Z první osoby je možné realitu popřít, racionalizovat nebo potlačit. Z druhé osoby už ne.
„Barva tvých očí“ zde neoznačuje druhého člověka jako objekt touhy, ale jako **svědka**. Emoce nemají vlastní barvu – získávají ji až ve chvíli, kdy jsou spatřeny někým jiným. Oči podlité krví jsou důkazem stavu, který se nedá skrýt, jen přehlédnout.
Druhá vrstva citátu spočívá v rozporu mezi tím, co chce subjekt vidět, a tím, co by musel vidět, kdyby nebyl sám sebou. Je to střet perspektiv: popření versus nevyhnutelná pravda těla.
Podobné citáty
„Kdyby krajina sejmula barvy nebylo by obrazů.“
