před čtvrtfinále s USA v Naganu 98
„Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce.“
Zdroj: [Brož, Ivan, Trpké osudy nositelů Nobelových cen, 21. století, 2007, srpen, 8]
Originál: (en) (Sitting at the Bar Quadronno in Milan in the Quartiere Quadronno) I come here all the time! [...] It's right next to my apartment, which is in the building where I grew up, and my mother is still there, on the first floor, and my brother is on the third floor, and it's right next to my children's school [. ..], and it's not too far from my office, and it's open all day and very late, every day. it's cute, isn't it?.
Zdroj: [Vanessa, Friedman, Miuccia Prada: «Coffee with the FT: Designs on our mindsà», Financial Times, 2005-10-07, 2005-10-07, https://www.ft.com/content/74a45e36-33e3-11da-adae-00000e2511c8]
O všechno se rozděl.
Hraj fér.
Nikoho nebij.
Vracej věci tam, kde jsi je našel.
Uklízej po sobě.
Neber si nic, co ti nepatří.
Když někomu ublížíš, řekni promiň.
Před jídlem si umyj ruce.
Splachuj.
Teplé koláčky a studené mléko ti udělají dobře.
Žij vyrovnaně - trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trochu maluj a kresli a tancuj a hraj si a pracuj.
Každý den odpoledne si zdřímni.
Když vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni někoho za ruku a drž se s ostatními pohromadě.
Nepřestávej žasnout. Vzpomeň si na semínko v plastikovém kelímku - kořínky míří dolů a rostlinka stoupá vzhůru a nikdo vlastně neví jak a proč, ale my všichni jsme takoví.
Zlaté rybičky, křečci a bílé myšky a dokonce i to semínko v kelímku - všichni umřou. My také.
A nikdy nezapomeň na dětské obrázkové knížky a první slovo, které ses naučil - největší slovo ze všech - DÍVEJ SE. (Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce: Krédo)
