„Člověk je doma tam, kde si pověsí klobouk.“

„Jeden zatluče hřebík, druhý si na něj pověsí klobouk.“

„Bokassa byl člověk, který se dokázal na někoho nalepit. Pověsil se na vás, a nebylo jednoduché se ho zbavit.“

„Když klobouk, tak z kaučuku!“

„Nemusíte mít strach, že žena, která se s vámi pohádá a zamkne v pokoji, spáchá sebevraždu. Zkouší si tam klobouk.“

„Já nikdy ničeho nelituji, to bych se musel pověsit už hodněkrát. Z chyb se má člověk poučovat.“

„Klobouk mnicha nedělá.“

„Když odcházíš z divadla bez pocitu a ptáš se, o čem že to vlastně bylo a proč, tak to jsem tam nemusel chodit. Mohl jsem sedět doma a dát si vínko, nebo jet s kamarádama lyžovat. A taky od divadla očekávám herce, který mě dostanou, že si říkám, tak tohle bych nedokázal, klobouk dolů. A může to bejt sranda, a nemusí.“

„Divadlo je pro mě domov, tam si je člověk jistější. A film a televize, to je takový výlet. Nikdo nechce být pořád doma, a být pořád na cestách je taky zvláštní, takže obojí se pěkně doplňuje.“