„Informace tě mohou vnitřně velice posílit - ale také úplně rozvrátit.(obezřetnost je tu zcela na místě)“ Kodex Niled48
„Na cestě zvané "život" se často zastavíme na rozcestí. Vybrat s tu správnou cestu není lehké, ale jedno vím, snadná cesta není vždy ta správná.“ Christián
„Lidi se posuzují na základě příběhu, pomluv, vyprávění, pravdy a lži.Co takhle si udělat svůj vlastní posudek?“ Christián
„Chytnu tě za ruku, už se tě nevzdám, jen společně míříme k hvězdám.‘‘ ‚‚Vezmu tě tam, kam tě žádný jiný nevzal.“ Christián
„Vítr, ten ptákům dává schopnost létat. Stejně jako voda nám dává schopnost přežít. Stejně jako ty. Ty mi dáváš možnost žít.“ Tomáš Rousek
„Jednou mi byla položena otázka."Co kdyby ti nějaká holka, kterou máš rád (no hetero), jen tak bezdůvodně napsala, že se s tebou nechce bavit, že to nemá cenu, že jsi nemocný a že tě nemá ráda? Co bys dělal?"Mojí odpovědí by bylo poděkování za její čas a se zlomeným srdcem bych odešel z jejího života.“ Tomáš Rousek
„Nedokážu přestat na ni myslet. Celého mě to pohlcuje. Pomalu mě to bodá do srdce, které se nestíhá hojit. Až na konec mi to srdce zcela pohltí a ze mě se stává prázdná bytost se vzpomínkami na osobu, ke které nemám už žádný vztah.“ Tomáš Rousek
„“Občas máš pocit že jsi mazanej/ná, že jsi pánem/ní situace. Ale ve skutečnosti jsi jen figurgou na šachovnici jiného hráče.”“ KING
„Když mě líbá a kouše do mých rtů, jakoby říkala ‚‚chci tě‘‘.Je jako anděl s duší démona, její doteky mě pálí a zároveň hojí mé jizvy. V jejím objetí cítím hřejivý pocit který říká ‚‚děkuji‘‘. Jejím krásným úsměvem, mi zlepšuje náladu ve špatných dnech. A ten krásný smích? Jako bych byl ve snu ze kterého se nechci probudit…“ Christián
„KDYŽ PŘÍJDE HODINA…. A OBJEVÍ SE TMAVÁ NOC. KDY JEN HVĚZDY SI ŠEPTAJÍ A SVÁ TAJEMSTVÍ SI SDĚLUJÍ…. TAK NASTÁVÁ ČAS KDY NAŠE DUŠE SE UŽ HLEDAJÍ A SPĚCHAJÍ, PŘITULIT SE K SOBĚ A POLOŽIT SI SVÉ HLAVY DO BEZPEČÍ NA POLŠTÁŘ. POSLECHNI SI CO SI SPOLU ŠEPTAJÍ. NOC SE KRÁTÍ DUŠE MAJÍ KRÁTKÝ ČAS…. DOBROU NOC…“ jarka jaroslava stlukova
„A můžu si psát co chci jak můžu vědět že to jednou nebude nikdy k něčemu užitečný v poznátcích pohledu na svět. Jak se na to kouká jedna bezvýrnamná osoba. Která sice trochu šílí gramatiku ale každej má svůj styl. Chybný styl je taky styl. Nejde mě o dokonalost jde mě o hlubší úvahy sice to je nezaživné. Ale třeba to co je nudné a nezaživné lidi v budoucnosti pochopí z časem jinak. Třeba za 1345 let no jak to můžu vědět. Třeba to změní realitu no kdo ví. Hlava tělo a nálada kdo ví jak se člověk přizpůsobí složitému světu svého vlastního zmatku svého umělého světa. Je to únavné. Ale příroda je energie a síla života. Člověk je co vlastně jen myšlenka mezi myšlenkama z myšlenkou která prostě je. A každej člověk je tu různě v té možnosti života. A tom přežití je to zase jen zmatek 🤯.“ Žádné 😴