Citáty uživatelů

„Stejně tak, jako jediný pohled ti dokáže prohlédnout až do duše.
Ten samý pohled může také prohlédnout každou z tvých slabostí a bolestí“

„Život je někdy jako temný tunel - ne vždy na jeho konci vidíme spásné světlo, ale když půjdeme pořád dál, dorazíme na nějaké lepší místo.“

„Na světě je to většinou nerovnovážně zařízeno tak, že Ti, o které opravdu hodně stojíš, stojí stejně tak hodně o někoho jiného, kterýžto však opět stejně tak stojí o jiného. Pokud do tohoto koloběhu vstoupí vyrovnaná vzájemnost dvou bytostí, je to zázrak.“

„Temnota je moje světlo“

„Lidskost zmizela z povrchu země v momentě kdy se lidi, přestali chovat jako zviřata!!“

„Život vlastně vůbec neplyne rychle. Jen si ho zkratka neumime uzivat pomalu!“

„Život vlastně vůbec neplyne rychle. Jen si ho zkratka neumime uzivat pomalu!“

„S každým "Co kdyby" úměrně narůstá váha vašeho kufru, který balíte na dovolenou.“

„Někteří lidé jsou jako holubi. Z dobré vůle je krmíš a pak se na tebe z vysoka vyserou“

„Zamilovanost bývá často protikladem umění milovat.“

„Až teprve teď, ve svém věku, jsem konečně poznala, že to nejkrásnější na koni je se společně zastavit“

„Hodně lidí by rádo změnilo své koně, ale neuvědomují si, že na to by museli změnit sami sebe. A to je při jejich výchově to nejdůležitější a nejtěžší…. Protože jak můžeme chtít kontrolovat druhé, když to nedokážeme ani sami se sebou :) ty koně chceme změnit právě proto, že jsme byť nevědomky, vlastním chováním a naší výchovou zapříčinili nežádoucí chování… Takže logicky se my musíme začít chovat jinak, aby jsme to napravili…. Jak já říkám, vychovávat koně je vlastně nepřetržitá práce na nás samotných.. a pak také časté opakování a důslednost a pozorování chování koně, na základě kterého pak můžeme individuálně jednat….“

„Svého koně jsme schopni opravdu poznat až tehdy, když poznáme sebe samé… A když jednou přijmeme svou nedokonalost a přestaneme jí skrývat, pak můžeme začít napravovat u koně jeho, tedy lépe řečeno - naše chyby…“

„,, Kůň je naše zrcadlo " hrozně moc používané slovní spojení, každý koňák ho slyšel.. Ale málo který koňák si ho vezme k srdci… nebo nedokáže ovládat sebe samotného, nemá své emoce pod kontrolou a své rozpoložení se odráží jako v zrcadle v jeho koni…. Proč kůň přebírá aktuální náladu od svého partnera? … Kůň potřebuje ve svém jezdci oporu, potřebuje vědět, že je jeho člověk hoden ho vést, že se na něj může spolehnout (to se dá snadno udělat pár správně provedenými cviky ze země).. Ale udržet si tu pozici toho vůdce a nespadnout na té tenké hraně do pozice vedeného nebývá vždy jednoduché. Když kůň cítí sebemenší nejistotu, začne si být sám nejistý, říká si,, ona je nervózní, asi se něco děje, asi bych měl být na pozoru, a převzít velení a ochránit se sám… Chci jet sám za sebe, s ní se necítím dobře, sobě věřím víc! " pak nemá naší pozornost, je ostražitý, často více lekavý, může strkat a předbíhat. Kůň potřebuje klidného, vyrovnaného člověka, v názorech pevného jako škálu, ale citlivého a dobrosrdečného. O toho se může opřít.. Každého falešníka jeho kůň prozradí světu tím, že je zkažený.. Že kope, kouše, je dopředný, hází kozly, je vylekaný a ze všeho má strach, nebo nás ignoruje. Jestli něco z toho váš kůň dělá, zamyslete se nad sebou samými, jestli by něco nechtělo změnit… Mluvím z vlastních zkušeností, když říkám, že největší překážkou v harmonii člověka s koněm je člověk sám :-)“

„Lepší je být chudým prostým hlupákem než bohatým ale za to vychcaným Chudákem“

„Chtít být výjimečně inteligentní, je jako kdyby se člověk chtěl stát dobrovolně osamělým v naší závistivé a chorobné společnosti. Vlastník je zpravidla odsouzen za svou jinakost, protože jakákoli odlišnost ve společnosti průměrných, které spojuje banální systém, daný řád, konvence, vzbuzuje nepřejícnou nevraživost, zášť, nedostatečné pochopení, uštěpačnou bezohlednost, ba dokonce fyzické či psychické násilí. V každém případě sama inteligence, obzvlášť velmi vysoká, bývá hodnotnou překážkou k dosažení vnitřní vyrovnanosti a šťastného života, zejména příčinou nadměrně funkční mysli a nevědomé přednosti rozumu před emocemi.“

„Každá lidská mysl je mnohdy činitelem nejzvrácenějších idejí vycházejících ze samotných a temných hlubin lidské duše. Ovšem záleží na jedinci, zda své myšlenky chce uvést do praktického hlediska, nebo je podrývat a držet ve věčném duševním zajetí.“

„Lidská mysl je nebezpečná pouze tehdy, je-li jí to dovoleno.“

„Zdvořilý, spořádaný a zásadový člověk by si měl čas od času bezostyšně dopřát nějakou amorální neřest a vášnivou touhu, kterou si tajně i podvědomě přeje, navzdory jeho skutečnému morálnímu svědomí, které mu to svým způsobem nedovoluje.“