Vyhledávání

„Nekritizuj když nerozumíš
Nemluv když nedokážeš pochopit
Nemysli si když myslíš
Nespojuj si když nemáš dost informací
Nauč se myslet pozitivně a né vyděšeně
Buť tak laskav a di do prd… pokud mě chceš radit o životě.“

„Člověk se nemůže ubránit pocitu, že lidé běžně používají falešná měřítka - že hledají moc, úspěch a bohatství pro sebe a obdivují je u druhých a že podceňují to, co má v životě skutečnou hodnotu.“

„Jaký paradox! - jednotlivci kteréhokoliv národa se během svého relativně krátkého života dokáží v lecčems poučit, zatímco celé národy (jak dokládá historie a potvrzuje současnost), toho nejsou schopny ani za dlouhá tisíciletí.“

„Většinu našeho života na Zemi se snažíme získat to, co chceme a potřebujeme, a vyhnout se tomu, co opravdu zažít nechceme, a proto většinu času taktizujeme. Ovšem pokud si tuto taktiku plně neuvědomujeme, povede k utrpení a očividné neautentičnosti.“

„Pro sebe miluješ pro sebe žiješ pro sebe se raduješ pro sebe se vzděláváš pro sebe poznaváš pro sebe nasloucháš pro sebe spíš pro sebe spoustu věcí uděláš. Pokud život není jedna velká sobeckost tak je to diktatura.“

„Vzhledem k jistým omezením, limitujícím život naší lidské rasy - věk, poznání, tělesnost apod., . . . se nabízí otázka, zda to co nyní prožíváme je autentická realita, nebo pouze jedna z mnoha možných sub-realit.“

„Když se pustíš kontroly, tak se pustíš tlaku, který vyvíjíš na sebe a okolí. Způsobíš tím, že se věci konečně začnou hýbat tím správným směrem, uvolníš napětí a současně s tím si je dokážeš naplno užít. - důvěra v život“

„Na mraku sešli se dva andělé, a koukaly se dolů, jeden říká jaké by to bylo žít ten život znovu, druhý se jen pousměje a očima zakývá, “odpoví mu jen” nebyla ta cesta nahoru už tak dost bolestivá?“

„Vždycky jsem byl přesvědčen, že politika by v životě všech nás měla mít přibližně tu roli, jakou má dopravní policie na křižovatkách a na silnicích: politika má usnadňovat a zpřehledňovat společenský provoz všeho druhu, ale nemá se moc plést do toho, kam kdo jede. Tím vůbec nechci říci, že každý si může jezdit, kam chce. Tak jako v životě jednotlivce, také v životě celých společností některé činy a některé typy jednání mají větší a jiné menší smysl, a některé jsou zjevně nesmyslné a škodlivé. Ale tohle musí řešit celá společnost a každý její člen, nikoliv politici a političtí funkcionáři. Zvedat kulturní, myšlenkovou, mravní a duchovní úroveň společnosti je zvláště dnes neobyčejně naléhavý úkol. Není to však úkol jenom pro politiky ani hlavně pro politiky, ale úkol pro všechny a pro každého.“

„Začnete pomalu umírat,
když necestujete, když nečtete,
když neposloucháte zvuky života,
pokud si sami sebe nevážíte.
Začnete pomalu umírat, když zabijete svou sebeúctu,
když nenecháte druhé, aby vám pomohli.
Začnete pomalu umírat, pokud se stanete otrokem svých zvyků,
kráčejíce každý den po stejné cestě…pokud nezměníte svůj stereotyp,
pokud nenosíte jiné barvy nebo nemluvíte s těmi, které neznáte.
Začnete pomalu umírat, pokud se budete vyhýbat vášni a jejím turbulentním emocím,
těm, které způsobí, že se vaše oči budou lesknout a vaše srdce bít rychleji.
Začnete pomalu umírat pokud nezměníte svůj život, když nejste spokojeni se svou prací, svou láskou nebo vaším okolím.
Pokud neriskujete co je jisté pro nejistotu,
pokud nejdete za svým snem,
pokud si alespoň jednou za život nedovolíte utéct od rozumné rady.“

„Osobnost se vyvíjí v průběhu života z těžko znatelných nebo i neznatelných zárodečných vloh a teprve naše činy ukáží, kdo vlastně jsme. Jsme jako Slunce, které živí život na Zemi a plodí všelicos krásného, zvláštního i zlého: jsme jako matky, které nosí v lůně štěstí i hoře, o kterých nic nevědí. Zprvu nevíme, jaké činy nebo zločiny, jaký osud, jaké dobro a jaké zlo v sobě máme: a teprve podzim vyjeví, co zplodilo jaro, a teprve večer bude jasné, co ráno začalo.“

„Pravda v tom nejlepším slova smyslu, který známe, musí být naším cílem bez ohledu na ato, kam nás povede. Každý sebeklam přináší chybný úsudek a za ním následuje chybné rozhodnutí, které může mít nepředvídatelné důsledky pro náš život.“

„Můj přítel, filosof Jaques Monod, mluvil často o nahodilém charakteru vesmíru. Věřil, že všechno v životě se děje náhodou, snad jen s výjimkou jeho snídaně, kterou mu podle jeho názoru téměř určitě připravovala hospodyně…“

„Má vůbec smysl historie? Co má vůbec smysl při všeobecné pomíjivosti, když nakonec všechno stejně vezme za své: zeměkoule i život na ní? Smysl má přítomný o k a m ž i k. Smysl má smích, humor, odvaha, láska. Snad.“

„Je jisté, že by svět i bez spisovatelů a knih stále ještě zůstával světem. Ale není jisté, jak by ten svět a život na něm dnes vypadal, nebýt onoho tak dávného úsilí všech těch, kteří psali a vtělovali své myšlenky do knih.“

„Vyšel jsem z oblasti filmové zábavy, umouněné commedie all italiana - a ani dnes jsem neztratil smysl pro humor. Nelze se už sice smát tak jako dřív, ale přece jen to jde i nadále. V životě se vždycky najde komická stránka.“

„Každý Žid, který ponechá svůj lid nebo území nepříteli podobně jako Rabin, musí být zabit. Studoval jsem Halachu celý život a dobře vím o čem mluvím. (Jigal Amir, při výpovědi před izraelským soudem)“

„Pohlavní výběr závisí na převaze určitých jedinců nad druhými stejného pohlaví, což se týká propagace druhů; zatímco přírodní výběr závisí na vítězství obou pohlaví, v každém věku, za normálních podmínek života.“

„Až jednou svět v troskách zanikne a stíny věčné noci padati budou na tuto pozemskou podobu tvorstva - s posledním slovem posledního smrtelníka zavzní naposledy na zemi modlitba, aby nepřestala již nikdy v životě onom.“