Citáty

Jindřich Štreit foto

„Umění fotografie se podobá hraní na housle. Musíte denně cvičit, abyste dosáhli virtuozity, a pokud svůj nástroj odložíte a vracíte se k němu jen někdy, ztrácí se jiskra. Je to jako trénink vrcholového sportovce.“

Jindřich Štreit (1946) český fotograf a vysokoškolský pedagog

Zdroj: [Stavrev, Michael, Jindřich Štreit: Obyčejný život byl, je a bude, literarky.cz, 2010-07-12, 2011-06-10, http://www.literarky.cz/rozhovory/2650-jindich-treit-obyejny-ivot-byl-je-a-bude]

Ralph Waldo Emerson foto

„Člověk, který ví, co se má jak dělat, bude mít vždy práci. Člověk, který ví, proč se to musí dělat, bude vždy jeho šéfem.“

Ralph Waldo Emerson (1803–1882) americký filozof, esejista a básník

Zdroj: [Kasparov, Garri, Jak život napodobuje šachy, Argo a Dokořán, Praha, 2008, 978-80-7203-996-8, 978-80-7363-210-6, 1, 32]

Pavel Florenskij foto

„Cílem křesťanské askeze není pouze konat dobré skutky, nýbrž vytvořit krásnou osobu.“

Pavel Florenskij (1882–1937) ruský pravoslavný teolog, kněz, filozof, matematik, fyzik, elektrotechnik a vynálezce

Zdroj: [Balík, Jan, Máš na víc: život je umění, kterému se učíme od mládí, Paulínky, Praha, 2006, 1, 103, Katecheze a formace, 80-86949-14-1, 5]

Alexander Tomský foto

„V souvislosti s potřebou omezovat státní výdaje se cudně mlčí o problému, který nás jednou v budoucnosti zavalí. (…) Přímo hrůzná čísla nabízejí každý rok statistiky nedonošených dětí a naši lékaři se ještě chlubí, že v zachraňování postižených nedochůdčat jsou nejlepší na světě. Zároveň tvrdí, že na ně nemají nemocnice dost peněz. (…) Inkubátory totiž plní také děti, které se stěží vejdou do dlaně, a to nejen proto, že máme stále lepší technické vymoženosti, ale i proto, že stále více žen otěhotní díky umělému oplodnění. (…) Lékaři sice dobře vědí v jakém období předčasného porodu a při jaké váze se nevyléčitelných dětí rodí nejvíc, ale to je nezajímá. A tak za ně samovolně „rozhoduje“ stále dokonalejší a dražší technologie. Rok co rok platí pojišťovny nemocnicím na záchranu dětí zhruba o sto miliónů víc, takže se jejich počet neustále zvyšuje. Vedlejší obětí téhle “záchrany” jsou k celoživotnímu živoření odsouzené matky ležících dětí, jež v 70 procent opustí jejich partneři, a proto musí zoufale bojovat o přežití s pojišťovnou a s úřady sociální pomoci. (…) Stará chudá společnost bývala pragmatická. Když viděla porodní bába, že je to hodně zlé, otevřela okno a rodičky se neptala. Nevím jak si poradila s křesťanským svědomím a principem nedotknutelnosti života, možná věřila, že na onom světě bude o dítě postaráno lépe. Dnešní Hippokratova víra současných lékařů je však absolutní. A ptát se matky okamžitě po porodu, znamená znát výsledek předem. (…) Že doktoři nechtějí rozhodovat o životě a smrti (a nařčení z infanticidy či eutanázie se brání) naprosto chápu, znamená to snad, že mají aktivně podporovat produkci beznadějných případů? (…) Morálka hlásá: nezabiješ! Nikoli: udržuj na živu za každou cenu. Jedno je přinejmenším z ekonomického pohledu jisté. Právo na umělé oplodnění by existovat vůbec nemělo (máme adopci) a na stále dražší moderní technologie také ne. (…) Jinak nás čeká zoufalý bezbariérový svět, kde bude stále menší počet zdravých lidí rukojmím postižených.“

Alexander Tomský (1947) český nakladatel, politolog, publicista, překladatel a vysokoškolský pedagog

Zdroj: [Tomský, Alexander, Postižená společnost, Lidovky.cz, rubrika Čtvrtek Alexandra Tomského, 2010-11-18, 2019-04-03, https://www.lidovky.cz/noviny/postizena-spolecnost.A101118_000069_ln_noviny_sko]
Zdroj: [Tomský, Alexander, Postižená společnost, Aktuálně.cz, Blogy, 2019-11-19, 2019-04-03, http://blog.aktualne.cz/blogy/alexander-tomsky.php?itemid=11322]

„KONEC SPIRITUALITY
Mou jógovou podložkou se stala země pod nohama.
Mým oltářem se stal kavárenský pult, vtip vyměněný s baristou, přátelský úsměv postupně vítězící nad zamrzlým obličejem, a celý svět, který má zájem.
Mým chrámem je obchodní dům, čekárna u zubaře, klidná ranní louka s jemným žlutým slunečním světlem a čerstvým vzduchem.
Mým guru je kručení v briše, melancholie večera, naděje i zoufalství nepřikrášleného bytí.
Není třeba nic přidávat.
Mým osvícením je obyčejný okamžik, světský prožitek prosáklý sladkým nektarem mé pozornosti.
Mým východiskem je dech a dech je i mým cílem.
Součástí mého rodokmenu je hladová kočka, jež mě zdraví při návratu z večerní procházky, jde kousek se mnou a přitom se otírá svým kožíškem o mou holeň. Má srst jemnou jako kašmírová přikrývka mé babičky, do které nás za chladných večerů balila. Srst se stává kůží, kočka se nonšalantními pohyby vydává prozkoumat vyhozený obal od bagety a já jdu dál.
Má spiritualita je hluboko v zemi, v její bahně, horku, v jejích útrobách, ve zvláštním i nepohodlném, ve stesku po mámě i v odvaze vstoupit do neprozkoumaných krajin mé psyché. Je v touze po domově a ve šťastně vyčerpaném návratu.
Moje blaženost nespočívá v ničem, co by mohla uchopit moje mysl, i kdyby hledala milion roků.
Má radost je prostá, jako radost těch, kteří žili život naplno a jsou připraveni zemřít.
Ulehnu na louce, batoh jako polštář, zajedu prsty do hedvábné, lepkavé trávy, a celý můj život splyne v jeden jediný okamžik, vzpomínku i momentální vjem, a i to se vzápětí rozplyne, i se mnou. Je jen louka, jemné žluté světlo, čistý osvěžující vzduch, naděje i příslib, plnost i milosrdenství.
Nehledejte mě. Nenajdete mě, a pokud ano - nepoznáte mě. Jsem neviditelný, neboť jsem se stal vším, co je viděno, vším, co je poznáno i stále nepoznáno.
Nepraktikuji spiritualitu. Rozpadl jsem se, rozložil, vykostil a znovuzrodil, znovu se stal člověkem, beztvarou formou. Povstal jsem znovu, neoddělitelný od všedního, vzkříšený smíchem ptáků sedících za úsvitu na elektrickém vedení.“

Jeff Foster (1980)

Překlad: Kateřina Grofová
Zdroj: https://www.facebook.com/LifeWithoutACentre/posts/the-end-of-spiritualitymy-yoga-mat-has-disappeared-into-the-ground-under-my-feet/2917818988315690/

Alexandr Sommer Batěk foto

„Hůře bylo později, když do Plzně přijeli angličtí žurnalisté. Já tehdy měl plnou hlavu Williama Steada, pacifisty, o němž jsem slyšel, že jest největším anglickým žurnalistou. A proto, když byly přípitky v plném proudu, vyžádal jsem si také slovo a po krátkém proslovu připil jsem na zdraví Steadovo. A co následovalo bylo strašlivé. Bylo ticho, jen slabý malý přípitek kdesi se ozval.
Všichni byli v největších rozpacích. Předsedající anglický žurnalista se zdvihl, že musí již na dráhu, a za ním zdvihli se ostatní a odcházeli celí zaražení pryč. Jen jeden z nich přistoupil ke mně a stisknuv mi ruku řekl. „Thank you for Stead.““

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Děkuji Vám za Steada. A pořadatelé na mne: „To jste nám to pěkně vyvedl. To jako byste ve schůzi mladočechů připil na zdraví Masarykovi.“
Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 185–186, Roku 1906]

Enrico Caruso foto

„Velký hrudník a velká ústa. Z devadesáti procent paměť, z deseti procent inteligence a pak jen spousta tvrdé práce. Musíte však mít něco v srdci.“

Enrico Caruso (1873–1921) italský operní tenor

na otázku, co bylo zapotřebí k tomu, aby se stal nejslavnějším tenorem na světě
Zdroj: [Lewisová, Marcia, 1998, Soukromý život božských pěvců, Rybka Publishers, 1., 245, 978-80-8618-207-0]

Jaroslav Kubera foto
Simon Wiesenthal foto

„Jsem jejich černým svědomím, protože to, co jsem pro rakouskou společnost vykonal já, by normálně měli dělat sami, každý jeden z nich.“

Simon Wiesenthal (1908–2005) rakouský přeživší holocaustu, lovec nacistů

o Rakušanech
Zdroj: [Simon Wiesenthal: Život a legendy, literarky.cz, 2010-09-29, 2011-03-06, http://www.literarky.cz/svet/88-svet/2769-simon-wiesenthal-ivot-a-legendy]

„Určitě jsem byla svědek něčeho. Ne všeho, vybírala jsem si.“

Dagmar Hochová (1926–2012) česká členka České Národní Rady a fotografka

Zdroj: [Šícha, Jan, Vlastně jsem se celý život flákala, ale tak poctivě, literarky.cz, 2011-03-16, http://www.literarky.cz/index_o.php?p=clanek&id=4791&rok=2007&cislo=52]

Viktor Frankl foto

„Člověk může přijít o všechno kromě jediného: nikdo mu nemůže vzít poslední lidskou svobodu“

Viktor Frankl (1905–1997) rakouský horolezec, neurolog, psychiatr a vysokoškolský pedagog

vybrat si za jakýchkoliv okolností svůj vlastní přístup, svou vlastní cestu.
Zdroj: [Urban, Hal, To nejdůležitější v životě, Portál, Praha, 2007, 978-80-7367-344-4, 46]

Tomáš Garrigue Masaryk foto
Tom Segev foto

„V rozporu s mýty, které kolem sebe šířil, nikdy nevedl žádnou celosvětovou síť, ale pracoval vesměs takřka sám v malém bytě, obklopený stohy starých novin a žloutnoucích registračních karet.“

Tom Segev (1945) izraelský historik

o Simonu Wiesenthalovi
Zdroj: [Simon Wiesenthal: Život a legendy, literarky.cz, 2010-09-29, 2011-03-06, http://www.literarky.cz/svet/88-svet/2769-simon-wiesenthal-ivot-a-legendy]

Maja Plisecká foto

„Já sama jsem mnohokrát sledovala každodenní pohyby labutí…, abych pochopila fyziologické zákonitosti těchto krásných ptáků. Nebylo to jednoduché - po každém představení jsem byla maximálně vyčerpaná.“

Maja Plisecká (1925–2015) ruská baletní tanečnice

Zdroj: [Kultura - Líc a rub života Maji Plisecké, m.ceskatelevize.cz, 2010-11-20, 2014-12-21, http://m.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/36374-lic-a-rub-zivota-maji-plisecke/]

Láhirí Mahášaj foto

„Vždycky si pamatujte, že nepatříte nikomu a nikdo nepatří vám. Uvažujte o tom, že jednoho dne budete muset najednou všechno na tomto světě opustit – a tak se seznamte s Bohem už teď!“

Láhirí Mahášaj (1828–1895)

Zdroj: [Covey, Stephen, Stephen Covey, ŽIVOTOPIS JÓGINA, Aquamarin, Praha, 1946, 410, KAPITOLA 35, ŽIVOT LÁHIRÍHO MAHÁŠAJE PODOBNÉHO KRISTU, 275, 80-901922-2-2-X]

Láhirí Mahášaj foto
Láhirí Mahášaj foto
Láhirí Mahášaj foto

„Muslim má čtyřikrát denně provádět svůj namáz. Hinduista by měl čtyřikrát denně usednout k meditaci. Křesťan by měl čtyřikrát denně padnout na kolena, modlit se k Bohu a potom číst Bibli.“

Láhirí Mahášaj (1828–1895)

Zdroj: [Covey, Stephen, Stephen Covey, ŽIVOTOPIS JÓGINA, Aquamarin, Praha, 1946, 410, KAPITOLA 35, ŽIVOT LÁHIRÍHO MAHÁŠAJE PODOBNÉHO KRISTU, 275, 80-901922-2-2-X]

Viktor Fischl foto

„Jednou jsem naslouchal dvěma starším ženám v čekárně. Vyprávěly si o nemocech a všelijakých trampotách, až najednou slyším, jak jedna druhé říká: „Co bych vám povídala. Starý člověk se vůbec neměl narodit.”“

Viktor Fischl (1912–2006) český básník, novinář, překladatel a romanopisec

… Kdykoliv si na to vzpomenu, všechno ve mně ještě vře. Myslím, že vždycky stálo a bude stát za to žít. Vychutnat si život do dna. Do posledního dechu. Měl jsem dost času si to vyzkoušet a ničím si nejsem tak jist.

Jaromír Nohavica foto

„To, co se děje dnes, znám už celých těch 40 let, co skládám a zpívám písně.“

Jaromír Nohavica (1953) český folkový písničkář, textař, libretista, zpěvák, skladatel a kytarista

2. prosince 2022
Zdroj: reflex.cz https://www.reflex.cz/clanek/komentare/116394/nohavica-exklusivne-pro-reflex-moji-kritici-neznaji-me-pisne-zivot-ani-mne-osobne.html [cit. 2022-12-02]