Vyhledávání
Témata
Citáty
A stávají se jednou z nejhezčích lokalit, teď nemyslím složením obyvatel, to je ještě pořád složité, ale už se to mění. Podívejte se, jak to vypadá, když pohlédnete od dopravního hřiště směrem dovnitř, do těch bloků, a vzpomeňte si, jak to v Proseticích vypadalo. Jako to hodně rychle zapomínáte. To, že tam je jeden nebo dva domy, žádná sociálně vyloučená sociální lokalita typu Janov, Bílina, Duchcov přece není. To přece není pravda. Nenecháme se do toho vmanévrovat, tak jako jsme se nenechali vmanévrovat do romského poradce, protože romský poradce přináší jenom romské problémy a tady problémy s Romy nejsou. Dokonce jsem pozván na mejdan Romů a nemusím si prý brát vůbec břitvu, že se nemusím bát, že by mě tam někdo podříz, protože tam maj obvykle dobře zorganizovanou pořadatelskou službu. Mám jenom obavu o ty lavičky, co od nás chtěj pučit, jestli vydržej. Ale jako tady ten problém není zdaleka tak vyhrocený a my se s ním nebudeme úmyslně zabývat, protože tam, kde se s ním intenzivně zabývají, si ho přímo vyrábějí. Takže to my teda dělat nebudeme. Někdo si může myslet něco jiného, ale to je právo zastupitelstva, jak si rozhodne. To je tedy odpověď na tu otázku, co budeme dělat teď. Nic, máme už všechno hotový. (4. jednání zastupitelstva města Teplice 24. 6. 2011)
Zdroj: 4. jednání zastupitelstva města Teplice 24. 6. 2011 http://www.youtube.com/watch?v=G8928hsBb64
„Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.“
Zdroj: Malý princ, Kapitola XXI
Kontext: „Sbohem...,“ řekla liška. „Tady je to mé tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“ „Co je důležité, je očím neviditelné,“ opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.
„A pro ten čas, který jsi své růži věnoval, je ta tvá růže tak důležitá.“
„A pro ten čas, který jsem své růži věnoval...,“ opakoval malý princ aby si to zapamatoval.
„Lidé zapomněli na tuto pravdu,“ řekla liška. „Ale ty na ni nesmíš zapomenout. Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži...“
„Jsem zodpovědný za svou růži...,“ opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.
Zdroj: Projev Jana Zahradila v Pantheonu pražského Národního muzea, 28. října 2010. URL: http://www.zasvobodu.cz/diskuse.php?cid=1
Byla to již 4. hodina, takže jsem v Podbrezové zasvětil přední pracovníky v počátky této mezinárodní řeči. Pamatoval jsem, jakých úspěchů docílil můj otec, jenž kdysi v Oseku u Rokycan tamnější dělnictvo naučil za krátký čas esperantu tak, že tito pak mohli dopisovati s celým světem a někteří z nich z této znalosti pak měli značný prospěch v dalším životě. Na Slovensku by esperanto mělo značný význam aspoň po té stránce, že vede k vyššímu pojímání života a odvádí od pití a hry v karty.
A co hlavního, seznamuje s cizinou a tím šíří rozhled a porozumění k potřebám domácím. Učí znát lidi a tím i pravé přátele a skutečné nepřátele. A Slováci mají zapotřebí poznat, nikoli cizím napovídáním, nýbrž svým vlastním rozumem a svým vlastním srdcem, kdo jsou jejich přáteli a kdo to s nimi smýšlí špatně.
Tam nahoře v horách dobře se to učilo. A ještě jsme si pak zazpívali a pak dále do výše.
Source: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 337–338, Roku 1921]
Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: https://www.lui.cz/lide-zivot/16604-ivan-bartos-porad-nechapu-jak-muze-manzelstvi-pro-lgbt-ohrozit-tradicni-rodinu-mezi-piraty-je-mnoho-vericich-boha-chapeme-jako-lasku
Kontext: V rámci rovnosti je to čistě pragmatická věc. Buď tady máme rovnost, nebo nemáme. Neexistuje žádné ale. Jsme v sekulárním státě a věřím, že to platí. Vezměte si třeba manželství. Máme zde listinu práv a svobod a manželství jako takové je státní institut. Ani zde nějaká definice vztahu k bohu, tradici apod., nehraje roli. Bohužel jde u zemí V4 vidět, že když začne vyhrávat konzervativní a duchovní křídlo politiky, začíná se ohýbat i legislativa státu, země či města.
Zdroj: Hovory v Lánech, 27. března 1999
Kontext: Každý občan nemusí všechno vědět a všemu rozumět. Od toho jsou zde politici, veřejně činní lidé, odborníci, aby občanům pár věcí vysvětlovali.
Co ale každý občan v sobě má, je, že pozná, jestli se mu žije dobře. Nemyslím tím teď jenom jeho životní standard. Ale v takovém, řekl bych, humánním smyslu. Zda je nějak šťasten, spokojen, anebo zda se trápí stresy a zoufalstvím. To přece každý pozná.
Mnoho lidí, a možná i většina, má i jakýsi cit na to, kdo z těch odborníků v uvozovkách, to znamená politici, novináři, veřejně činní lidé, kdo asi je důvěryhodnější, přesvědčivější a kdo méně. A to stačí, víc není potřeba.
Nemůže být každý občan odborníkem na všechno. Ale každý občan po čertech dobře pozná, jestli žije ve stavu permanentní beznaděje a nakonec skončí u nějakých drog, anebo jestli je součástí nějakého lidského společenství, které mu v tísnivých chvílích, například když ztratí lásku, nebo mu někdo umře, které ho podrží, které je schopno mu pomoci právě proto, že má ještě nějaké lidské dimenze.
A nemusí být, opakuji na závěr to, co jsem řekl na začátku, nemusí být každý občan sociologem, psychologem, ekologem či odborníkem na vše. Nicméně měl by rozpoznat, kdy se mu žije líp a kdy hůř. A měl by rozpoznat, kterému politikovi v těch jeho výkladech upřímně běží o to, aby se těm ostatním žilo líp, a který ty výklady vede jen proto, aby budoval jakési schodiště vzhůru ke stále vyšším a vyšším funkcím, z nichž se posléze on bude stále víc snad radovat.
„Popisuje rozhovor s Johnem Fitzgeraldem Kennedym, 1963“
Kdybychom znovu ztratili svou suverenitu, ti z nás, kteří by zůstali naživu – a nebylo by jich příliš mnoho –, by byli znovu rozptýleni. Ale my už nemáme tu obrovskou pokladnici našeho náboženství, naší kultury a naší víry, kterou jsme kdysi měli. Mnohé jsme ztratili, když šest milionů Židů zahynulo během holocaustu. (…) Mene tekel adresované Izraeli zní „Vyvarujte se ztratit ještě jednou svou suverenitu, protože tentokrát byste o ni mohli přijít navždy.“ Kdyby k tomu mělo dojít, pak moje generace vstoupí do dějin, jako generace, která udělala Izrael znovu suverénním, ale nevěděla, jak má tuto nezávislost udržet. Když jsem skončila, Kennedy se ke mně naklonil. Vzal mě za ruku, podíval se mi do očí a řekl velice slavnostně: „Rozumím paní Meirová. Nedělejte si starosti. Izraeli se nic nestane.“
Zdroj: Izrael: Dějiny. s. 344
„Když vedu válku proti nepříteli, utvářím svého nepřítele.“
Kontext: Vítr slov se mi vždycky zdál planý a pohrdal jsem jím. A slovnímu žonglérství jsem nevěřil. Když na mne moji nenapravitelně tupí vojevůdci naléhali: "Lid se bouří, musíš být obratný ...", posílal jsem je pryč. Neboť obratnost je jenom prázdné slovo. V tvorbě se kličkovat nedá. Člověk vytváří to, co dělá, a nic jiného. A sleduješ-li určitý cíl a přitom předstíráš jiný, nazve tě obratným jedině ten, kdo se dal obelstít slovy. Neboť vytváříš koneckonců to, k čemu směřuješ právě v tuto chvíli. I kdyby ses tím zabýval jen proto, abys proti tomu bojoval. Když vedu válku proti nepříteli, utvářím svého nepřítele. Činím ho pevným a tvrdým. A marně budu tvrdit, že jsem zesílil útlak jen ve jménu budoucích svobod, neboť vytvářím především útlak. V životě kličkovat nelze.
Václav Havel ovšem věděl, že slovo pravda má i značně zúžený smysl. Věděl také, že když chápeme pravdu sebestředně, pouze jako svou pravdu, tak je to příčina sváru a nesnášenlivosti, proto jeho heslo bylo pravda a láska, neboť pouze láska nás přiměje naslouchat pravdě toho druhého, pravdě jiných. To je ta láska, která nás též vede k pokoře, čímž Václav Havel předčil nás všechny. To je hluboký smysl hesla Pravda a láska, kterému se lidé mnohdy vysmívali a velmi mu ho vyčítali, přesto je to podstata lidského boje. My všichni víme, že tento boj bude trvat po celou existenci lidstva. My víme, že ten boj o lásku a pravdu nesmíme nikdy vzdát.
(Ve smutečním projevu při pohřbu Václava Havla)
Zdroj: http://www.novinky.cz/specialy/dokumenty/254422-dokument-requiem-za-vaclava-havla-s-projevy.html
text Zprávy o stavu Unie F. D. Roosevelta z roku 1944
Originál: (en) We cannot be content, no matter how high that general standard of living may be, if some fraction of our people—whether it be one-third or one-fifth or one-tenth- is ill-fed, ill-clothed, ill housed, and insecure.
Zdroj: [Po pádu : Čas na změnu : Zpráva Social Watch 2010, Tomáš Bíla, Ekumenická akademie Praha, Praha, 2010, http://www.socialwatch.org/sites/default/files/SocialWatch-Report-2010-cze.pdf, 978-80-904405-4-8, Spojené státy americké : „Lidé na prvním místě“ jen pokud dojde k odvážným reformám, 86–87, http://www.socialwatch.org/sites/default/files/usa2010_cze.pdf]
Zdroj: [Franklin D., Roosevelt, State of the Union Message to Congress, http://www.fdrlibrary.marist.edu/archives/address_text.html, 1944-01-11, 2013-11-17, anglicky]