Citáty

„O smutku a o trápení
Nápady
1 tak si představ ten nejhorší scénář co se může stát a pak si uvědom že se má spoustu lidí určitě větší problém než ty

2 uvědom si co tě trápí a řekni si co s tím jako uděláš?

3 koho to zajímá nikoho to jenom ty sám to máš ve svích rukách a jen ve svích myšlenkách to můžeš porazit

3 udělej všechno proto aby si byl spokojen sám se sebou přiznej si tu pravdu mysli sobecky jinak tě to převálcuje uvědom si co pro tebe je důležitý a co potřebuješ a tím se nech vést.

4 drž se toho co víš že je správné pro tebe co cítíš že je pro tebe užitečné

5 jsi zlomený to nevadí lepší být zlomený než najivní přiznej si bolest a pochop a smiř se s tím ale nikdy to nevzdej 💪

6 možná nikdo nemůže ti poradit dokonale možná lepší bude něco si o tom najít přečíst 📚

7 tvůrčí činnost malování🧵🎨🧶🧩 pletení vaření pečení cokoliv čím se zabavíš a potěší tě to je super to udělej

8 odpočinek pokud nemůžeš odpočívat protože nemáš klid najdi si místo kde je klid a odpočívej relaxuj

9 nemůžeš spát dělej kliki 100× dělej cviky co jsou náročný

10 netrap se prostě si to představ jako děj ve hře a co by si udělal ve hře proti trápení

11 deník napiš co tě trápí,štve, stresuje, jaké je řešení, co se může stát, a co se stane když to neuděláš, jak budeš postupovat, vinadávej se písemě, pokládaj si otázku proč proč tamto tamhleto, k čemu mi to je, co to přinese v budoucnu, co to dělá teť se mnou, proč mě to tak ovládá a jak to zastavím.

12 pusť si zvuky moře a nálož se do vany

13 pust si hezkou hudbu relaxuj a neřeš okolní svět

14 použij svojí kreativitu a změň ty chmury na něco užitečného

15 odpusť těm kteří jsou hloupí a nechápou tvojí osobnost

16 mysly pozitivně a buť v klidu a s v sobě moudrý řekni si třeba vnitřní klid chce to klid

17 uvědom si že je to tvůj život a ty jsi v něm ta nejlepší nejdůležitější osoba a nikdo nemá právo ti sakra kazit náladu

18 pokud ti nepomůže psaní tak to se sebe vyspívej třeba karaoke nebo prostě zpěv🎧🎶🎤.

19 podívej se na staré fotky🖼 🏞a řekni si už jsem se měl i líp takže se můžu mít znovu dobře

20 Budu se v budoucnu vážit sám sebe a nenechám si ostatníma skazit den.

21 Vnímej svoje rozhodnutí a svoje priority vyřešit tuto překážku ve svojí hlavě.

22.čtení protože se člověk na to musí soustředit a může si trénovat představivost když je to třeba fantazi kniha.📚.A navíc tím směřuje myšlení jinam prič z reality.

23.dej si co máš rád 2 dny a pak papej jídlo s málo solí a cukry

24.pít syrovou namixovanou zeleninu ovoce bylinky atd🥦🍎🕷🦗 🍌🫐🌶🧄🥒🥕😉😁

25.uspokojit se tam dole😄 udělej si dobře.

26.nakupování kup si něco užitečného a jedinečného co ti zlepší náladu 🛒.

27.Pořiť si velkeho plyšaka a tomu se vispovidej kdo ti co udělal a tomu plyšákovi řikej Izidor kristohint a když tě naštve zbuš toho plyšáka ukousni mu ucho a koukni ho do prdele 🤣.

28.vymysli si jinou dimenzi kde snadno překonáš svoje problemi a to převeť do reality.

29. Udělej si teplé kakao nebo meltu s medem a k tomu chleba namazaný máslem a medem.

30. Udělej si ze starych ponožek hady loutky na dvě ruce a předstírej debatuj sám se sebou o dané problematice.

31.tanec pořádně si zatrsej u dobrý hudby

32.vykřič to z sebe v lese.
33.proběhni se jako by jsi se poprvé naučil běhat
34.zahradnicení zasať si bylinky třeba meduňku,mateřídoušku,šalvěj,ty jsou dobré na spaní

35.uklizení umývání nádobí prostě celkově dělání úklidu

36.hrat hru stolní s ostatníma třeba člověče nezlob se,nebo sám nákou dobrou strategickou.

37.zakřič si do polštáře

38.rozškubat krabici

39.vyšívání nebo něco ušíj

40. hodně pracovat

41. Přežrát se cukovinkama na jeden den.

42.dát si pořádný maso 🥩 z hranolkama 🍟🥔a zeleninou 🍉🥕

43.zkouset nové věci poznávat nové lidi a nové příběhy

44.vykreslovat mandaly

45. Meditovat

46.mít svoje relaxační rituály na dobrou náladu.

47.odpustit si a uvolnit se

48.uplně vypnout od negativních myšlenek.

49.pít a jíst pravidelně

50.mit v životě jasno a nepodléhat nervům a
emocím.

51.přijmout plnou zodpovědnost za svůj život a za svojí osobu a nehazet vinu na ostatní ale sám za sebe bojovat svojí bitvu života.

52. Jít se odreagovat mezi lidi.

53.udělat něco hezkého pro druhé.

54. láska zamilovat se.

55. Odpustit životu za to jakej je a jit dál sebevědomě a ničeho se nebát

56. Dodávat sílu ostatním hezkýma slovama a naslouchání jim.

57. Radovat se s ostatníma ať jsou jací jsou.

58. Věřit ve svoje dobro a snažit se v lidech hledat to dobré a nestěžovat si.

59. Bít opora pro ty kteří jsou na tom stejně jako ty a podpořit je pochopením součtem a odejmutím.

60.Nikdy nezapomínat na to dobré co přinesl život a co se v životě povedlo.“

Jaroslav Kubera foto

„Prosetice žádnou vyloučenou lokalitou nejsou. V Proseticích jsou jeden nebo dva domy. Tady jsou Prosetický, který to tam znají. Jako říct, že Prosetice, na které když se dnes podíváte, tak už tam chybí tuším dva domy (přeřeknutí).“

Jaroslav Kubera (1947–2020) český senátor českého Parlamentu

A stávají se jednou z nejhezčích lokalit, teď nemyslím složením obyvatel, to je ještě pořád složité, ale už se to mění. Podívejte se, jak to vypadá, když pohlédnete od dopravního hřiště směrem dovnitř, do těch bloků, a vzpomeňte si, jak to v Proseticích vypadalo. Jako to hodně rychle zapomínáte. To, že tam je jeden nebo dva domy, žádná sociálně vyloučená sociální lokalita typu Janov, Bílina, Duchcov přece není. To přece není pravda. Nenecháme se do toho vmanévrovat, tak jako jsme se nenechali vmanévrovat do romského poradce, protože romský poradce přináší jenom romské problémy a tady problémy s Romy nejsou. Dokonce jsem pozván na mejdan Romů a nemusím si prý brát vůbec břitvu, že se nemusím bát, že by mě tam někdo podříz, protože tam maj obvykle dobře zorganizovanou pořadatelskou službu. Mám jenom obavu o ty lavičky, co od nás chtěj pučit, jestli vydržej. Ale jako tady ten problém není zdaleka tak vyhrocený a my se s ním nebudeme úmyslně zabývat, protože tam, kde se s ním intenzivně zabývají, si ho přímo vyrábějí. Takže to my teda dělat nebudeme. Někdo si může myslet něco jiného, ale to je právo zastupitelstva, jak si rozhodne. To je tedy odpověď na tu otázku, co budeme dělat teď. Nic, máme už všechno hotový. (4. jednání zastupitelstva města Teplice 24. 6. 2011)
Zdroj: 4. jednání zastupitelstva města Teplice 24. 6. 2011 http://www.youtube.com/watch?v=G8928hsBb64

„Co mi dalo uvědomění moudrost
1] Moje vlastní minulost
2]Lidi co mě obklopujou
3]Filmy které mě učí vážit si života a nebo mě inspirují. Nákým způsobem ovládají můj pohled na život. Nebo ve mě něco proberu emoce myšlenky napětí drama lásku smutek nadšení filozofické myšlenky s duševně psychickou hodnotu života. Upřímné láskyplné s vtipem reálného života.
4] Prostě život. Ten pohled na život vnímám všechno co mě obklopuje jak lidi tak věci a živé stromy živočichy situace okamžiky pocity smysly.
5] To jak v tom co je přírodou přirozené a co je realita a co není. Co je jenom systémem a obchodem ovládá naše myšlení. A co je sociální šílenství.
6]Můj charakter a moje osobnost tím taky docházím k poznání. S čím cítím že je to správné a co není.
7]To co jsem kdy slyšela a četla a souhlasila s tím.
8]Co ve mě naučil život jako zakladka střední a všechny ty myšlenky a životní poznatky o všem možném i nemožném.
9]Všechny moje pohledy přístupy na život během chvílí kdy mě bylo nejvíc na hovno. Kdy jsem musela brát prášky na soustředění a na deprese. Mě proběhl celej život mě před očima, cítila jsem hodně silně přítomný okamžik všechny ty informace začali dávat hlubší smysl.
10]Možná to změnilo i moje fyzické já i moje naladění se na svět celkově bylo mě tehdy 14 let. Kdy jsem pochopila že svět je plnej sraček. Kterej si člověk dělá sám jen svím pohledem na svět. Nechápala jsem proč to všechno proč se tolik lidí vsteká nad tím co nemá smysl co není takovej průser že jsou i horší věci.
11]Ten fakt že každá generace ujížděla na ničem jiném a že to ovlivňuje jejich myšlení. No jo no každej to cítí vnímá jinak. Starej mladej přikryplenej. Každej jinej každej jinak ovlivněnej svou dobou.
12]Životní trable a pochybnosti a znovunalezení svojí pravdy a toho správného postupu pro život pro svojí budoucnost pro svoje myšlenky a to dobrý.“

„Občas je to těšký. Když na člověka příde tak špatná myšlenka když je budoucnost je v hajzlu. Když z místa které skdysi bylo rájem plno ptáků pestrých škála rostlin stromů keřů se stane. Místem pro domy hloupí lidi co přírodě nikdy nic nevrátí a budou jenom dalším z hloupých co budou jen všechno přijímat brát bez naké hodnoty. Zase jenom přežití pro pár desítek bezcenych sráčů. A to si teprve člověk uvědomí jak chudý a bezmocný ve skutečnosti je když z místa které měl rád pro svůj klid zeleň a jedinečnost barevnost vznikne neklid na duši. Bráním se u vnitř ve svojí citlivé duši pokroku protože to je skáza to nepřináší klid. Příroda trpí umírá a mi lidi díky pokroku žijeme sice dýl ale zato míň hodnotně se stavíme k životu kolem sebe. Asi je to jak kde jaké místo ale tam kde jsem teť mě přepadla deprese jo deprese vidím to hodně negativně mám zlost. Ale nelze můžu nikomu vyčítat pokrok stavění toho jak zachází a smýšlí o životě a jak ho žije jak přistupuje k některejm věcem. Na to se nedá mit dlouho zlost a znechucení. Mám prostě takové období kdy si říkám že je všechno tak brutalně špatné. Přide mě to tak moc zlí že se směju všemu jako blázen 🤪. Protože to se nedá nijak změnit nijak zvrátit. Mužu k tomu mít pouze jiný přístup a snažit se na tom hledat pozitiva ať už jsou sebemenší. Zaplnit hlavu činnostma zájmama ale nikdy na to nezapomenu. Využiju všech možností k tomu abych žila víc psychicky připravena na ještě větší nápor ignoranství debility a lidské toxicity vůdči některým brutalně zlím lidem. Mezi tím o 50 kroků napřed né smířená ale psychicky duševně připravená. Na to že mě to bude ta zloba myšlení v zlých lidech zase probodavat svim zlim chováním a přístupem. Skratka je mě to fuk ať si mě to klidně psychicky ničí. Já jedu ve svi hlavě na jinou metodu dodávání motivace a tím je rozstěpit osobnost tak aby to bylo jako myslet za 7 lidi a ti maji jinou osobnost a vlastní strategií a uplně jiný pohled na věc a i jinou hodnotu uvědomění a dominanci. Jako sedmihlava saň ale s úplně jinou naturou. Projevuje se to po týdnech jiná myšlenka jiný člověk stejna pouze nádoba. Funguje to při nedostatku energie jedno štěpení dodá to co je potřeba si uvědomit. Ovsem omezený rozsah zapamatování si jeden mozek nestačí emocionální paměť logická rozumová instinktivní kreativní duchovní vcitujici se paměť do různých okamžiků a jak je spracovat. Při takové funci si člověk pride všelijak spíš se projeví to co je důležité nezbytně tam jde veškerá energie. A zbytek už je to jedna osoba. Která si představuje a myslí jako sedím hlav pokaždé tak co je nejpodstatnější pro danou situaci aby to působilo jako nic.“

Antoine de Saint-Exupéry foto

„Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.“

Zdroj: Malý princ, Kapitola XXI
Kontext: „Sbohem...,“ řekla liška. „Tady je to mé tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“ „Co je důležité, je očím neviditelné,“ opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.
„A pro ten čas, který jsi své růži věnoval, je ta tvá růže tak důležitá.“
„A pro ten čas, který jsem své růži věnoval...,“ opakoval malý princ aby si to zapamatoval.
„Lidé zapomněli na tuto pravdu,“ řekla liška. „Ale ty na ni nesmíš zapomenout. Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži...“
„Jsem zodpovědný za svou růži...,“ opakoval malý princ, aby si to zapamatoval.

„„Kosmičtí piráti“ čekali celé věky na svou „velkou žeň“. Systematicky podněcovali oslabování Sjednocujícího principu paměti vytvářením vládnoucích systémů - vzdělání, vědy, manipulace potravinového cyklu, zdravotnictví, obchodu, médií, církve. Hlavním cílem jejich útoků byla žena, protože díky umění, které provozovala ve své laboratoři, Kuchyni, byla Alchymistkou a měla pod kontrolou tělo. Na Západě to nakonec vedlo k honům na „čarodějnice“ (vyvolaným inkvizicí). Přes pět milionů žen bylo mučeno nebo zaživa upáleno, aby se v lidech probudil strach. Pak převzala žezlo chemie. Tato reaktivní věda, používající deduktivní přístup, souvisí s rozbitím jádra, v němž je obsažena Paměť. Na hmotné úrovni to vedlo k vytvoření atomové bomby a děloha ženy se stala stále častějším objektem útoků: 1. antikoncepční piluky 2. potrat jako samozřejmá záležitost 3. běžně prováděný „císařský řez“ 4. umělé oplodnění 5. časté odstraňování dělohy a vaječníků 6. brzy se zavede umělá děloha 7. na základě toho vznikne klon s naprostou ztrátou oné Paměti potřebné k Návratu ke Zdroji. Také MÓDA napomáhá tomu, aby zničila ženské rozmnožovací orgány. Především oblast dělohy a ledvin se musí udržovat v teple. Dnes se i v chladném počasí tyhle partie bezostyšně obnažují. Ženy v dávných kulturách nosívaly kolem pasu šerpu a v Japonsku se nosil ozdobný pás obi, což není jen nějaká „tradice“, ale má za úkol chránit tak důležité rozmnožovací orgány. Prakticky všechny ženy, které se dnes řídí touhle podivnou „obnažovací“ módou, budou dříve nebo později mít tzv. „ženské problémy“ a budou náchylné k rakovině prsu. „Věda“ nepřinese řešení, protože NENÍ v zájmu vykořisťovacího systému, aby Tělo vytvářelo Svobodného Ducha. Lidé spíš naletí na jejich „zázrak“ založený na redukci Duše a konečném přetvoření člověka podle obrazu podřadného boha. Jejich cílem je anti-tvoření, proto se pěstuje bezmocnost i vůči nejprimitivnější formě života, viru.“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce

„Stvořitel nám dal Strom Života a přáním Všemohoucího je, abychom si toho daru svobodně užívali. Tento dar se udržuje praktikováním Jednoho Zákona, podle něhož každá část musí sloužit Celku. To umožňuje, aby semínko bylo ve stromě a strom v semínku. Jinými slovy, v Těle nebo Říši Stvořitele není oddělení nebo plot, protože Jeden Zákon, ZMĚNA, všechny části harmonizuje. Proto hranice či ploty, které používáme, protože si nárokujeme vlastnictví na základě sekundárních zákonů (anti-změny), umožňují vytvářet konflikty mezi oddělenými částmi. To, co se plot snaží chránit, je představa vlastnění založená na sekundárních zákonech, které musí být svými tvůrci vynucovány. Potom, pokud spolu jednotlivá srdce nejsou propojena, se tyto zákony začnou používat jako zbraně, což nakonec udělá ze zbraní zákon. Všechny války a jakákoli forma terorismu jsou založeny na vynucování vymyšlených, konvencí dohodnutých zákonů. Takže k vytvoření základů Světového Míru je třeba STRHNOUT plot kolem Země a nastolit Zákon Stvořitele jako PRIMÁRNÍ zákon na Zemi. Zatím se však stále častěji musí používat výjimečný stav jako důsledek tvrdošíjného uskutečňování tzv. „amerického snu“, kdy se díky KONZUMNÍMU životnímu stylu stal „Amerikou“ celý svět. Pak přišlo „několik vyvolených“, kteří kolem Stromu Života postavili plot. A tak je tomu dodnes. Těch „několik vyvolených“ vyhlásilo vlastní zákony a každý, kdo si dovolí řídit se Zákonem Stvořitele a svobodně užívat darů Stromu, je „kriminální živel“. Těch „několik vyvolených“ vytvořilo dva systémy, s jejichž pomocí lze polaritu mezi tvořením a konzumováním kontrolovat politicky. Těmito systémy jsou komunismus a kapitalismus. V komunismu jsou lidé nuceni tvořit „kolektivně“ a kapitalismus komerčním způsobem vnucuje konzumní životní styl. S takovou je nezákonné postavit si nezávisle na úřadech vlastní dům, protože je třeba opodstatnit existenci „stavebních úřadů“, nebo pěstovat na svém pozemku potraviny na prodej bez oficiálního povolení.“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce

Jan Zahradil foto

„Je to prostě jakási nová móda, móda boření mýtů, móda nastavování zrcadla, móda zvláštní, leckdy velmi flagelantské reinterpretace vlastních dějin. Často se dovídáme z různých povrchních komentářů (a teď budu schválně přestřelovat, ale ne moc), že husité byli vlastně banda obyčejných lapků, kteří jen ničili a drancovali Evropu, že doba pobělohorská nebyla dobou temna, ale naopak dobou rozkvětu a vzdělanosti, a že v Rakousko-Uhersku se nám vlastně dařilo docela dobře, a neměli jsme je proto bourat, stačilo je přetvořit jenom na jakousi středoevropskou nebo podunajskou federaci. Někdy to zkrátka vypadá, že stačí jen otočit znaménka a barvy, zaměnit bílou za černou, dát místo plusu minus – a hle, nové české dějiny jsou na světě. Takového Edvarda Beneše jsme ostatně od roku 1989 stačili otočit už dvakrát. Napřed to byl exponent buržoazie – za komunistického režimu, po listopadu 89 se z něj nakrátko stal významný demokratický politik – a dnes už je to opět v médiích jakýsi přisluhovač nebo dokonce agent Stalina. A když už jsme u toho: hlavní tragédií druhé světové války, jak se někdy zdá při četbě médií nebo dívání se na televizi, už není nacistická genocida českého národa, ale poválečné excesy během odsunu Němců. Dámy a pánové, já záměrně karikuji, záměrně to přeháním – a vy to víte. Ale stejně tak víte, že kus pravdy mám, a já zase vím, že vás to – stejně jako mě – zlobí. Máme zaplaťpánbůh demokracii, máme zaplaťpánbůh svobodu slova, a proto nechť si každý říká a píše, co chce. Ale to, vážení přátelé, platí i pro nás. Proto si tady slibme, že k těmto věcem nebudeme mlčet, že budeme psát a mluvit, kde to půjde a jak to půjde, a že prostě nenecháme veřejný prostor zaplnit povídačkami o vlastní historii, která je obrácená naruby pod praporem jakési podivné nesmyslné sebereflexe. Když to budeme dělat, tak to nejhorší, co se nám může stát, je, že nám nějaký krasoduch občas vynadá do nacionalistů nebo nás obviní, že máme jiráskovsko-nejedlovské vidění světa – a to, dámy a pánové, nebolí, na to se dá zvyknout.“

Jan Zahradil (1963) český politik

Zdroj: Projev Jana Zahradila v Pantheonu pražského Národního muzea, 28. října 2010. URL: http://www.zasvobodu.cz/diskuse.php?cid=1

„Příroda je krutá krásná a pestrá a má svou moudrost a rytmus koloběch a propojenost. Je divoká nebezpečná tajuplná. Ale díky lidem co si jí neváží skurvená zdecimovaná a zanedbaná zasraná od lidského odpadu. Ale přesto jsou krásná místa kterých si člověk váží a neskurvil je která jsou divem pro oko. A potěchou pro duši i mysl. A proto by se každej člověk měl snažit o to aby bylo všude hodně zeleně stromů rostlin které dělají vzduch a taky o to aby byla pestrá a žilo se pěkně i živočichům. Pak bude i klid v mysli a zdravé plíce co dýchají zdravý vzduch. A né náký zasraný sklurvený a smog.Čisté nebe a klid v mysli. Přírodní krásy a spoustu živočichů kteří nás těší svojí přítomností a kteří patří na naší planetu stejně tak jako mi lidi. Zvířata živočichové hmyz oni každý z nich má svoje poslání jak pomáhat planetě zemi. Tak abychom na ní mohli žít. Bez živočichů a hmyzu a spoustu dalšího by tu nebyl život. Nechovejte se jako sobečtí sebestřední sráci a myslete na ty živočichy oni žijou a chcou žít stejně tak jako vi i já. A chovejte se a zajímejte se o to jak funguje příroda koloběh živočichů jejich životy a koloběch rostlin a jak to všechno do sebe zapadá.
A né jenom slepě být a chtít ale i znát a vážit si přírody toho chápat to že je to živé že to má svůj úděl. Ne jenom bejt zasranej člověk sobeckej sebestřednej a plácat se vším věcma jídlem. Ale skutečně si toho věcí vážit a nemít věci co ubližujou přírodě. Příroda je ve všech zabíjíš přírodu ubližuješ přírodě zabíjíš sám sebe. Vesmír osud příroda a lidi všechno je součástí všeho jak to špatný tak to dobrý. Život chce život né záhubu. Život je krása i starost. Jak moc máš rád sebe měj dávej tuhle energií přírodě. Všímej si všech těch krás těch živočichů těch rostlin stromů barev vůní povrchů mareriálu jak je na nich život. Pak pochopíš tu sílu života. Měj se rád i přírodu zastav se vnímej jí smyslama. Buť v klidu čas takto strávený není marný. A příroda ocení že si ji taky věnoval čas když je tvojí a všech lidí součástí.“

Alexandr Sommer Batěk foto

„Hoši mi chtěli ukázat lázeňský život v blízkých lázních v Brusně. Ale nám se tahle lázeňská společnost tak zprotivila, že poslechli jsme rádi pozvání kynoucích nám hor k výstupu vzhůru pod Holý vrch. Stoupali jsme stále výše a výše. Těšili jsme se na Karpatské salaše, na zelenou trávu, na cinkající stáda ovcí a krav, na osmáhlé halekající báčy, a na to vše, co nám v městě jest tak vzdáleno, ach tak vzdáleno. Nevím, zda hoši dobře chápali mou touhu stoupati do výše, bosou nohou dotýkati se měkké trávy a dýchati vzduch výšin horských. Nahoře, abych čas ten neprozahálel uspořádal jsem jim hodinu esperanta.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Byla to již 4. hodina, takže jsem v Podbrezové zasvětil přední pracovníky v počátky této mezinárodní řeči. Pamatoval jsem, jakých úspěchů docílil můj otec, jenž kdysi v Oseku u Rokycan tamnější dělnictvo naučil za krátký čas esperantu tak, že tito pak mohli dopisovati s celým světem a někteří z nich z této znalosti pak měli značný prospěch v dalším životě. Na Slovensku by esperanto mělo značný význam aspoň po té stránce, že vede k vyššímu pojímání života a odvádí od pití a hry v karty.
A co hlavního, seznamuje s cizinou a tím šíří rozhled a porozumění k potřebám domácím. Učí znát lidi a tím i pravé přátele a skutečné nepřátele. A Slováci mají zapotřebí poznat, nikoli cizím napovídáním, nýbrž svým vlastním rozumem a svým vlastním srdcem, kdo jsou jejich přáteli a kdo to s nimi smýšlí špatně.
Tam nahoře v horách dobře se to učilo. A ještě jsme si pak zazpívali a pak dále do výše.

Source: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 337–338, Roku 1921]
Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924

Ivan Bartoš foto

„V rámci rovnosti je to čistě pragmatická věc. Buď tady máme rovnost, nebo nemáme. Neexistuje žádné ale.“

Ivan Bartoš (1980) český IT specialista a politik, předseda Pirátské strany

Zdroj: https://www.lui.cz/lide-zivot/16604-ivan-bartos-porad-nechapu-jak-muze-manzelstvi-pro-lgbt-ohrozit-tradicni-rodinu-mezi-piraty-je-mnoho-vericich-boha-chapeme-jako-lasku
Kontext: V rámci rovnosti je to čistě pragmatická věc. Buď tady máme rovnost, nebo nemáme. Neexistuje žádné ale. Jsme v sekulárním státě a věřím, že to platí. Vezměte si třeba manželství. Máme zde listinu práv a svobod a manželství jako takové je státní institut. Ani zde nějaká definice vztahu k bohu, tradici apod., nehraje roli. Bohužel jde u zemí V4 vidět, že když začne vyhrávat konzervativní a duchovní křídlo politiky, začíná se ohýbat i legislativa státu, země či města.

Václav Havel foto

„Nemůže být každý občan odborníkem na všechno. Ale každý občan po čertech dobře pozná, jestli žije ve stavu permanentní beznaděje a nakonec skončí u nějakých drog, anebo jestli je součástí nějakého lidského společenství, které mu v tísnivých chvílích, například když ztratí lásku, nebo mu někdo umře, které ho podrží, které je schopno mu pomoci právě proto, že má ještě nějaké lidské dimenze.“

Václav Havel (1936–2011) disident, dramatik, esejista a prezident České republiky

Zdroj: Hovory v Lánech, 27. března 1999
Kontext: Každý občan nemusí všechno vědět a všemu rozumět. Od toho jsou zde politici, veřejně činní lidé, odborníci, aby občanům pár věcí vysvětlovali.

Co ale každý občan v sobě má, je, že pozná, jestli se mu žije dobře. Nemyslím tím teď jenom jeho životní standard. Ale v takovém, řekl bych, humánním smyslu. Zda je nějak šťasten, spokojen, anebo zda se trápí stresy a zoufalstvím. To přece každý pozná.

Mnoho lidí, a možná i většina, má i jakýsi cit na to, kdo z těch odborníků v uvozovkách, to znamená politici, novináři, veřejně činní lidé, kdo asi je důvěryhodnější, přesvědčivější a kdo méně. A to stačí, víc není potřeba.

Nemůže být každý občan odborníkem na všechno. Ale každý občan po čertech dobře pozná, jestli žije ve stavu permanentní beznaděje a nakonec skončí u nějakých drog, anebo jestli je součástí nějakého lidského společenství, které mu v tísnivých chvílích, například když ztratí lásku, nebo mu někdo umře, které ho podrží, které je schopno mu pomoci právě proto, že má ještě nějaké lidské dimenze.

A nemusí být, opakuji na závěr to, co jsem řekl na začátku, nemusí být každý občan sociologem, psychologem, ekologem či odborníkem na vše. Nicméně měl by rozpoznat, kdy se mu žije líp a kdy hůř. A měl by rozpoznat, kterému politikovi v těch jeho výkladech upřímně běží o to, aby se těm ostatním žilo líp, a který ty výklady vede jen proto, aby budoval jakési schodiště vzhůru ke stále vyšším a vyšším funkcím, z nichž se posléze on bude stále víc snad radovat.

Golda Meirová foto

„Popisuje rozhovor s Johnem Fitzgeraldem Kennedym, 1963“

Golda Meirová (1898–1978) premiérka Izraele

Kdybychom znovu ztratili svou suverenitu, ti z nás, kteří by zůstali naživu – a nebylo by jich příliš mnoho –, by byli znovu rozptýleni. Ale my už nemáme tu obrovskou pokladnici našeho náboženství, naší kultury a naší víry, kterou jsme kdysi měli. Mnohé jsme ztratili, když šest milionů Židů zahynulo během holocaustu. (…) Mene tekel adresované Izraeli zní „Vyvarujte se ztratit ještě jednou svou suverenitu, protože tentokrát byste o ni mohli přijít navždy.“ Kdyby k tomu mělo dojít, pak moje generace vstoupí do dějin, jako generace, která udělala Izrael znovu suverénním, ale nevěděla, jak má tuto nezávislost udržet. Když jsem skončila, Kennedy se ke mně naklonil. Vzal mě za ruku, podíval se mi do očí a řekl velice slavnostně: „Rozumím paní Meirová. Nedělejte si starosti. Izraeli se nic nestane.“
Zdroj: Izrael: Dějiny. s. 344

Antoine de Saint-Exupéry foto

„Když vedu válku proti nepříteli, utvářím svého nepřítele.“

Kontext: Vítr slov se mi vždycky zdál planý a pohrdal jsem jím. A slovnímu žonglérství jsem nevěřil. Když na mne moji nenapravitelně tupí vojevůdci naléhali: "Lid se bouří, musíš být obratný ...", posílal jsem je pryč. Neboť obratnost je jenom prázdné slovo. V tvorbě se kličkovat nedá. Člověk vytváří to, co dělá, a nic jiného. A sleduješ-li určitý cíl a přitom předstíráš jiný, nazve tě obratným jedině ten, kdo se dal obelstít slovy. Neboť vytváříš koneckonců to, k čemu směřuješ právě v tuto chvíli. I kdyby ses tím zabýval jen proto, abys proti tomu bojoval. Když vedu válku proti nepříteli, utvářím svého nepřítele. Činím ho pevným a tvrdým. A marně budu tvrdit, že jsem zesílil útlak jen ve jménu budoucích svobod, neboť vytvářím především útlak. V životě kličkovat nelze.

„(A peklo začíná samou nepřemyšlivostí)
To co je lokální potravina pro mě to je o příbězích dřině těch lidí co na tím žijou celý život. A dělají to pro přežití a obřivu zisk i smysl. Je to prostě to co je vyprodukováno v místě kde žiju takže vím jak s tím bylo zacházeno. Tím pádem vím jak to žilo a jaký to mělo život to jídlo. Nejím slepě něco co nevím proč a jak to žilo a kdo to produkoval. Tím že člověk žere bez toho aby znal svojí stravu jak žila nebo rostla. Si jí taky méně váží je to vidět pak se i méně stará o prostředí kolem sebe přírody a klimatu protože nevi co to všechno obnáší a jaká je to i radost pro toho pěstitele. Slepí hloupí konzument je ten co pouze vychutnávají jídlo bez toho aby se staral jaký to mělo ten proces život a jak to rostlo. Protože věřím tomu že kdyby si lidi více važily surovin a živých tvorů a víc dokázaly vnímat a měly ty informace a mohli to zažít a cítit a sami svíma rukama to vyrobit. Míň byste ničily přirodu a víc si všeho vážily. Když se máte dobře a nemusíte pro to dřít je vám hej to je snadný život ale je to klam. Kterým dáváte šanci velkým společnostem které serou na vaše podnebí, serou na vaše okolí, serou na vaše ovzduší, serou na všechno co vás trápí protože můžou. A mají takový kapitál prachy že nevidí lidi vidí prachy nevidí tu lidskou dřinu vidí otroky vidí miliardy miliardy slepích ignorantů kterým je u prdele co a odkud a za jakých podmínek to bylo uděláno. Duležité je že každy dostane co chce poptavka bude uspokojena hloupí dostanou to co chcou. A ty velké společnosti jejich hlavní zájem je mít zisk za každou cenu, nehledě na lidi a přírodu vždyť uspokojujou lidi dávají jim co chcou. Omyl to nechcete vy to jenom oni vám perfektně vlezou do hloupých snadno ovladatelných mozečků. A ukážou vám miliony keců proč to potřebujete a vyvolají ve vás touhu emoce naladění to chtít ikdyž to nepotřebujete. Máte ten život všichni v rukách svich myslete na to. Nebuťte hloupí zajimejte se ciťte buďte lidští informujte se vnimejte ten život přírodu. Myslete na ta ten spravnej svět kde si budeme vážit sebe navzájem kde budeme žít a dýchat jíst i žít i pít čistější vodu kde se bude dobré žít nejen nám lidem ale i všemu živému. Protože bez tohohle živeho v nás přírody. Se jinak stáváme bezcenými krutými a né bytostmi nazívajícíma lidma ale ničitely bez soucitu bez respektu vděčnosti a úcty k životu všemu co nás obklopuje.“

„Většina lidstva dnes postrádá synchronii Jednoty mezi Stvořením uvnitř a vně. Tato disharmonie je zárodkem nemocí, mentální lability a narušených modelů chování. Pokud lidstvo strádá díky vnitřním bojům mezi hvězdami uvnitř svých těl, což jsou „hvězdné války“, nemůže ve světě existovat mír, spravedlnost, svoboda ani radost! Nemoc je válka uvnitř. Závislost způsobuje vnitřní otroctví. Smutek znamená stagnaci ducha. Místo čistého a harmonického toku krve dochází k blokádám, které se projevují formou bolesti, otoků (včetně obezity), cyst, tumorů, kamenů, podezíravosti, nejistoty, strachu, žárlivosti, nenávisti, zloby atd. Místo toho, aby se světové problémy řešily nastolením skutečného zdraví - odstraněním vnitřního haraburdí, vytvářejí se metody, jak dokázat „žít“ se znečištěním. Upřednostňuje se „syndrom problému“, což je pro nás pohodlné. Proto věda a technika současného systému používá energii z umělých zdrojů, takže naše těla, mysl ani emoce nemohou být vyživovány čistou potravou, potřebnou k tomu, aby se systém udržoval stabilní a zdravý. Vykořisťovat a ovládat slabé tělo, mysl a emoce je totiž pro centralizovaný systém mnohem snazší. Tato kontrola vznikla v rámci monopolizace: půdy - prostřednictvím komercionalizovaného zemědělství („sklízení úrody peněz“); těla - prostřednictvím podřadné, nekvalitní stravy; mysli - prostřednictvím vzdělání, vědy, médií, politiky a zájmů založených na penězích; ducha - manipulací atmosférických podmínek, pomocí mikrovln, strachu, vnucováním politicky navržených zákonů a „náboženství“. Díky špatné kvalitě krve mysl přestala být schopná rozlišovat, co je správné a co ne. Dobro není dobré, pokud tělo musí záviset na „správném“ organizování nesprávného způsobu stravování a léčení. Podřízením se falešné víře lze ducha vtáhnout do syndikáty řízeného světa. Pod kontrolou kurupční, centralizované vlády může být „dobro“ dobré jedině, pokud lze člověka obvinit ze špatnosti. Syndikáty vnucené zákony se proto starají o to, aby zlo převládalo, a „dobrota“ státu mohla pokračovat. Odtud pochází myšlenka pěstovat nemoci podáváním léků, které umožňují „žít“ s nemocí. Proto jsou vězení semeniště zločinu - pomáhají justičnímu systému udržet se u moci. Jestliže naše „svoboda“ a „práva“ vycházejí z politicky motivovaných zákonů, umožňuje to udržovat masy v mezích omezení, která na sebe lidé dobrovolně sami uvalili. S takovou můžeme neustále bránit hranice vyvoláváním „mírových“ válek!“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce

Karel Schwarzenberg foto

„Václav Havel jest nyní na pravdě Boží; co tento výraz znamená? Ve staré češtině pod výrazem pravda se nechápala jenom výpověď o skutečném stavu věci, v níž Pravda byla spravedlnost a Právo s velkým P. V tomto smyslu také bylo husitské heslo "Pravda Boží vítězí."“

Karel Schwarzenberg (1937) český kandidát na prezidenta (2013), ministr zahraničních věcí ČR, místopředseda vlády ČR, člen českého Parlamen…

Václav Havel ovšem věděl, že slovo pravda má i značně zúžený smysl. Věděl také, že když chápeme pravdu sebestředně, pouze jako svou pravdu, tak je to příčina sváru a nesnášenlivosti, proto jeho heslo bylo pravda a láska, neboť pouze láska nás přiměje naslouchat pravdě toho druhého, pravdě jiných. To je ta láska, která nás též vede k pokoře, čímž Václav Havel předčil nás všechny. To je hluboký smysl hesla Pravda a láska, kterému se lidé mnohdy vysmívali a velmi mu ho vyčítali, přesto je to podstata lidského boje. My všichni víme, že tento boj bude trvat po celou existenci lidstva. My víme, že ten boj o lásku a pravdu nesmíme nikdy vzdát.
(Ve smutečním projevu při pohřbu Václava Havla)
Zdroj: http://www.novinky.cz/specialy/dokumenty/254422-dokument-requiem-za-vaclava-havla-s-projevy.html

Franklin Delano Roosevelt foto

„Nemůžeme být spokojeni, ať už je všeobecná životní úroveň sebevyšší, pokud část našich občanů – ať už je to jedna třetina, pětina nebo desetina – trpí nedostatkem jídla či oblečení, nemá střechu nad hlavou či žije v nejistotě.“

Franklin Delano Roosevelt (1882–1945) 32. americký prezident

text Zprávy o stavu Unie F. D. Roosevelta z roku 1944
Originál: (en) We cannot be content, no matter how high that general standard of living may be, if some fraction of our people—whether it be one-third or one-fifth or one-tenth- is ill-fed, ill-clothed, ill housed, and insecure.
Zdroj: [Po pádu : Čas na změnu : Zpráva Social Watch 2010, Tomáš Bíla, Ekumenická akademie Praha, Praha, 2010, http://www.socialwatch.org/sites/default/files/SocialWatch-Report-2010-cze.pdf, 978-80-904405-4-8, Spojené státy americké : „Lidé na prvním místě“ jen pokud dojde k odvážným reformám, 86–87, http://www.socialwatch.org/sites/default/files/usa2010_cze.pdf]
Zdroj: [Franklin D., Roosevelt, State of the Union Message to Congress, http://www.fdrlibrary.marist.edu/archives/address_text.html, 1944-01-11, 2013-11-17, anglicky]

„Normu lze interpretovat dvěma způsoby: 1. V rámci měnícího se světa, 2. v rámci neměnícího se světa. Oba světy udržuje Konstanta - Zákon. Konstanta měnícího se světa je Konstanta Absolutní a Věčná. Díky tomu je Vnější svět bez počátku a konce („teď a tady“), kde v každičkém okamžiku Dva jsou Jedním. Je to nejvyšší Síla každé individuální bytosti (latinsky individus/angl. indivisible = „nerozdělitelní-dva“), Svobodná vůle, s jejíž pomocí se můžeme rozhodnout nechat se unášet Věčně trvajícím přítomným okamžikem. Uskutečněním Seberealizace („Já jsem“) se Nejvyšší Síla stává úplnou. Protože jsme byli obdařeni Svobodnou vůlí, naše Já (nejbližší Stvořiteli uvnitř nás) se může rozhodnout stát se Vědomým ve vnějším nebo vnitřním světě. Když se rozhodneme prožít zkušenost vnějšího světa, překrývajícího vnitřní, pak se Chápání konstanty musí změnit, protože změna se nemění. Uplatněním deduktivního přístupu, který pojetí konstanty může změnit v nekonstantu (v zákon, který lze změnit), se „Já“ může „externalizovat“ (projevit ve vnějším světě). Řád vnějšího světa pak musí být stanoven jako neměnný. Jinými slovy, ve vnějším světě ZMĚNA představuje NORMU (zde Změna = Absolutistický vládce, VLÁDA), která musí být pojata jako kontrast k normám Neměnného, Konečného světa, což způsobuje, že jeho zákony podléhají korupci. To vysvětluje extrémní snahy uvěznit lidi ve svěrací kazajce svazující tělo, mysl a duši. Nejkrajnějším případem těchto snah je klonování člověka k obrazu iluzorního boha. Tento „bůh“ odráží zákony, které jsou třeba k tomu, aby udržely svět ve sféře iluze, kde se používají peníze k vnucování iluzorních názorů na hodnoty a existenci samotnou. Navíc, k udržení člověka v sekundárním řádu, je třeba „externalizované, navenek projevené Já“ držet v ILUZI, která je pod kontrolou konstanty - vlády (prosazující vnucený zákon), poskytující lidem „jistotu“. Hlavní náplní dnešní demokracie proto je, učinit normou zákony a řád umožňující KORUPCI. Milióny lidí už akceptovaly jako svou vládu zkorumpované politiky (které si sami zvolili). To jenom dokazuje, nakolik člověk ztratil spojení se středem ve svém NITRU. „Nový světový řád“ dokáže pokračovat v systematickém vytváření a udržování této normy jedině díky našemu STRACHU, že nebudeme součástí jeho zkorumpovanosti. Stručně řečeno: Pokud se korupce nestane normou, „nový světový řád“ nemá šanci přežít. Je opravdu umělý, jak ukazuje následující posloupnost jeho vývoje: 1. Umělé zákony, 2. Umělé potraviny, 3. Umělý systém léčení, 4. Umělé orgány, 5. Umělí lidé, 6. Umělý vesmír, 7. Umělý bůh. Zaměřování se na umělého boha začalo s příchodem náboženství, které nahradilo Jediný zákon Stvořitele zákony vyžadujícími instituci nebo vládu schopnou prosadit sekundární zákony. Tak vznikl „nový světový řád“ vytvářející „mírové války“ a veškeré druhy TERORISMU. A tak dochází k DOBROVOLNÉMU odhalování lží a všech druhů korupce, aby byl člověk nucen přijmout korupci jako normu. Zákony se hromadí, aby lidstvo uvěznily v dobrovolně vytvořené svěrací kazajce. „Co je tohle za zákon?“, „Svolejme demonstraci!“, „Napište svému poslanci“, „Podepište tuto petici“ - to všechno je jen ŠAŠKÁRNA! Staly se z nás ovce. Vidíme řezníka přímo před sebou, ale přesto jdeme pořád stejným směrem. Vidíme, že loď se potápí, ale držíme se na ní, dokud nás vzdušný proud nesmete dolů. Cožpak jsme úplně ztratili odvahu hledat spásu v Nekonečném Oceánu, jehož Mikrokosmem jsme? Dokážeme ještě vůbec MYSLET?“

Roy Littlesun (1934) Stařešina kmene Hopi

kniha Revoluce Jednoho srdce