Vyhledávání

„Láska je vlnou srdce, vibrací srdce, tepáním, sdílením všeho, čím jste, hlubokou a naléhavou potřebou jít a být s ostatními lidmi, dělit se s nimi o své bytí, o svou radost, o svou píseň. Je-li však srdce téměř mrtvé, zamrzlé, protože vám ostatní říkali, že máte sami sebe odsuzovat – že jste oškliví, že jste špatní, že je to hřích: „Nedělej to, nebo se proviníš!", pak nemůžete sami sebe přijmout. Jak byste pak mohli přijmout jiného?“

„Manon je můj osud. Manon je můj osud.
Manon je všecko, co neznal jsem dosud.
Manon je první a poslední můj hřích,
nepoznat Manon, nemiloval bych.
Manon je motýl. Manon je včela.
Manon je růže hozená do kostela.
Manon je všecko, co neztratí nikdy svůj pel.
Manon je rozum, který mi uletěl!
Manon je dítě. Manon je plavovláska.
Manon je první a poslední má láska.
Manon, ach Manon, Manon z Arrasu.
Manon je moje umřít pro krásu.“

„Ano, žehnám i těm, kteří jsou nejrůznějším způsobem poznamenáni výchovou, kteří z lásky nechtějí své rodiče zranit a zarmoutit a kteří dodnes poslouchají maminku na slovo a nechají ji, aby jim podle svého nejlepšího svědomí vybrala všechny dívky nebo je naopak od všech jejich nadějných vztahů beznadějně a nemilosrdně odřízla. Všichni jsme produkty své výchovy a mnozí se teprve dlouho po odstěhování a osamostatnění od vlivu rodičů probouzíme k životu, pokud tedy máme to štěstí, abychom se kdy od vlivu rodičů odpoutali.“

„Lidé si neuvědomují, že někdo musí vyvinout neuvěřitelnou energii na to být normální. Trénovat úsměv před zrcadlem, dokud na té tváři nezůstane napořád. Styl, kterým zvedají jejich obočí a pohybují s oči. Chůze, to jak se prezentují. Divadlo… Lháři. Tihle lidi nejsou špatní, jenom se vybočují od „normální společnosti“, od jejich norem. A aby alespoň trochu byli normální, roztrhají svou duši, kterou mají v sobě. Potom už nejsou schopni lásky, navázání lidských vztahů,…“

„Pane Bože, prosím tě, nechtěj na mně, abych byl hrdina, ale když už by to muselo bejt, tak ať nejsem posranej.“

„Brutální upřímnost je nevýhodná, někdy je lepší lhát.“

„Součástí společenského taktu je určitá míra přetvářky, chceme se stavět do lepšího světla, snažíme se být lepší, hezčí a chytřejší. Měli bychom přemýšlet, kdy, jak a proč lžeme.“

„Součástí společenského taktu je určitá míra přetvářky, chceme se stavět do lepšího světla, snažíme se být lepší, hezčí a chytřejší. Měli bychom přemýšlet, kdy, jak a proč lžeme.“

„Milovat a udržet je nejlepší, milovat a ztratit je druhá nejlepší možnost.“

„Kritizovat chyby cizích, neznámých lidí je snadné a příjemné.“

„Prázdno v duši se nedá zaplnit ani všemi věcmi světa.“

„Dveře mezi životy, které jsme mohli vést, a životy, které jsme vedli, se nám zabouchly před nosem.“

„Dal mi tisícovku. Víte, co znamená pro mě tisícovka při mém invalidním důchodu? Za to si můžu koupit tři lahve whisky!“

„Lidé nemůžou vždycky být jaké je chceš mít, jsou zmatení.“

„Komplexy jsou zpravidla nevědomé a nevědomé většinou zůstávají. Pak je často projikujeme mimo nás. Projekce je součástí obranných mechanizmů, které naše já používá, aby se chránilo před pocity, které by je mohly narušit. Projikuje je tak na druhé a to tak dobře, že obviňujeme ostatní z nedostatků, které jsou součástí našeho nevědomí.“

„Negativní komplexy u člověka, který trpí nedostatkem sebelásky, jsou tak silné, že ničí i to, co by ho mohlo posílit. Jakmile si totiž člověk najde něco nebo někoho dobrého, zamíchají se do toho komplexy a dají zrod pochybám, které zmaří naději dostat se ze situace tímto spůsobem.“

„Mluv se ženou tak, aby porozuměla už jen při pohledu do tvých očích“

„Milujeme-li, jsme zranitelní. Milujte cokoliv, a vaše srdce se bude určitě trápit a nejspíš bude zlomeno. Chcete-li si být jisti tím, že si je zachováte nedotčené, nesmíte je dát nikomu, dokonce ani zvířeti. Pečlivě si své srdce obalte koníčky a drobnými požitky. Vyhněte se všem závazkům. Bezpečně je uzamkněte v klenotnici nebo v rakvi svého sobectví. Ale v této klenotnici - bezpečné, temné, nehybné, bez přístupu vzduchu - se změní. Nebude zlomeno; stane se nezlomitelným, neproniknutelným, nevykupitelným. Alternativou tragédie, nebo přinejmenším toho, že budete tragédii riskovat, je zatracení. Jediným místem mimo nebe, kde můžete být dokonale bezpečni před všemi nebezpečími a zmatky lásky, je peklo.“

„Nedovol, aby tvé štěstí záviselo na něčem, co můžeš ztratit.“