„Lidé si neuvědomují, že někdo musí vyvinout neuvěřitelnou energii na to být normální. Trénovat úsměv před zrcadlem, dokud na té tváři nezůstane napořád. Styl, kterým zvedají jejich obočí a pohybují s oči. Chůze, to jak se prezentují. Divadlo… Lháři. Tihle lidi nejsou špatní, jenom se vybočují od „normální společnosti“, od jejich norem. A aby alespoň trochu byli normální, roztrhají svou duši, kterou mají v sobě. Potom už nejsou schopni lásky, navázání lidských vztahů,…“