Vyhledávání

„Všechno jede na nepřetržitý režim vesmíru. Ale jen člověk sám si může dělat se svím časem cokoliv. A přesto si ho zotročila práce povinosti peníze a potřeba přežít ale k čemu sakra. K čemu dál pokračovat v téhle hloupé hře života. Když to jasně spravné nikdo necití možná pár desitek jedinců. Když mizí lesy stavý se domi továrny jenom pro to aby státy užívali svoje ekonomiky a měly kam šoupnout lidi co sami neví co se svím životem. A ani si neváží vlastního života když se chovají jako oběť a jsou to mašiny stroje na práci. Vlastně chápu to zlo co ci podmiňuje lidskou duši a celej svět. Přežití přežití přežití přežití chápeš co to starče. Něco to chce vysoké životní náklady na život omezení všechno drahé systém sám spusobil redukci. Ale vždycky si ten lidský faktor cestu najde. Jo vše chno de když člověka žene sexuální půd jenomže když se nechce když jsou jiné stimulanty pro vypravování hormonů. Třeba por** koukání na věci které snadno vyplaví hormony přes obrazovku je to jednoduché. Nezajistí to ale přežití lidského druhu což by některé myšlenkáře o budoucnosti nasralo. Ale zase ti kdo nechcou se množit a rozlizat se po planetě a svojí existencí ničit planetu. Tak je to morálně správné když si dá člověk za cíl geneticky nebýt v budoucnu přes svoje geny. Ale stejnak nejvíc předá člověk do budoucna svim myšlením přes: praktické skusenosti, přes vědomosti, přes knížky, přes zážitky, přes hudbu, přes média, přes internet, přes řemeslnou práci. Tím vším zajišťuje pro další generace informace minulosti. A ty myslenky slova oni budou s nima pracovat v jejich priromnosti ale bude záležet na vícero faktorech které určí jejich vnímání. A nebo to snad tak není?“

„Knihy mají své osudy a své životy. A hynou nezájmem čtenářů. Nikdo by nevyslovil pochybnosti o Odysseji, ale jen málokdo ji ještě čte. Jestliže ještě nezahynula nezájmem čtenářů, je to zásluhou několika jedinců, kteří ji nesou dějinami, ve svých statečných srdcích a moudrých hlavách. Čeká! Čekám, až se mé srdce stane natolik statečným a moje hlava natolik moudrá, abych ji otevřel i já.“

„Politika, která byla kdysi středem přitažlivosti pro lidi schopné, o veřejný život se zajímající a ctižádostivé, stala se nyní útočištěm několika amatérských veřejných řečníků a stranických intrikánů, kteří shledali, že všechny ostatní cesty, jak možno vyniknout, jsou pro ně uzavřeny, ať už proto, že sami nemají praktických schopností, anebo jsou poměrně chudí a nedostatečně vzdělaní.“

„Všechny velké práce ve světě hmoty, které lidstvo od pravěku vykonalo a kterými změnilo tvář země i vnější způsob života na ní, nejsou ničím ve srovnání s úsilím, jež by dnes muselo vynaložit, aby změnilo člověka, jeho smýšlení, zaměření i charakter tak, aby všech technických možností, jimiž vládne, užíval už jen pro dobro a mír, ne ke zlu, násilí a zkáze.“

„Blbost, zlá vůle a nenávist existují na obou stranách. Izraelsko-palestinský konflikt platí životy jak Izraelci, tak Palestinci. Průměrně padne čtyřicet Izraelců ročně. … Izrael však používá tisíckrát dokonalejší zbraně než nepřítel. Letos dosáhla tragédie takového stupně, že toto crescendo nemůže vyústit v nic jiného než v katarzi, ve vzájemnou snášenlivost.“

„Je to takový zvláštní podivný anachronismus. Mezi jejich a naším životem je propastný rozdíl. I ti nejbohatší smrtelníci jako Bill Gates nebo Warren Buffett takhle nežijí. Mají možnost si vytvořit svůj svět, takový, jaký se jim líbí. Ale monarchové tohle nesmějí, protože postavení monarchy je zafixováno v historii země a oni se tomu prostě musí přizpůsobit. Jakékoli protesty jsou marné.“

„Lidé nedovedou žít. Musí se je naučit žít. Musí se je naučit, že všecko, co se děje a co se stane v jejich vesnici zrovna tak jako ve světě, je jejich starost. Že jsou za to za všechno odpovědni. Musí se je naučit, že se věci nesmí nechat v rukou hrstky profesionálních politiků, protože to mohou být zloději, gauneři, dobrodruzi, hrdlořezové, kariéristi a kšeftaři se životy celých folků.“

„Dělat z jednoho uhození otázku manželství či rozvodu, je jako ničit celý život vzdělaného člověk proto, že bouchl dveřmi. Chuďas nemůže často bouchnout dveřmi dílem proto, že by se jeho vzorný domek sesypal, ale spíše proto, že nemá, kam by šel. Neboť jeho obydlí nebyl dosud připojen kuřácký salón, ani kulečníkový sál nebo salón pro hudbu.“

„Přišel jsem na jednu děsivou myšlenku. Přemýšlel jsem o tom, kolik toho lidstvo už ví a kolik je toho pro nás ještě skryto. Řekněme, že jsme přišli na 1% z veškerého vědění. Jeden člověk pak dle mého může do hlavy dostat maximálně 1% z toho, co lidstvo objevilo. No a to odpovídá 0,01% z veškerého poznání. Děsivá je ta myšlenka v tom, jak je lidský život omezený a jak nicotná je naše existence.“

„Smiř se s tím že jsou věci, který neovlivníš a že sou věci který jsi mohl ovlivnit, ale neovlivnil jsi je. Netrap se pro to co jsi mohl udělat, ale těš se z toho co jsi udělal. Nelituj ničeho co jsi kdy udělal, stůj si za svým. Protože žiješ jenom jednou a život je krátký na to aby jsi se trápil coby kdyby. A pokud se trápíš tak vez že ti to nestojí za to.“

„Spousta lidí si začíná uvědomovat, že nechce dál nahrazovat své žití pouhým přežíváním v kleci prázdnoty. Lidé zjišťují, že už nechtějí žít podřadný život ve službách systému, který ničí Zemi. Už nadále nehodlají přijímat mediální, politický a ekonomický systém, který odmítá uznat skutečnost, kterou vidíme každý den na vlastní oči.“

„Spousta lidí si začíná uvědomovat, že nechce dál nahrazovat své žití pouhým přežíváním v kleci prázdnoty. Lidé zjišťují, že už nechtějí žít podřadný život ve službách systému, který ničí Zemi. Už nadále nehodlají přijímat mediální, politický a ekonomický systém, který odmítá uznat skutečnost, kterou vidíme každý den na vlastní oči.“

„Není možné věřit v Boha a být mafiánem. Kdo je mafián, nežije jako křesťan, neboť svým životem hanobí boží lásku. Jestliže mafiánská litanie je ‚nevíš, kdo jsem já‘, pak křesťanova zní ‚potřebuji tě‘. Jestliže mafián hrozí ‚zaplatíš mi‘, pak křesťan se modlí ‚Pane, pomoz mi mít rád‘. Proto mafiánům říkám, změňte se. Přestaňte myslet sami na sebe a na svoje peníze, obraťte se.“

„Náš obyčej je ale starší. Žilami Starků proudí krev Prvních lidí a držíme se víry, že člověk, který vynese rozsudek smrti, by sám měl tít mečem. Když vezmeš jinému člověku život, jsi povinován pohlédnout mu do očí a vyslechnout si jeho poslední slova. A pokud nejsi schopen udělat to, pak si ten člověk možná ani nezasluhuje zemřít.“

„Jednou jsem slyšel vtip. Přijde chlap k doktorovi, že prý má deprese. Že je život tvrdej a krutej.
Že se cítí v tom hrozným světě úplně sám. Doktor povídá, že léčba je snadná: "Do města přijel slavný klaun Pagliacci. Zajděte se na něj podívat. To by vás mohlo postavit na nohy." Chlap se rozpláče: "Ale doktore… já jsem Pagliacci."“

„Klasický balet mého dětství a mládí byl jako načinčaná výkladní skříň. Já jsem s takovým pojetím nesouhlasil. Nechtěl jsem pokračovat v udržování této tradiční linie, ale přenést do postav reálný život, skutečné city. Vyjádřit tancem živé emoce, psychologické pochody, vnitřní stav hrdinů ve vypjatých situacích. Chtěl jsem, aby publikum bylo uhranuto osudovostí postav.“

„Když se řekne Karl Marx, lidi si představí hlavně tu obrovskou kamennou hlavu u jeho hrobu v Londýně. My jsme chtěli ukázat, že patřila k člověku s mimořádným životem. V hospodě v Soho v roce 1850 jste nemohli zažít lepší večer než ve společnosti Marxe. Byl to pijan, skvělý vypravěč, zaplétal se do všech možných nehorázností a podle nás už bylo načase, aby o tom někdo napsal hru.“

„Jak mám vysvětlit (svým mladým americkým studentům), že byly doby, kdy knihy byly stejně důležité jako život. Bylo zločinem je vlastnit a ještě větším je rozšiřovat, ale my na ně pohlíželi jako na posvátné. Jak vysvětlit, že věta vybraná ze světa smrtelných událostí a definitivně zformovaná na stránce je s to proniknout srdcem jako šíp a může být stejně významná jako záblesk lásky či manželský slib.“

„Technicky byl velmi nadaný, ale také značně omezený. Jeho hudba je dobře vystavěná a účinná, ale monotónní ve struktuře, která se v podstatě skládá především z umělých a tryskajících melodií doprovázených nejrůznějšími figurami odvozenými z arpeggií. Obrovský populární úspěch, který mělo několik málo Rachmaninovových děl za jeho života, pravděpodobně nevydrží dlouho a hudebníci ho nikdy nepovažovali za příliš oblíbeného.“