Citáty

Erich Fromm foto

„Naše civilizace poskytuje mnoho utišujících prostředků, které lidem pomáhají, aby si svou osamělost neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.

*Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.

*Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.

*Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.“

Erich Fromm kniha Umění milovat

The Art of Loving
Varianta: neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.
Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.
Skutečnost, že soustředění je nutným předpokladem pro zvládnutí některého umění, je sotva třeba dokazovat. Každý, kdo se nějakému umění učil, to poznal. Ale soustředěnost je v naší době ještě vzácnější než sebekázeň. Naše kultura přímo vede k nesoustředěnému a rozptýlenému způsobu života, snad jako žádná jiná. Děláte mnoho věcí najednou: čtete, posloucháte rozhlas, mluvíte, kouříte, jíte, pijete. Jste spotřebitel s otevřenými ústy, dychtivý a ochotný polknout všechno – obrázky, lihoviny, vědomosti.
Stroj, který vyrobí za poloviční dobu stejné množství, je dvakrát tak dobrý než starší a pomalejší. Jsou pro to ovšem důležité ekonomické důvody. Ale jako v tak mnoha jiných případec, i zde se lidské hodnoty určují hodnotami ekonomickými. Co je dobré pro stroj, musí být dobré i pro člověka – tak se uvažuje.

Alexandr Sommer Batěk foto

„Šlo mi o to, abych informoval své lidi o tom, jak to chodí venku mimo náš stát, mimo naši říši, jaké jsou tu snahy všesvětové, všelidské. Materialu jsem měl dost. Četl jsem cizí časopisy a předplatil jsem si sám některé. Zvláště Steadův Review of Reviews mi byl pramenem výborným.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 191, Roku 1908]

Alexandr Sommer Batěk foto

„V Podbrezové měl jsem celkem 26 vystoupení, z čehož bylo 8 dětských představení loutkových a besídek, 5 hodin vyučování esperantu a 13 přednášek pro dospělé. Nedosáhl-li jsem výsledku takového, jaký jsem si sliboval, dosáhl jsem aspoň toho, že na jedné straně jsem vzbudil zvědavost a rozprodav při přednáškách hojně svých spisů, mohu se nadíti, že mnohý z mých posluchačů, leckterý ten sešitek si přečte a promyslí.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 339, Roku 1921]

Alexandr Sommer Batěk foto

„Zavedl jsem si ve svých Ilustrovaných Přednáškách stálé časové hlídky, v nichž jsem uveřejňoval feuilletony, které byly současně přehledy nových myšlenek vědeckých. Psal jsem tam také jakousi esperantskou mluvnici, dle metody Berlitzovy, hlídku abstinentní, zdravotnickou a jiné podobné věci.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 190, Roku 1907]

Alexandr Sommer Batěk foto

„Koncem července jsme si vyjeli ještě k tatínkovi do Říčan, kam se právě rok před tím byl odstěhoval z Oseka a kde si koupil vilu Helenku u nádraží. Dal na ni vymalovati zelenou hvězdu, aby již z daleka bylo znáti, že tam bydlí horlivý šiřitel esperanta.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 207, Roku 1910]

Alexandr Sommer Batěk foto
Alexandr Sommer Batěk foto

„[Mé publikace v létech 1913–1914. …] Rok 1914. […] Národní Obzor: […] 343. Homaranismus.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 236, Roku 1914]

Alexandr Sommer Batěk foto

„[Přednášky konané r. 1920. …] 331. O esperantu. 5./12. Průmyslová škola. […] 333. Dějiny esperanta. 12./12. Průmyslová škola.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 320, Roku 1920]

Alexandr Sommer Batěk foto

„[S]lovinský básník Herrmann mi psal esperantské překlady básní slovinských, jako můj otec národních písní českých.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 192, Roku 1908]

Alexandr Sommer Batěk foto
Jiří Grygar foto

„Pokaždé, když nám Antoine přinesl nějaký článek pro Paris-Soir, bylo opravdovou hádankou, jak ho předat do sazárny. Člověk se ho nemohl zbavit. Seděl v redakci až do půlnoci a neustále měnil pořádek vět, tu a tam vypustil řádku nebo slovo a působil kolem sebe absolutní zmatek.“

Pierre Lazareff (1907–1972) francouzský novinář, mediální majitel a televizní producent

o Saint-Exupérym
Zdroj: [Webster, Paul, Život a smrt malého prince, Mustang, 1993, 80-85831-88-0, 161, česky]

Paul Cézanne foto

„Jsem jen ubohý malíř a štětec je výrazovým prostředkem, který nebe vložilo do mých rukou. Vytváření a rozvíjení teoretických názorů není mým úkolem.“

Paul Cézanne (1839–1906) francouzský malíř

Zdroj: Paul Cézanne. Největší malíři: Život, inspirace a dílo, č. 7, Eaglemoss International, 2000, s. 20, ISSN 1212-8872

„Luciana při odzpívání jednoho z přestavení přenášených národní televizí - jenom jednoho - sleduje větší počet diváků, než dosáhl Caruso za celou svou kariéru.“

Herbert Breslin (1924–2012) americký hudební publicista

Zdroj: [Lewisová, Marcia, 1998, Soukromý život božských pěvců, Rybka Publishers, 1., 14, 978-80-8618-207-0]

Luciano Pavarotti foto

„Než začnu zpívat, pomyslím na okamžik na svého otce. Bude se mu to líbit, nebo ne? Je tím nejpřísnějším kritikem na světě.“

Luciano Pavarotti (1935–2007) italský operní tenor

Zdroj: [Lewisová, Marcia, 1998, Soukromý život božských pěvců, Rybka Publishers, 1., 148, 978-80-8618-207-0]

„Tenoři se topí v penězích a letí na ně holky.“

Justino Díaz (1940) operní zpěvák

Zdroj: [Lewisová, Marcia, 1998, Soukromý život božských pěvců, Rybka Publishers, 1., 20, 978-80-8618-207-0]

José Carreras foto

„Už jsem zpíval s Montserrat více než dvěstěkrát a pokaždé mě očaruje a pokaždé se do ní znova zamiluji.“

José Carreras (1946) španělský operní pěvec

Zdroj: [Lewisová, Marcia, 1998, Soukromý život božských pěvců, Rybka Publishers, Praha, 1., 93, 80-86182-07-X]

Léon Werth foto

„Je moc starý na to, aby byl zabit, ale nesmí se mu dovolit, aby se vyhnul vojenské degradaci před svými vojsky.“

Léon Werth (1878–1955) francouzský spisovatel

o Philippe Pétainovi
Zdroj: [Webster, Paul, Život a smrt malého prince, Mustang, 1993, 80-85831-88-0, 166, česky]

Diana Frances Spencerová foto
Toni Morrison foto

„Pokud víte o knize, kterou byste si rádi přečetli, ale ještě ji nikdo nenapsal, musíte ji napsat sami.“

Toni Morrison (1931–2019) americká spisovatelka

Zdroj: [Schnakenberg, Robert, 2010, Tajné životy slavných spisovatelů, Knižní klub, 1, 270, 978-80-242-2598-2]