„Musil jsem probrati v tomto svém časopisu také otázku řeči mezinárodní, což mne vedlo k přijetí esperanta a k odmítnutí ida. To způsobilo, že idisté se mnou vedli dlouhou korespondenci týkající se ida a esperanta, z nichž zvláště brněnský Kajš mne hleděl získati pro ido. Já ovšem jsem byl příliš přesvědčen o nutnosti zůstat při Zamenhofově fundamentu, než abych byl mohl povoliti filologickým důvodům idistů, tím více, any důvody filologické na mne působily dojmem větší nebo menší libovůle. Nebylo v nich té průkaznosti, jakou působí úvahy matematické, nebo přírodovědné. Vše se opírá o analogii, která jest však použitelná jen při velmi bedlivém zkoumání všech okolností. Poznal jsem, že ve filologii se vše řídí více méně stávající autoritou toho kterého profesora. A já filologů-profesorů vystřídal tolik, každý z nich učil něčemu jinému, a proto má víra ve filology byla valně otřesena.“

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 193, Roku 1908]

Podobné citáty

Alexandr Sommer Batěk foto
Jean de La Bruyere foto
Alexandr Sommer Batěk foto

„Musil jsem probrati v tomto svém časopisu“

—  Alexandr Sommer Batěk český chemik, esperantista a pedagog 1874 - 1944

Sigurjón Birgir Sigurðsson foto

„Esperantisti, to je sekta. Dokládá to už způsob, jakým o sobě mluví – oni neříkají naše esperanto, ale naše svaté esperanto. To mě trochu děsilo.“

—  Pavel Vondruška český dirigent, esperantista a herec 1925 - 2011

Zdroj: [Pavel Vondruška: Jsem jenom zvědavý a pilný, Divadelní noviny, 2007-04-28, 2014-06-18, http://host.divadlo.cz/noviny/clanek.asp?id=13418]

Tereza Čierníková foto
Alexandr Sommer Batěk foto

„Hoši mi chtěli ukázat lázeňský život v blízkých lázních v Brusně. Ale nám se tahle lázeňská společnost tak zprotivila, že poslechli jsme rádi pozvání kynoucích nám hor k výstupu vzhůru pod Holý vrch. Stoupali jsme stále výše a výše. Těšili jsme se na Karpatské salaše, na zelenou trávu, na cinkající stáda ovcí a krav, na osmáhlé halekající báčy, a na to vše, co nám v městě jest tak vzdáleno, ach tak vzdáleno. Nevím, zda hoši dobře chápali mou touhu stoupati do výše, bosou nohou dotýkati se měkké trávy a dýchati vzduch výšin horských. Nahoře, abych čas ten neprozahálel uspořádal jsem jim hodinu esperanta. Byla to již 4. hodina, takže jsem v Podbrezové zasvětil přední pracovníky v počátky této mezinárodní řeči. Pamatoval jsem, jakých úspěchů docílil můj otec, jenž kdysi v Oseku u Rokycan tamnější dělnictvo naučil za krátký čas esperantu tak, že tito pak mohli dopisovati s celým světem a někteří z nich z této znalosti pak měli značný prospěch v dalším životě. Na Slovensku by esperanto mělo značný význam aspoň po té stránce, že vede k vyššímu pojímání života a odvádí od pití a hry v karty. A co hlavního, seznamuje s cizinou a tím šíří rozhled a porozumění k potřebám domácím. Učí znát lidi a tím i pravé přátele a skutečné nepřátele. A Slováci mají zapotřebí poznat, nikoli cizím napovídáním, nýbrž svým vlastním rozumem a svým vlastním srdcem, kdo jsou jejich přáteli a kdo to s nimi smýšlí špatně. Tam nahoře v horách dobře se to učilo. A ještě jsme si pak zazpívali a pak dále do výše.“

—  Alexandr Sommer Batěk český chemik, esperantista a pedagog 1874 - 1944

Richard Sibbes foto

„Jaká nevděčnost, zapomínat na naše potěšení, a hledět jen na důvody pro stěžování – myslet tolik jen na dva či tři kříže, a zapomínat na sto požehnání.“

—  Richard Sibbes anglický teolog 1577 - 1635

Originál: (en) What unthankfulness is it to forget our consolations, and to look only upon matter of grievance—to think so much upon two or three crosses as to forget a hundred blessings.
Zdroj: Ibid., s. 276.

Václav Klaus foto
Jack Welch foto
Teal Swan foto
John Flavel foto

„Způsob, jakým Bůh zjevoval svou vůli lidem, se též velmi liší. Některým byla zjevena zvláštními, osobními a mimořádnými odhaleními. (…) Ale nyní jsou všichni odkázáni na běžné trvalé pravidlo psaného Slova a nemají očekávat od Boha taková neobyčejná zjevení. Způsob, jakým nyní v obtížných případech poznáváme vůli Boží, která se nás dotýká, je zkoumat a studovat Písma, a kde nenajdeme žádné specifické pravidlo, které by nás vedlo v tom či onom jednotlivém případě, tam máme uplatnit pravidla obecná a řídit se podle analogie a poměrnosti, jak se mají jedno k druhému.“

—  John Flavel anglický presbyteriánský kněz 1627 - 1691

Originál: (en) The manner of God’s revealing His will to men is also very varied. Some have had special, personal and peculiar discoveries of it made to them. (…) But now, all are tied up to the ordinary standing rule of the written Word and must not expect any such extraordinary revelations from God. The way we now have to know the will of God concerning us in difficult cases is to search and study the Scriptures, and where we find no particular rule to guide us in this or that particular case, there we are to apply general rules and govern ourselves according to the analogy and proportion they bear towards each other.

Source: Ibid., s. 468.

Jean Georges Noverre foto
Tomáš Sedláček foto

„Ekonomie je víra jako každá jiná. Podle mě je jedním z největších projevů rouhání moderní doby přesvědčení, že něco nevychází z víry. Že je něco naprosto reálné, pravdivé.“

—  Tomáš Sedláček Český ekonom a vysokoškolský pedagog 1977

Zdroj: [Sedláček rozebírá ekonomické fetiše. Navazuje na úspěšný debut Ekonomie dobra a zla, 2012-04-11, 2013-04-05, http://art.ihned.cz/knihy/c1-55371560-sedlackovy-ekonomicke-fetise]

Jean de La Bruyere foto

„Lorem ipsum dolor sit amet, consectetuer adipiscing elit. Etiam egestas wisi a erat. Morbi imperdiet, mauris ac auctor dictum.“

x