Jiří Grygar citáty

Jiří Grygar foto

15   1

Jiří Grygar

Datum narození: 17. březen 1936

Jiří Grygar je český astronom a astrofyzik, významný popularizátor vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry, za což získal řadu ocenění včetně ocenění od UNESCO Kalinga Prize .


„Od počátku existence naší Země se jevy na naší obloze ani jednou neopakovaly, takže jde o vskutku nevyčerpatelné divadlo s neobyčejně nízkým vstupným: stačí vyjít do tmy a zaklonit hlavu.“

„Mezi vírou a vědou nemohou totiž vznikat rozpory. Řečeno Goethovými slovy, každá z těchto oblastí duchovního života člověka má svou vlastní partituru. Rozpory naopak vznikají – a zcela zákonitě – jednak mezi vědou a pavědou a dále mezi náboženskou vírou a pověrami. Výsledky nového vědeckého bádání mohou být často překvapivé až šokující, ale v žádném případě není projevem kvalitní víry, když je – údajně v zájmu víry – hodláme z toho důvodu napadat. Svědčilo by právě o naší malověrnosti, kdybychom se z toho důvodu obávali výsledků nejpokročilejších vědeckých studií. Věříme-li v Boha opravdu, jak by mohl kterýkoliv výsledek evidentně nedokonalé a omylné vědy naši víru zviklat?“


„V přírodovědeckém slova smyslu není možný ani důkaz pozitivní o existenci Boží, ani důkaz negativní o jeho neexistenci.“

„Teologie je věda jako třeba astronomie nebo biologie. Metodologie je různá, ale formálně je to rovnocenné.“

„Zázrak vznikl jako slovo, že je to něco, co je za naším zrakem, to znamená, že je to schováno za naším zrakem, který nás může oklamat. A tady vidíme, že ty věci, které jsou v Bibli líčeny jako zázraky, tak nemusí být vůbec v rozporu s fyzikálními zákony, my nevíme, my jsme u toho nebyli, takže my můžeme buď věřit, nebo nevěřit těm lidem, kteří to napsali (…) my to neumíme vysvětlit současnou vědou, ale my neumíme vysvětlit i spoustu věcí v čisté vědě. Nakonec, věda spočívá v tom, že pokaždé, když udělá nějaký objev, tak současně najde tři otázky, na které neumí odpovědět, takže ta věda se vzdaluje tomu ideálu, že by jednou věděla všechno.“

„Evoluce života na Zemi přirozeně je solidní vědecká teorie, která podává jednotný výklad dějů, které se odehrály v pozemské biosféře od doby vzniku života před minimálně 3,8 miliardy let. Podrobnosti najdete přirozeně jak v učebnicích evoluční biologie, tak v mnoha populárně/vědeckých knihách, které napsali naši odborníci, anebo které byly přeloženy do češtiny. Podtrhuji, že pro věřícího člověka tím nevzniká ani ten nejmenší problém, protože mezi vědou a vírou v křesťanském pojetí nemůže z principu být žádný rozpor. Rozpory jsou pochopitelně mezi vírou a pověrou a vědou a pavědou, ale tak tomu bylo odjakživa.“

„(Na otázku Josefa Dudlíčka „…jak vysvětlit zázraky na přímluvu svatých, jak to bylo se schopnostmi apoštolů dělat zázraky, kterou jim udělil Kristus atd.“) Podle mého soudu nejde o nic v rozporu s přírodními zákony. Existuji zajisté velmi vzácně jevy, které se pro svou vzácnost jeví nadpřirozené, ale ve skutečnosti bychom při jejich pečlivém zkoumáni pouze zjistili, že nejsou vědecky nemožné, pouze vzácné. Proto se mi zamlouvá, když se o zázracích hovoří jako o „znameních času“ spíše než jako o něčem, co by snad porušovalo poznané přírodní zákony.““

„Recept na homeopatickou holubí polévku dle Jiřího Grygara: Za slunečného poledne dejte vařit 10 galonů vody. Až přijde do varu, pověste do okna kuchyně dva oškubané holuby tak, aby jejich stín dopadal přímo na hladinu kotle, a hodinu vařte. Poté tento extrakt z holubího stínu zřeďte v poměru jedna kapka do desetilitrového roztoku a podávejte pravidelně třikrát denně.“


„Věda z povahy svého předmětu směřuje k odhalení pravé podstaty světa. Zdá-li se nám, že jistý vědecký obraz světa odporuje základní tezi o Božím stvoření, je to buď proto, že onen vědecký obraz správně nechápeme, popřípadě správně nechápeme věroučné teze, anebo proto, že zmíněný vědecký obraz je i ze samotného ryze odborného hlediska chybný, což se nepochybně časem prokáže – samozřejmě vědeckou metodou, ne z důvodu našich byt' sebezbožnějších přání. Koncilový dokument „Gaudium et spes“ hovoří jasně a výstižně: „Když se provádí metodické bádání ve všech vědních oborech skutečně vědecky a podle mravních zásad, nebude nikdy ve skutečném rozporu s vírou, protože věci světské i věci víry pocházejí od jednoho a téhož Boha.““

„Vztah k Bohu je pro věřícího křesťana důvěrně osobní záležitostí, o níž se většinou ostýchá vyjadřovat veřejně; ne snad proto, že by se obával perzekuce či posměchu jako v dobách bojovně ateistické totalitní společnosti, ale z toho důvodu, že si je dobře vědom, jak nesnadné je popsat stav vlastního nitra běžným lidským jazykem a jak nesdělitelné jsou osobní prožitky, střádající se během vlastního života – života nezaměnitelného a jedinečného v celých dějinách vesmíru…“

„Je známo, že byla období, kdy se teologie s přírodní vědou velmi nesnášela, ale na druhou stranu byla zase jiná období, kdy se snášela velice dobře. Takovým obdobím byl například vrcholný středověk. O něm si sice většina lidí myslí, že byl „temný“, ale to je neobyčejně naivní výklad. Ve skutečnosti, jako každá jiná historická epocha, také středověk měl své světlé i temnější stránky. Kdybychom mluvili jen o těch „temnotách“, pak by právě novověk nedopadl nejlépe, zejméne s ohledem na to, co se odehrávalo v právě uplynulém dvacátém století.“

„Přírodní vědy překvapivě nejsou úspěšné, když chtějí odpovídat na otázky, kterým říkám dětské a které začínají klasickým slůvkem „proč“ (proč to tak je?). V tu chvíli přírodní vědy obvykle mlčí a nebo, pokud vůbec podávají nějakou odpověď, tak nás nikdy příliš neuspokojí.“


„(Na otázku Barbory Tachecí „Turínské plátno, krvavá stigmata, neposkvrněné početí, zmrtvýchvstání, nanebevzetí, zázraky svatých… To vše nemáte problém přijmout?“) Od té doby, co byla vynalezena kvantová mechanika, tak znám zázraky, proti kterým ty vámi jmenované vypadají docela jednoduše. Jen si zkuste představit, že třeba jeden foton může projít dvěma dírami současně.“

„Když člověk aktivně pracuje na poli přírodní vědy, nemůže mít během odborného bádání žádné předsudky a to ani jedním směrem: Ateismus je stejně nedobrý předsudek jako teismus. Teprve ve chvíli, kdy mám před sebou vědecké výsledky, se mohu z filosofického hlediska nad nimi zamyslet.“

„Vskutku se zdá, že teorie velkého třesku vyžaduje, aby náš vesmír vznikl doslova z ničeho, což je v příkrém rozporu s filosofickým názorem, že něco může vznikat pouze z něčeho jiného. Jenže nikdo neví, zda se příroda řídí naší filosofií...“

Podobní autoři

Citát se vám libí,
sdílejte ho s přáteli na .