Jan Smrčka

„Život měříme příliš jednostranně; podle jeho délky a ne podle jeho velikosti. Myslíme víc na to, jak život prodloužit, než na to, jak ho opravdu naplnit. Mnoho lidí se bojí smrti, ale nedělají si nic z toho, že sami a mnoho jiných žijí jen položivotem, bez obsahu, bez lásky, bez radosti.“

„Představivost je důležitější než vědomosti.“

„Jsme tu pro druhé lidi, především pro ty, na jejichž úsměvu a blahu závisí naše vlastní štěstí.“

„Nechtěj být člověkem, který je úspěšný, ale člověkem, který za něco stojí.“

„Přítel je člověk, který zná melodii tvého srdce, který ti ji předzpívá, když ji zapomeneš.“

„Chytrý člověk vyřeší problém. Moudrý člověk se mu vyhne.“

„Jenom život, který žijeme pro ostatní, stojí za to.“

„Všichni víme, že světlo putuje rychleji než zvuk. Proto někteří lidé vypadají chytře, dokud je neslyšíte mluvit.“

„Falešný přítel je horší, než nepřítel, protože nepříteli se vyhýbáš, kdežto příteli věříš.“

„Jestliže neumíš, naučíme, jestliže nemůžeš, pomůžeme ti, jestliže nechceš, nepotřebujeme tě.“

„U vás lidé pěstují pět tisíc růží v jedné zahradě, a přece nenalézají to, co hledají. A přesto by mohli, najít, co hledají v jediné růži nebo kapce vody. Ale oči jsou slepé. Musíme hledat srdcem.“

„V mládí ztrácíme rozum kvůli lásce, později ztrácíme lásku kvůli rozumu.“

„Milovat je poznat sám sebe v někom jiném.“

„Ne dar, ale ta myšlenka je to, co se počítá.“

„Každý jsme anděl s jedním křídlem… Abychom vzlétli, musíme se objemout.“

„Žití, to je největší umění na světě, neboť většina lidí pouze existuje.“

„Opravdový přítel je ten, který první přijde, když celý svět odejde.“

„Já si myslím, že národní umělec jako takový je titul, o kterém je těžko mluvit, protože národním umělcem může být podle mého názoru, když umřel a když součet jeho práce leží na stole, na stole národa, a národ si tý práce váží, akceptuje ji, uzná, že ten člověk něco pro ně udělal. A pak ten národ může říct ano, toto je náš národní umělec. Ale když se usnáší o národním umělectví skupina žijících spoluobčanů, ať jsou jakýkoliv, tak je to furt jenom osobní mínění té skupiny. A nemá to s národním umělectvím vůbec co dělat. A je to jenom titul, jenom metál, s kterým se dá kupčit. A proto já si myslím, že národní umělectví je spíš taková komická záležitost. (…) Zas na druhý straně uznávám, že lidi, já nerad říkám lid, protože to je taková více méně štampilka dneska, na celém světě, ale lidi to mají rádi, protože je to velice lidský. A taky by nemělo smysl se proti tomu bouřit, nebo to zesměšňovat, protože bych v první řadě zklamal ty, kterým se to líbí, který mi to přejou.“

„Nejenom očima a ušima vede cesta k člověku, ale také srdcem a citem.“