Jan Smrčka

„Zhluboka se nadechni. Je to jen špatný den, nikoli špatný život.“

„Věřím, že všichni ti, kteří těží z války a přispívají k jejímu vzniku, by měli být zastřeleni hned první den občany své země.“

„Nejbolestnější je vedle někoho sedět, jen tak se ho letmo dotýkat, plakat pro něj po nocích, ale vědět, že ho nikdy nemužeme mít…“

„Lásku, vlídnost a bratrský soucit potřebuje nemocný někdy více než všechny léky.“

„Nabídnout přátelství tomu, kdo chce lásku, je jako dát chleba tomu, kdo umírá žízní.“

„Za jednu minutu člověk pozná, zda se mu někdo líbí, za hodinu pozná, zda by jej dokázal mít rád či milovat, za jeden den zjistí, jestli by s tou osobou dokázal strávit celý život… ale poté trvá celý život než na tu osobu zapomene.“

„Jenom život, který žijeme pro ostatní, stojí za to.“

„Je těžké vyhnout se žárlivosti, jestli toho druhého milujeme více než sebe.“

„Láskyplný člověk raději sám prožívá bolest, než by ji jiným působil.“

„Miluji život, protože mi dal tebe. Miluji tebe, protože ty jsi můj život.“

„Milovat je poznat sám sebe v někom jiném.“

„Nejcennějším darem, který můžeme nabídnout komukoli, je naše pozornost. Když pozorností zahrneme ty, které milujeme, rozkvetou jako květiny.“

„Láska nespočívá v tom, že se díváme jeden na druhého, ale v tom, že se díváme stejným směrem ven.“

„Nejlepší a nejkrásnější věci na světě nelze spatřit nebo se jich dotknout. Musejí být pocítěny srdcem.“

„Vždycky bylo, je, a já se domnívám, že i bude, na světě víc lidí hloupých a nevzdělaných, než chytrých a vzdělaných, i když chytrost a vzdělanost nejsou na sobě přímo závislé. Já znám mnoho vzdělaných hlupáků.“

„Láska je nejkrásnější trápení, které tkví v ponížení lidské hrdosti…“

„Když jsem měl 20 let, myslel jsem si, že můj otec je idiot. Když jsem měl 30 let, občas jsem si myslel, že má docela pravdu. Když mi bylo 40 let, tak jsem si myslel, že to byl celkem moudrý chlap. A když jsem měl 50 let, řekl jsem si: kdyby tu tak byl a poradil mi!“

„A pro ten čas, který jsi své růži věnoval, je ta tvá růže tak důležitá… Lidé zapomněli na tuto pravdu, ale ty na ni nesmíš zapomenout. Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži.“

„Buď příjemný a milý ve tváři, vlídný a zdvořilý ve způsobech, přívětivý a pravdomluvný ústy, vroucí a upřímný srdcem. Miluj a tak milován budeš.“