+Aria+

„Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Jděte a učte se, co to je: Milosrdenství chci, a ne oběť. Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky.“

„Mnozí z těch, co žijí, by zasluhovali smrt. A mnozí z těch, co zemřeli, by si zasloužili žít.“

„Spousta těch, co žijí, zaslouží smrt. A někdo umírá a zasluhuje život. Můžeš mu ho dát? Potom nevynášej příliš horlivě rozsudky smrti. Protože ani ti nejmoudřejší nedohlédnou do všech konců.“

„Nechtěj být člověkem, který je úspěšný, ale člověkem, který za něco stojí.“

„Když procházíš peklem, nezastavuj se.“

„Selhání vám nedává důvod se vzdát, pokud věříte..“

„Člověk nevydrží mučednictví plynoucí s nepochopením…“

„Největší nebezpečí - ztratit sama sebe - se může ve světě přejít tiše a jako by nic. Není ztráty, jež by se oplakávala méně…“

„Zdá se, že řeč byla dána lidem ne proto, aby zakryli své myšlenky. Ale aby zakryli, že žádné nemají.“

„Filosofie jedná nepoctivě, když víru haní a chce ji vyměnit za něco jiného. Filosofie víru nemá a nemůže ji dát, má však sama sobě rozumět a vědět, co nabídnout může. Nemá lidem víru brát, jako kdyby byla bezcenná. --str.29“

„Víra je paradox, který je v stavu udělat z vraždy svatý a bohulibý čin; je i tím paradoxem, který Abrahámovi Izáka vrací. Myšlenka se ho zmocnit nemůže, neboť víra začíná právě tam, kde myšlenka končí. --str.46“

„Život nevylučuje žádného člověka, ani toho nejprostšího, a nikoho neošidí, neboť ve světě duchovním přijde zkrátka jenom ten, kdo šidí sám sebe. --str.86“

„Nikdy nenosím hodinky, jelikož nejsem otrokem času.“

„Otevřete se změnám, ale neztrácejte své vlastní hodnoty.“

„Hvězdy jsou krásné, protože je na nich květina, kterou není vidět…“
"Ano, jistě," řekl jsem a mlčky jsem pozoroval vlnu písku ve svitu měsíce.
"Poušť je krásná…," dodal.
A měl pravdu. Vždycky jsem miloval poušť. Usedneme na pískový přesyp… Nevidíme nic… Neslyšíme nic…
A přece něco září v tichu…
"Poušť je krásná právě tím, že někde skrývá studnu…," řekl malý princ.
Byl jsem překvapen, že pojednou chápu to tajemné záření písku. Když jsem byl malým chlapcem, bydlil jsem ve starobylém domě a pověst vyprávěla, že je tam zakopán poklad. Nikdy jej ovšem nikdo nedovedl objevit a snad jej ani nehledal. Ale dodával kouzlo celému tomu domu. Můj dům skrýval ve svých hlubinách tajemství…
"Ano," řekl jsem malému princi, "ať je to dům, hvězdy nebo poušť, to, co je dělá krásnými, je neviditelné!"“

„Víš, když je člověku moc smutno, má rád západy slunce…“

„Nejtěžší věc - poznat sám sebe, nejsnadnější věc - radit druhým.“

„Nepleť si lásku s vlastnickým poblouzněním; z něho pochází to nejhorší trápení.
Neboť v tom se lidé mýlí: z lásky trápení nepochází. Trápení plyne z touhy vlastnit, a ta je opakem lásky.“

„Lidé si pořád myslí, že k sebevraždě má člověk důvod. Ale je docela dobře možné,že k ní má důvody dva.“