+Aria+

„Mnozí z těch, co žijí, by zasluhovali smrt. A mnozí z těch, co zemřeli, by si zasloužili žít.“

„Tady je moje tajemství. Je jednoduché. Správně vidíme jedině srdcem; to nejdůležitější je očím neviditelné.“

„Nemá smysl učit se zlomky nějakých pravd. Na to je život příliš krátký. Ale měl bys vědět, kde hledat – pro některé věci se člověk vrací do bible, jiné hledá v synonymickém slovníku.“

„Ne, nejsme na kolenou, ryjeme držkou v zemi.“

„Dokud jsi, tupče, mlčel, byl jsi filosof.“

„Ustřihneme-li ptáku křídla, přestane létat. Ale nikdy nezapomene, že létal.“

„Přílišná oddanost ideálům končí tím, že v rámci boje proti alkoholismu zastřelíš dítě se sáčkem rumových pralinek.“

„Nikdy nežijeme, jen doufáme, že budeme žít; a protože se neustále těšíme na to, že budeme šťastní, je nevyhnutelné, že šťastní nikdy nejsme.“

„Británie a Francie měly na vybranou mezi válkou a hanbou. Zvolily hanbu. Budou mít válku.“

„Představme si množství lidí v řetězech a všechny odsouzené k smrti; každého dne jsou někteří vražděni před očima ostatních; ti, kteří zůstávají naživu, vidí v osudu svých druhů svůj vlastní osud, s bolestí a bez naděje pohlížejí jeden na druhého a čekají, až i na ně dojde. Toto je obraz lidského údělu.“

„Nechtěj být člověkem, který je úspěšný, ale člověkem, který za něco stojí.“

„Miluj a dělej, co chceš.“
Dilige et quod vis fac.

„Nepleť si lásku s vlastnickým poblouzněním; z něho pochází to nejhorší trápení.
Neboť v tom se lidé mýlí: z lásky trápení nepochází. Trápení plyne z touhy vlastnit, a ta je opakem lásky.“

„Hvězdy jsou krásné, protože je na nich květina, kterou není vidět…“
"Ano, jistě," řekl jsem a mlčky jsem pozoroval vlnu písku ve svitu měsíce.
"Poušť je krásná…," dodal.
A měl pravdu. Vždycky jsem miloval poušť. Usedneme na pískový přesyp… Nevidíme nic… Neslyšíme nic…
A přece něco září v tichu…
"Poušť je krásná právě tím, že někde skrývá studnu…," řekl malý princ.
Byl jsem překvapen, že pojednou chápu to tajemné záření písku. Když jsem byl malým chlapcem, bydlil jsem ve starobylém domě a pověst vyprávěla, že je tam zakopán poklad. Nikdy jej ovšem nikdo nedovedl objevit a snad jej ani nehledal. Ale dodával kouzlo celému tomu domu. Můj dům skrýval ve svých hlubinách tajemství…
"Ano," řekl jsem malému princi, "ať je to dům, hvězdy nebo poušť, to, co je dělá krásnými, je neviditelné!"“

„Každý z nás se bojí umírání. Ale pověz mi, jak se život, který žiješ, liší od smrti?“

„Každý, kdo se přestane učit, je starý, ať je mu dvacet nebo osmdesát. Každý, kdo se stále učí, zůstává mladý.“

„Když má člověk strach, přestává uvažovat.“

„Nikdy nebude šťastným, koho bude trápit, že někdo je šťastnější.“
NUMQUAM ERIT FELIX, QUEM TORQUEBIT FELICIOR.

„Pamatuj, že i ta nejtěžší hodina ve tvém životě, má jen 60 minut.“