hana77

„Čím hlubší žal, tím blíže Bohu.“

„Pokud se třesete rozhořčením nad každou nespravedlností, pak jste mým soudruhem.“

„Jak je to lákavé, dát nálepku mocným vlnám, které prochází vaším nervovým systémem a promývají vaše citlivé, jemné tělo.
"Ahhh, já vím, co to je": Je to 'smutek', je to 'zlomené srdce', je to 'zuřivost', je to 'strach'. Nebo, jste-li trochu více 'duchovní' - pak je to 'kundalini', nebo 'mocné světlo Posvátného', nebo 'temná noc duše'…
Jste ochotni na chvíli připustit, že vůbec netušíte, co 'to' je? Neboť 'to' je čisté, nezkrocené, nevyřešené, a naprosto bezprecedentní. 'To' se teď objevilo úplně poprvé. Je čistým vyjádřením tvořivosti a inteligence, které vyvěrají z neznámého a neviděného, plné čisté esence moudrosti.
Najděte odvahu si přiznat, že jste se s 'touto' vlnou ještě nikdy nesetkali. Není ničím jiným než ohromnou aktivitou divoké lásky, která na sebe bere novou podobu a prohledává vaše tělo, vaše buňky, a vaše srdce jako svou nádobu nebo plavidlo. Není nepřítelem nebo překážkou, která by přicházela zvenku. Je tajemným poslem celistvosti, který je vyslán z hlubin, aby vám připomenul, na co jste možná zapomněli.
Sestupte za říši rozumu a spočiňte v prostých pocitech plných života, v posvátných informacích, kterými září vaše tělo. A přesto, že se může zdát, že máte hledat něco mimo sebe, možná, že jediné, po čem jste kdy toužili, byla vaše vlastní přítomnost.
Přijměte s úctou vše, co se ve vás pohybuje.“

„Neprosím o zázrak, Pane, ale o sílu pro všední život.
Nauč mě umění malých kroků.

Učiň mě hledajícím a nalézajícím,
učiň mě sebejistým v pravý čas.

Obdař mě jemnocitem,
abych dokázal odlišit prvořadé od druhořadého.

Prosím o disciplínu, abych jen tak neproklouzl životem
a rozumně si rozdělil své dny, abych neprospal záblesky světla a vrcholy
a abych aspoň tu a tam našel čas na umělecký zážitek.

Dovol mi přesvědčit se o tom,
že snít o minulosti či budoucnost mi nepomůže.

Pomoz mi co nejlépe zvládnout to, co je nejbližší,

pomoz mi pokládat právě prožívanou hodinu za nejdůležitější.

Chraň mě před naivní vírou,
že v životě musí jít všechno hladce.

Daruj mi střízlivé poznání, že těžkosti, porážky,
neúspěchy a zklamání jsou přirozenou součástí života,
že díky jim rosteme a dozráváme.

Připomínej mi,
že srdce se často staví proti rozumu.

Pošli mi v pravou chvíli někoho,
kdo má odvahu říci mi pravdu s láskou.

Chléb každodenní dej mi pro tělo i duši,
projev Tvé lásky, přátelské echo, a aspoň tu a tam náznak,
že budu užitečný.

Vím, že mnoho problémů se řeší neděláním.
Dej, abych dokázal čekat.

Ať vždycky nechám Tebe i ostatní dohovořit.

To nejdůležitější si člověk neříká sám,
to nejdůležitější mu bývá řečeno.

Ty víš, jak velmi potřebujeme přátelství.
Dej, abych dorostl této nejkrásnější, nejtěžší, nejriskantnější a nejněžnější záležitosti života.

Vnukni mi pravou chvíli a pravé místo,
kde mohu zanechat balíček dobra,
slovy či beze slov.

Chraň mě před strachem,
že bych mohl promarnit svůj život.

Nedávej mi to, co si přeji,
ale to, co potřebuji.

Nauč mě umění malých kroků.“

„Začnete pomalu umírat,
když necestujete, když nečtete,
když neposloucháte zvuky života,
pokud si sami sebe nevážíte.
Začnete pomalu umírat, když zabijete svou sebeúctu,
když nenecháte druhé, aby vám pomohli.
Začnete pomalu umírat, pokud se stanete otrokem svých zvyků,
kráčejíce každý den po stejné cestě…pokud nezměníte svůj stereotyp,
pokud nenosíte jiné barvy nebo nemluvíte s těmi, které neznáte.
Začnete pomalu umírat, pokud se budete vyhýbat vášni a jejím turbulentním emocím,
těm, které způsobí, že se vaše oči budou lesknout a vaše srdce bít rychleji.
Začnete pomalu umírat pokud nezměníte svůj život, když nejste spokojeni se svou prací, svou láskou nebo vaším okolím.
Pokud neriskujete co je jisté pro nejistotu,
pokud nejdete za svým snem,
pokud si alespoň jednou za život nedovolíte utéct od rozumné rady.“

„To, co je komplikované, nikdy nepřináší pocit štěstí.“

„Správný čas na opravu střechy je, když svítí slunce.“

„Když budu jako druzí, kdopak bude jako já?“

„Všechno, co člověk popírá, ho pronásleduje. To, co přijímá, ho transformuje.“

„Osamělost nevzniká tím, že člověk kolem sebe nemá žádné lidi, ale z neschopnosti sdělit věci, které se mu zdají důležité, nebo ze zastávání určitých názorů, které ostatní považují za nepřípustné.“

„Vždyť lidé dělají všechno, i to nejabsurdnější, aby unikli vlastní duši. Všechno, protože nevyjdou sami se sebou a protože jim chybí jakákoli víra, že by z jejich duše mohlo vzejít něco užitečného.“

„Don't burn yourself to keep others warm.“

„Nepotřebuji tě, ale chci tě.
Nemám prázdnotu, mám prostor pro činy.
Neočekávám od Tebe, že mě uděláš šťastnou, jsem šťastná z Tvé radostí a úsměvu.
Nemusíme se milovat jako blázni, nejsem Tvá a Ty nejsi můj.
Jsem úplná i bez Tebe a Ty jsi beze mě taky úplný.
Neumřu, pokud odejdeš, a Ty budeš šťastný, i kdybych odešla.
Nejsi zodpovědný za mou osobní spokojenost.
Přijímám Tě jako své zrcadlo a posla a nabízím Ti své oči, aby ses v nich také našel.
Jsme dva krásné a vzácné vesmíry, úplné, dokonalé, připravené vytvářet nové světy.
Nejsem bez tebe osamělá a Ty nejsi beze mě ztracený.
Nebudeme zavírat dveře a okna jen proto, abychom byli vedle sebe a nemohli svobodně létat.
Vážím si Tvé i mé svobody, každého dne našeho výběru.“

„Člověk nedosáhne osvícení imaginací světla, ale tím, že si uvědomí temnotu.“

„Když si svůj vnitřní stav neuvědomíme, přihodí se nám navenek jako osud.“

„Žijeme ve světě, kde je pohřeb důležitější než zemřelý, svatba je důležitější než láska, vzhled je důležitější než mysl. Žijeme v obalové kultuře, která pohrdá obsahem.“

„Láska může vykonat všechno, i ty nejnemožnější věci pro ni nejsou obtížné. Ježíš se však tolik nedívá na velikost činů, dokonce ani na jejich obtížnost, nýbrž na lásku, která k nim vede.“

„Dokonalý člověk je ten, kdo dokáže uprostřed nejhlubšího ticha a samoty vyvíjet tu nejintenzivnější činnost, a uprostřed nejintensivnější činnosti v sobě dokáže nacházet ticho a samotu pouště.“

„Prázdnota, o které mluvím,
není prázdnota,
kterou si obvykle představujeme.
Není prázdná.
Vaše tělo dál existuje
svým přirozeným způsobem.
Moudrost zůstává.
Pocity přicházejí a odcházejí.
Vše si dál hraje, ale uvnitř je
naprostý klid a vyrovnanost.
Žádné plánování, žádné strategie,
žádná identifikace.
Jenom prostor čistého bytí.
Je to to, co ve skutečnosti jsme,
přestože tomu často nechceme
nebo nemůžeme uvěřit.“