Myslet-Jinak

@Myslet-Jinak, členem od 30. května 2021

Tento popis čeká na kontrolu.

„Patřím ke generaci, která klade filosofii spíše do výkladu velkých systémů než do vytvoření systému vlastního. Kromě toho jsem dnes pokušení formulovat vlastní filosofické myšlenky vzdálen i proto, že jsem praktikujícím křesťanem. To nicméně neznamená, že bych se nemohl zajímat o dramatické úsilí novověké filosofie o jistotu poznání, výklad lidského já – nebo že by mě koneckonců neměla zajímat Hegelova filosofie.“

Milan Sobotka (1927) český filozof a historik filozofie, překladatel

Zdroj: [Filosofie není „znalost“. Milan Sobotka se většinu života zabývá Hegelem, novinky.cz, https://www.novinky.cz/kultura/salon/clanek/filosofie-neni-znalost-milan-sobotka-se-vetsinu-zivota-zabyva-hegelem-40322448, 2020-06-10, 2020-05-05]

„Rousseau je stále inspirací k tomu, jak dnes přemýšlet o pojmu lid. Tento pojem se znovu vrátil do politické filosofie, i když se v devadesátých letech zdálo, že lid neexistuje a jsou tu pouze „svobodní a racionální jedinci“, jak to chápali i liberálně levicoví autoři jako John Rawls. Myslím si však, že téma přímé demokracie a Rousseauův pojem „obecné vůle“ nelze chápat izolovaně bez ohledu na ekonomický, sociální a kulturní prostor, v němž o nich uvažujeme.“

Michael Hauser (1972) český filozof

Zdroj: HAUSER, M., PERNÝ, L.: Utópia ako filozofický argument v meniacom sa svete. Rozhovor s českým filozofom Michaelom Hauserom o projekciách ideálnych spoločností. In: DAV DVA, 2019, Online: https://davdva.sk/utopia-ako-filozoficky-argument-v-meniacom-sa-svete-rozhovor-s-ceskym-filozofom-michaelom-hauserom-o-projekciach-idealnych-spolocnosti/

„Všiml jsem si, že herní filosofií Magnuse Carlsena je spíš hrát tahy, které jsou dost dobré, než ty nejlepší. Dělat nejlepší tahy pořád dokola spotřebovává velmi mnoho času a energie. Génius je úsporný: hraje 30 dobrých tahů a dva vynikající. To funguje. Myslím, že takový princip platí nejen v šachu.“

Radosław Wojtaszek (1987)

Originál: (en) I noticed that Magnus Carlsen’s playing philosophy is to make moves that are good enough rather than the best. Making the best move again and again absorbs a lot of time and energy. The genius is economical: he plays 30 good moves and two excellent ones. It works. I think that principle applies not only to chess. <br class="br">Zdroj: Chess 24 https://chess24.com/en/read/news/wojtaszek-carlsen-s-moves-good-enough-rather-than-the-best

„Právě o pravdě platí, že ji filosof nikdy nemá, že nad ní nevládne, nýbrž že se jí jen dává k dispozici a nechá pravdu vládnout nad sebou a pak se zasazuje za její vládu též ve světě. V tom smyslu také český myslitel Emanuel Rádl řekl, že nemáme my pravdu, ale pravda má nás. Ono dvojí úskalí, na němž filosofie troskotá a stává se nefilosofií, spočívá tedy v tom, že jsme buď přesvědčeni, že už pravdu máme, že jsme se jí zmocnili, anebo že o pravdu nedbáme a dokonce ji popíráme a považujeme za předsudek a iluzi.“

Ladislav Hejdánek (1927) český filozof a profesor

Ladislav Hejdánek <br class="br">Zdroj: Kartotéční lístek "Filosofie" http://www.hejdanek.eu/kartoteka.php?letter=F&title=Filosofie&title_single=Filosofie+-+%CE%B1+%28%CE%B2%29

„Filosofie je počátek myšlenky změny.“

David Repecký

„Filosofii si volíme takovou, jací sami jsme.“

Johann Gottlieb Fichte (1762–1814) německý filozof

Zdroj: [Störig, Hans Joachim, Malé dějiny filosofie, Karmelitánské nakladatelství, 8, 2007, 978-80-7195-206-0, 337]

„Jsem přesvědčen o tom, že ve spojení filosofického myšlení a světa vědy spočívá jedna z hlavních a dosud nevytěžených možností jak aplikovat filosofii na současný svět.“

Filip Grygar (1970) český vědec

„Dnešní situace mezi vzdělanci je tristní. Razí se trend specializovaných odborníků - a tak máme odborníky na Kanta jako odborníky na kovaříky… Takoví odborničící odborníci jsou pohroma filosofie - ale mají zelenou. A bohužel vychovávají své nástupce v tomtéž duchu: nutí je pamatovat si spoustu nepotřebných údajů, cpát je do sebe po léta… Místo aby je naučili myslet.“

Ladislav Hejdánek (1927) český filozof a profesor

Zdroj: [Přednáška pro studenty, květen 2002]

„Filosofie, resp. filosofové, kteří zůstávají příliš dlouho ve své myšlenkové laboratoři (které se ovšem nikdy nemohou nadlouho vyhýbat – ta je totiž tou snad nejdůležitější složkou filosofického „zázemí“), natož na svých akademických „židlích“ a „křeslech“, a pěstují jen filosofii katedrovou, akademickou, tj. nikoli filosofii tázavou a šťouravou, se proti pravé filosofii proviňují, a budoucí generace jejich viny (vlastně skutečné „hříchy“) nepochybně rozpoznají, zajisté opět jen za pomoci nových filosofů – pokud si ovšem aspoň lepší část budoucí společnosti zachová trochu respektu i vůči takovým příštím filosofům, jejichž poselství bude nejednou muset být i tvrdé a nepříjemné.“

Ladislav Hejdánek (1927) český filozof a profesor

Zdroj: Pravým polem filosofie není ani zázemí ani podzemí, 2011 http://www.hejdanek.eu/digiarchiv.php?id_detail=1492

„Vskutku se zdá, že teorie velkého třesku vyžaduje, aby náš vesmír vznikl doslova z ničeho, což je v příkrém rozporu s filosofickým názorem, že něco může vznikat pouze z něčeho jiného. Jenže nikdo neví, zda se příroda řídí naší filosofií…“

Jiří Grygar (1936) český astronom

„Filosofie učí pokoře ve vztahu k realitě. Pro mě to byl způsob života v stalinském období.“

Krzysztof Kozłowski (1931–2013) polský novinář a politik

Originál: (pl) Filozofia uczy pokory w stosunku do rzeczywistości. Dla mnie była sposobem życia w okresie stalinizmu.
Zdroj: [Krzysztof Kozłowski: nie należy się dziwić, że świat nas nie słucha, polskieradio.pl, 2013-03-26, 2015-10-07, http://www.polskieradio.pl/24/735/Artykul/272250,Krzysztof-Kozlowski-nie-nalezy-sie-dziwic-ze-swiat-nas-nie-slucha]

„Jakmile jsme přesvědčení, že určitou oblast známe a rozumíme jí, přestáváme toto poznání nazývat filosofií a začínáme ho nazývat vědou.“

John Searle (1932) americký filozof

Originál: (en) As soon as we are confident that we really have knowledge and understanding in some domain, we stop calling it philosophy and start calling it science.
Zdroj: [Searle, John, 1999, Mind, Language And Society: Philosophy In The Real World, Basic Books, 158, angličtina]

„Skoro všechny spisy filosofů jsou vlastně rozpravou o dějinách filosofie. Mluví jeden o druhém, ale nikdy o věci.“

Josef Velenovský (1858–1949) český botanik, mykolog a vysokoškolský pedagog

„Filosofie je svou povahou něco ezoterického, co není pro davy a z čeho se ani nedá pro davy něco uvařit: je filosofií jen tím, že je … přímo protikladem zdravého rozumu.“

Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1770–1831) německý filozof

Originál: (de) Die Philosophie ist ihrer Natur nach etwas esoterisches, für sich weder für den Pöbel gemacht, noch einer Zubereitung für den Pöbel fähig: sie ist nur dadurch Philosophie, daß sie dem Verstande… gerade entgegengesetzt ist.
Zdroj: Über das Wesen der philosophischen Kritik (1802), Jubiläumausgabe I/185.

„Všechny filosofie, které jsou hodny tohoto jména, se musejí měřit realitou, jinak jde o neplatnou hru, protože každá dekonstrukce bez rekonstrukce je neodpovědná.“

Maurizio Ferraris (1956) italský filozof

Manifesto del nuovo realismo
Zdroj: [Karel Hvížďala: Čas věřit slovům bez uvozovek?, novinky.cz, 2015-08-20, 2015-08-25, http://www.novinky.cz/kultura/salon/377875-karel-hvizdala-cas-verit-slovum-bez-uvozovek.html]

„Vzešla-li totiž první žena, Eva, z žebra prvního muže, Adama, pak mám pocit, že podobně z žeber filosofie, původně pokrývající veškeré lidské teoretické poznání, vznikaly různé jednotlivé vědy, které si z kontinua toho, s čím si původně lámali hlavu filosofové, přivlastňovaly různé víceméně jasně vymezené úseky, u nichž se dospělo ke shodě o metodách, jak je zkoumat.“

Jaroslav Peregrin (1957) český filozof a vysokoškolský pedagog

Zdroj: Jaroslav Peregrinm „Filosof?? A to se nemůžete živit nějak poctivě?“, Filosofie dnes 1, 2009

„Můj žák Švarc mne seznámil s esperantem, kterému jsem se v krátce naučil a od té doby stal jsem se jeho horlivým šiřitelem. Vždyť jsem viděl, že největším důvodem všech neshod mezinárodních jest neporozumění. Bylo mi jasno, že vzdělání se bude šířiti mnohem lépe, když nebudou lidé nuceni tolik řečí studovati a budou se moci oddati více studiu věd přírodních a filosofie. Esperanto sám jsem doporučil svému tatínkovi doufaje, že v něm bude moci uplatniti velkou svoji pracovitost a také jsem se nemýlil. Tatínek potom mnoho času strávil šířením tohoto jazyku a mnoho dobrého tím vykonal ještě v době svého odpočinku. Zejména přeložil mnoho českých národních písní do esperanta.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 179, Roku 1905]

„Své základní názory shrnuje [J. L. Fischer] zkratkou velmi abstraktní a velmi schematickou ve své nástupní přednášce jako mimořádný profesor dějin filosofie na universitě Masarykově: Věčný a časový úkol filosofie 1935 /…/ Věčný úkol filosofie vidí v poznání řádu, zákonitosti světa skutečného i světa teprve tvořeného, kulturní tvorby. Skutečnost dělí na tři plně samostatné a svézákonné existenční typy: objektivně reální, psychicky reální a kulturně reální, kvalitativně různé a na sebe nepřevoditelné. Princip kvantitativní a kausální nahrazuje kvalitativním a funkčním, determinism pojmem kvalitativního optima. Společnost definuje jako skladbu reálných funkcí sociálního dosahu či rozptylu, z nichž nejnižší jsou funkce záchovné, nejvyšší pak funkce rozvojové. Avšak jeho quasi scholastické, často spíše jen slovní a terminologické rozlišování a jeho nepřekonatelný, jak se zdá, sklon k verbalismu činí jeho idee nejasnými a neurčitými, ale na mysli ne dosti schopné věcné analysy působí dojmem novoty a originálnosti.“

Josef Ludvík Fischer (1894–1973) český filozof, překladatel a vysokoškolský pedagog

Prof. PhDr. Josef Král

„Pro mne skauting znamenal celoživotní orientaci na hodnoty, které do nás škola ani rodina nedostala. Byli jsme součástí přirozeného klukovského živlu postaveném na tom, že kluci se spolu kamarádí a navzájem se vychovávají. My jsme se do té doby s klukama jenom bili. S příchodem skautingu to najednou dostalo silně dobrodružný ráz a jiný řád. Nikoliv metodou příkazů ale… – bylo to, jako když dýcháte vzduch. My jsme skautskou výchovu ani metodiku nevnímali, prostě to bylo to nejpřirozenější, co jsme tehdy mohli dělat. Věrnost hodnotám, jako je například přátelství nebo vztah k přírodě, to je něco, čeho se držím. Být věrný skautskému slibu, věrný tomu, co jsme si tehdy řekli… to je filosofie, bez které se člověk v dnešním světě neobejde, která ho drží pohromadě.“

Břetislav Rychlík (1958) český aktivista, documentarista, herec, publicista, režisér, scenárista a vysokoškolský pedagog

Zdroj: http://www.skaut.cz/sites/default/files/pro-media/junak-vyroky_osobnosti.docx

„Veškerá filosofie vyvěrá z pouhých dvou věcí: zvídavosti a chabého zraku… Problém tkví v tom, že toužíme vědět více, než dokážeme spatřit.“

Bernard le Bovier de Fontenelle (1657–1757) francouzský spisovatel, satirik a osvícenský filozof