Natálie Holubová

„Nedovedete si představit, jak je hrozné mít celý život naplánovaný.“

„Přemítejte nad tím, jaký vliv má jediná kapka deště – a pochopíte jaký vliv má váš život na historii lidstva.“

„Dospělí si potrpí na číslice. Když jim vypravujete o novém příteli, nikdy se vás nezeptají na věci podstatné. Nikdy vám neřeknou: „Jaký má hlas? Které jsou jeho oblíbené hry? Sbírá motýly?“ Místo toho se vás zeptají: „Jak je starý? Kolik má bratrů? Kolik váží? Kolik vydělává jeho otec?“ Teprve potom myslí, že ho znají.“

„Vážnou příčinou, proč člověk ztrácí důvěru v sebe, je ztráta pocitu, že je milován.“

„Plakat nad minulým neštěstím, to je nejjistější prostředek, jak si přivolat další.“

„Hudba je způsob překonání samoty člověka. Je silou, která mu pomůže nalézt přátelství k sobě samému. Možná otevře mosty k pochopení druhých, možná ke společnosti nebo lidstvu, někdy i dále k přírodě.“

„Svoboda koneckonců znamená, že dokážeme žit s důsledky svých rozhodnutí.“

„Cíl bez plánu je pouze přání.“

„Žádná válka se bez vojska nedá vyhrát, národ o svou svobodu musí také vždy bojovat…
Vojsko pro nás všechny musí být předmětem veškeré péče.
Vojsko je prvním nositelem praporu odboje,
vojsko je hlavním výrazem touhy a vůle národa po svobodě,
vojsko je prvním a hlavním symbolem státní suverenity a svobody.“

„Vítěze se nikdo neptá, zda má pravdu.“

„Pomyšlení, že nejsme ničím člověku, jemuž jsme byli vším, je obzvláště bolestné. To už člověk netrpí pouhou žárlivostí, tady je zraňována sebeláska.“

„Když teď všude čtu tolik špatného o kouření, tak uvažuji, že přestanu číst.“

„Neúspěch je nutno vyloučit.“

„Říkej lež dostatečně hlasitě a dostatečně dlouho a lidé tomu uvěří.“

„Člověk se nemusí bát žádné krize; měl by se obávat jen toho, aby ho v krizi neoslepilo zoufalství, ztráta naděje.“

„… lidi nás opouštějí, nebo nás nemilují, nebo nás nechápou, nebo my nechápeme je, a ztrácíme a zklamáváme a zraňujeme jeden druhého.“

„Svět není továrna na splněná přání.“

„Teď, když jsem pochopil, že jsem narkoman. Rozhodně mám se svou matkou soucit.“

„Až jednou půjdeš přes most života,
který tě vede z dětství do dospělosti - nespěchej.
Podívej se na řeku života,
která pod tebou tvoří víry.
Postůj a podívej se.
Touto cestou půjdeš naposled,
nemůžeš se už vrátit.
Jen bláznům je dopřáno vracet se.“