Natálie Holubová

„Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.“

„Žádná bolest se nesnáší hůř než vzpomínky na štěstí v době neštěstí.“

„Příroda je krutá, tak proč bychom my nebyli.“

„Opravdová láska je umění najít ve světě někoho, s kým si rozumíš lépe než se sebou samým.“

„Květiny nesmíte nikdy poslouchat. Musíme se na ně dívat a vdechovat jejich vůni. Moje květina naplňovala vůní celou planetu, ale nedovedl jsem se z toho těšit.“

„Kdybych nařídil generálovi, aby byl mořský pták a on neuposlechl, nebyla by to chyba generálova, ale moje. Je třeba žádat od každého to, co může dát.“

„Je štěstím pro stát, když lidi nepřemýšlejí.“

„Přemítejte nad tím, jaký vliv má jediná kapka deště – a pochopíte jaký vliv má váš život na historii lidstva.“

„Dospělí si potrpí na číslice. Když jim vypravujete o novém příteli, nikdy se vás nezeptají na věci podstatné. Nikdy vám neřeknou: „Jaký má hlas? Které jsou jeho oblíbené hry? Sbírá motýly?“ Místo toho se vás zeptají: „Jak je starý? Kolik má bratrů? Kolik váží? Kolik vydělává jeho otec?“ Teprve potom myslí, že ho znají.“

„Plakat nad minulým neštěstím, to je nejjistější prostředek, jak si přivolat další.“

„Hudba je způsob překonání samoty člověka. Je silou, která mu pomůže nalézt přátelství k sobě samému. Možná otevře mosty k pochopení druhých, možná ke společnosti nebo lidstvu, někdy i dále k přírodě.“

„Svoboda koneckonců znamená, že dokážeme žit s důsledky svých rozhodnutí.“

„Cíl bez plánu je pouze přání.“

„Vítěze se nikdo neptá, zda má pravdu.“

„Pomyšlení, že nejsme ničím člověku, jemuž jsme byli vším, je obzvláště bolestné. To už člověk netrpí pouhou žárlivostí, tady je zraňována sebeláska.“

„Říkej lež dostatečně hlasitě a dostatečně dlouho a lidé tomu uvěří.“

„Člověk se nemusí bát žádné krize; měl by se obávat jen toho, aby ho v krizi neoslepilo zoufalství, ztráta naděje.“

„… lidi nás opouštějí, nebo nás nemilují, nebo nás nechápou, nebo my nechápeme je, a ztrácíme a zklamáváme a zraňujeme jeden druhého.“

„Svět není továrna na splněná přání.“