Jaroslav Vrabec

„Veselý člověk je mistrem své duše.“

„Hudba je moje náboženství.“

„Lidé se obávají neznáma. Jest pravda, že každé opuštění starého znamená nejistotu - skok do tmy. Avšak kdo chce pomoci sobě a jiným, musí opustit dobré, aby mohl vybojovat lepší. Nesmí držeti pevně vrabce v hrsti jen proto, že je lepší než holub na střeše. Bez odvahy ke změně není zlepšení, a tak není ani blahobytu!“

„Příliš mnoho myslíme a příliš málo cítíme. Víc než stroje potřebujeme lidskost. Víc než chytrost potřebujeme laskavost a mírnost. Bez toho zvlčíme a ztratíme všecko.“

„U mladých žen nahrazuje krása ducha, u starých duch krásu.“

„Umění života spočívá v tom, že se učíme trpět a že se učíme usmívat.“

„Ostré slovo? Raději mlčím. Říkám si, že moudrý člověk má své myšlenky v hlavě, hlupák na jazyku.“

„Téměř každý člověk umírá na své léky, nikoliv na svoji nemoc.“

„Nejlepší smrt je neočekávaná.“

„Nenechte se zastrašit dlouhými slovy. Všechny skutečně důležité věci jako život, smrt, hlad, strach, den, noc i láska mají krátké názvy.“

„Zemřít bez strachu ze smrti - to je záviděníhodná smrt.“

„Člověk se nají, napije, pak se dívá na televizi, což je možná nebezpečné, vezme si pyžamo, usne a ráno se neprobudí.
Deset tisíc bych za takovou smrt dal, a že jsem hodně lakomej!“

„Smrt je odpoutáním od všech bolestí a hranicí, kterou naše utrpení již nepřekročí. Smrt nás ukládá do toho klidu, kde jsme spočívali před svým narozením.“

„Každý z nás dluží přírodě svoji smrt.“

„Člověk začne chápat život, teprve když začne myslet na smrt.“

„Celý lidský život je jen cesta ke smrti.“

„Přátelství se může udržovat i mezi lidmi různého pohlaví, a to vší hrubosti prosté. Nicméně žena v muži vidí vždy muže a naopak, muž v ženě ženu. Tento poměr není ani láskou, ani čistým přátelstvím. Tvoří jistý druh vztahu sám pro sebe.“

„Nejdůležitějším úkolem přítele je, aby ti byl nablízku, když se mýlíš. Když máš pravdu, jsou po tvém boku téměř všichni.“

„Láska se ptá přátelství: "Proč jsi na světě, když existuji já? Protože ty pácháš bolesti a rány, ale já je hojím."“